Pašinka se puvodně nazývala jménem Pašiněves. V 17. století se zde ozývá jméno Pašín aneb Pašinka, jež posléze zobecnělo. První zmínka o obci je roku 1319. V té dobe jsou v Pašiněvsi dva statky vladycké. Jeden zvaný dolejší, při něm byla tvrz s veží (dochováno do současnosti) a druhý hořejší nad údolím potoka proti dvoru hranickému. Tyto statky s přilehlou vsí náležely do šosu kolínského, neboť obyvatelé její příslušeli k pravomoci městského soudu v Kolíně, za což povini byli platit do městského důchodu šosovní platy výroční (lozunky).
Za následujících běhu a bouří husitské války zanikla ves Pašiněves úplně a pozemku selských zmocnili se držitelé tvrze dvora v Pašiněvsi. Od roku 1440 vlastní dolejší statek vladyka Jan z Mírovic a posléze jeho synové Zikmund a Oldřich, kteří roku 1460 obnovili spálený mlýn při potoce a přikoupili též hořejší statek. Dalšími významnými držiteli byli Jan Salazar de Monte Albano z Kutné Hory, Rod Kosalických, který vlastnil Pašiněves 100 let a hrabě Leopold Vežník. Poslední jmenovaný vlastnil také statek Ratboř a připojením statku Pašinka zůstaly oba statky pod jednou vrchností.
Teresie Cecingarova z Bírnic roku 1885 pašinecký statek od Ratboře oddělila a za 257 700 zlatých prodala JUDr. Václavu Radimskému, měšťanu a majiteli mlýna v Kolíně a jeho bratru Janu Radimskému c.k. rytmistru m.sl. V roce 1924 byl velkostatek pronajat Robertu Mandlovi. Po pozemkové reformě (1926) se v roce 1930 stal novým nájemcem Heller. V době okupace dosadili Němci svého nájemce, který zde hospodařil až do konce války. V roce 1950 byl majetek rodu Radimských znárodněn a stal se majetkem státu. Roku 1992 tato rodina restituovala tyto nemovitosti zpět do svého vlastnictví a v roce 2005 je prodala. Zanedlouho poté v roce 2008 nabyl tohoto sídla nový majitel.