Doňov byl založen v hraničním pralese mezi Chýnovskem a Doudlebskem jako dvůr nebo dvorec nějakým Donátem nebo Doňkem (dvůr Doňův). Nejstarší zápis zní Doniov. První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1402, kdy se měnil majitel Doňova. Doňov v minulosti patřil pod klášter třeboňský (1402-1565), pod panství rožmberské (1565-1631) a opět pod klášter třeboňský. Po jeho zrušení Josefem II. přešel pod panství švancemberské (1787-1848). Lidé se v Doňově živili téměř výhradně zemědělstvím. Významnou událostí v životě obce bylo dokončení silnice mezi Vídní a Prahou roku 1833. Přes Doňov začaly jezdit formanské vozy a také pošta. V Doňově se nacházela vyhledávaná formanská hospoda. Její sláva pominula až v roce 1877 postavením železniční dráhy z Veselí do Jihlavy. Celá historie obce Doňov je podrobně zpracována a je možné se s ní seznámit na obecním úřadě v obci.

Obec Doňov se nachází za severní hranicí CHKO Třeboňsko. Vesnice leží v nejzápadnější části mikroregionu Řečicko, v pomyslném trohúhelníku mezi městy Veselí nad Lužnicí, Soběslav a Kardašova Řečice.  Doňov je obklopen několika rybníčky, typickými pro tuto oblast. Nedaleko od vsi začíná pás hustých lesů, plných hub a borůvek, které pokračují až k zámku Jemčina a dále až k Třeboni. V obci stojí řada upravených původně zemědělských stavení; na návsi je kaple Panny Marie z konce 18. století.