Jeníkovice (obec)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Jeníkovice (obec) vzdálenost: 0 km

Vítejte na neoficiálních stránkách obce Jeníkovice v kraji Královéhradeckém, 3.5 km severně od Třebechovic pod Orebem. Naše obec má 405 obyvatel a nachází se v krásné lesnaté a zvlněné krajině. Je zde několik památných objektů, zejména kostel sv. apoštolů Petra a Pavla, několik roubených staveb a sroubků. Do dnešních dnů stojí poslední komín Ludvíkovy parostrojní cihelny, několik křížků, u kostela a na hřbitově. Nad obcí se vypíná vrch Turek 308 m.n.m.

Jeníkovice leží dílem v úpadu a na jeho stráních, dílem na výšině v kraji Královéhradeckém v nadmořské výšce 272 m, asi 15 km VSV od Hradce Králové a probíhá jí okresní silnice z Třebechovic do Libníkovic a od ní odbočuje tu  okresní silnice do Jílovic a dále k Opočnu. Pojmenování obce je odvozeno od rodového jména osobního Jeník. Jeníkovice nazývají se r. 1634 též Jenkovice. Psaly se též Jeníkovice. Od r. 1923 je úřední název Jeníkovice. Lid užívá většinou názvu Jenkovice.Obec byla založena při staré cestě vedoucí z Třebechovic do Jílovic, po níž chodilo se již v mladší době kamenné. Z  té doby nalezlo se tu několik kamenných nástrojů. Usazeni byli lidé v Jeníkovicích již v mladší době bronzové a starší době železné, jak svědčí pohřebiště z dob těch objevené nedaleko býv. panského dvora. Dle nejstarších zpráv písemných rozdělena byla ves Jeníkovice mezi dvoje držitele. Jeden díl náležel k panství třebechovickému - v této části stál již roku 1385 kostel zasvěcený sv. Mikuláši. Půdy jeníkovického katastru jsou celkem hlinito-jílovité, nyní odvodněné, střední úrodnosti. Jsou to půdy cukrovkovité. Část půd k Třebechovicům, hlinito-písčitá, se spodinou písčitou, je obilní. 

Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1385. Přibík Kroměšín z Březovic, majitel třebechovického dílu Jeníkovic, který připomíná se roku 1450, odkázal jej dceři své Johance z Březovic, provdané za Mikuláše st. Trčku na Vlašimi. Ta prodala r. 1496 Třebechovice, Jeníkovice a 11 jiných vsí Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy, který spojil je s panstvím opočenským. Na tomto panství se vystřídalo mnoho majitelů. Posledním držitelem byl Jan Rudolf Trčka z Lípy, který zemřel 29. září 1634, když předtím byl v Chebu zavražděn dědic a syn Adam Erdman Trčka z Lípy spolu s Albrechtem z Vladštejna. Dne 25. prosince 1635 dal císař Ferdinand II. panství Opočno do zástavy bratrům hrabatům Rudolfovi a Jeronýmovi Colloredům z Walsee. V roce 1636 získali Colloredové opočenské panství dědičně. Opočenský zámek byl správním střediskem rozsáhlého panství, k němuž koncem 16. století náležely 82 vsi, a to většinou celé, čtyři městečka a tři města - Dobruška, Třebechovice pod Orebem a Opočno.

R. 1589 na díle opočenském byli 24 osedlí. U jmen některých uvádí se, že užívají klučenin nebo kluče, což nasvědčuje, že ještě v 16. století les u Jeníkovic se kácel čili klučil a pozemky tím získané byly některým usedlíkům přidělovány. Všech rolí r. 1589 bylo při opočenském díle 20 lánů, 19 prutů a 1 čtvrtce. Úrok osedlí platili o sv. Jiří 14 kop 45 grošů 5 den, a o sv. Havle tolikéž, za roboty ženné 2 kopy 49 gr. 1 den. Za tytéž roboty zahradníci platili 8 gr. Za robotu vánoční ke mlýnu třebechovickému platili usedlíci 34 gr. 5 den., početného při sv. Jiří 11 gr. 5 den., za slepice 1.8 groše. Roku 1599 řádila v Jeníkovicích morová rána. V díle opočenském Jeníkovic byl kostel, který žádných rolí neměl, byla v něm výsadní krčma, do níž bralo se pivo z Opočna a od r. 1607 z Třebechovic. Byly tu rybníky Vosický, Lipský, za Strakovy a Rohlík.

K druhému dílu Jeníkovic náležel poplužný dvůr s lidmi při něm robotujícími. Dvůr byl příslušenstvím původně tvrze v Ledci, kterou drželi již v 15. stol. Šárovcové že Šárova a v I. pol. 16. stol. nové tvrze Srubu u Ledce, jejímž pánem byl tehda Petr Šárovec ze Šárova (+ asi 1537). Statek jeho dědili tři jeho synové Václav, Jan a Daniel. R. 1547 se o něj rozdělili. Jan dostal dvůr poplužný při vsi Jeníkovice. Ten nejspíše postavil novou tvrz při dvoře. Po něm pánem tvrze a dvoru v Jeníkovicích byl syn jeho Vilém, jenž roku 1589 prodal je bratru Jindřichu (+ 1594) a manželce jeho Mandaleně Šárovcové z Chodův a odstěhoval se do Solnice. Po Jindřichu dědil Jeníkovice syn Mikuláš Rolenc. Po smrti jeho r. 1606 prodány byly tvrz Jeníkovice se dvorem poplužným, rybníky, lesy a vším příslušentvím Janu Václavu Šárovcovi ze Šárova na Srubě za 5100 kop míšenských. R. 1600 8. dubna utkal se s ním na kordy Heřman Straka z Nedabylic v Třebechovicích a naskrze jej probodl. Ale Jan Václav ze Šárova z těžké rány se vyléčil. Ježto Jan Václav ze Šárova přidržel se stavů českých při povstání proti Ferdinandu II., byl r. 1623 odsouzen, aby statek svůj v manství uvedl, ale on již tehda žádného nemovitého statku neměl. Prodal jej k panství opočenskému za Jana Rudolfa Trčky, k němuž pak náležely celé Jeníkovice. Tvrz v Jeníkovicích tehda zanikla.

Mnozí usedlíci jeníkovičtí zúčastnili se jistě vzbouření sedláků na panství opočenském r. 1628. Jeden krejčí z Jeníkovic byl jejich fendrychem. R. 1651 bylo v Jeníkovicích 28 čísel a 137 lidí. Mezi nimi byli jen 2 katolíci. U ostatních byla naděje na získání pro katolickou víru, jen u 66 žádná. Sedláků bylo 10, zahradníci 3, podruhyň 11. Koncem r. 1651 a r. 1652 přihlásilo se k církvi katolické 30 mužů a 38 žen. R. 1654 bylo v Jeníkovicích 9 sedláků, 13 chalupníků, 6 zahradníků, kteří měli 430 korce pozemků. Mimo to byla tu 2 zbořená stavení, od nichž vrchnost rolí užívala, dva chalupníci a jeden zahradník byli koláři. R. 1680, 1681 a 1682 zuřil v Jeníkovicích mor. R. 1680 zemřelo 97 a od 15. července 1681 do 13. února 1682 17 lidí.

R. 1732 16. září přišlo na zámek opočenský sedm jeníkovických sedláků, kteří ve jménu ostatních spolubratří, tajných nekatolíků z panství opočenského žádali, aby dovoleno jim bylo vyznávati jejich náboženství a aby vydán jim byl kostel na Vysokém Újezdě. Také prohlásili, že žádali faráře třebechovického, aby odpůldne v neděli a ve svátek nechal filiální kostel v Jeníkovicích otevřený, aby místo karbanu a pití, mohli v něm věnovati se zpěvu a modlení, ale že jim to nepovolil. Mluvčím jich byl Jan Hovorka, chalupník z Jeníkovic. S žádostí svou byli panskými úředníky i Rudolfem hr. Colloredem, pánem na Opočně, zamítnuti. Pokus některých poddaných opočenských o nabytí svobody pro jejich nekatolickou víru pokládán byl ze nebezpečné vzbouření. Proto ve druhé polovici září r. 1732 rozloženi byli po vesnicích a v městě Třebechovicích vojíni pluku Königseckova z Hradce Králové a setnina dragounů. S nimi přibyl misionář, jezuita P. Fiom. Ve třech dnech zatčen byl 171 tajný nekatolík. Z Jeníkovic zatčeni byli: Jan Hovorka, chalupník a hlavní náčelník tajných nekatolíků na Opočensku, který v Jeníkovicích i jiných vesnicích kázáním a zpěvem lidi k nové víře lákal. Josef Barvíř, šenkýř, u něhož první tajná schůzka se konala a nalezen byl list »psaný prstem božím«, jenž první cizího kazatele, do Čech vyslaného, přivedl do Třebechovic a pravil, že má trčkovskou privilej, dle níž město Třebechovice je oprávněno míti lutherského kazatele. Mikuláš Pancíř, panský myslivec, že dovolil tajné schůze nekatolíků v lese u Jeníkovic a při nich zpíval a modlil se. Jan Světák, chalupník, u něhož zpívati se začalo. Jan Kupka, chalupník, u něhož knihy zapovězené byly nalezeny, sedláci Jan Hrubý a Jan Hlaváček, u nichž schůze se konaly a j. Celkem zatčeno bylo z Jeníkovic 13 osob, mezi nimi 2 sedláci, 8 chalupníků, 1 podruh, šenkýř a myslivec. Byli vyšetřováni a pak rozvezeni do různých vězení, na Opočno, do Hradce Král., N. Bydžova, Jičína a Trutnova. Zatčení z panství opočenského, kteří ve vězení nezemřeli, neuprchli nebo dříve nebyli propuštěni, byli ve vazbě držáni do 30. září 1734, kdy z nich většina byla propuštěna a jen 32 odsouzení byli k pracím pevnostním a při invalidovně v Praze a v Chebě. R. 1732 postaven byl znovu dvůr v Jeníkovicích dle letopočtu pod omítkou nalezeného.

R. 1740 se shromažďovali tajní nekatolíci v blízkých lesích. Kázal jim exulant Jan Libverda, jehož král pruský Bedřich II. jmenoval inspektorem českých osad ve Slezsku. R. 1741 Rudolf Josef hrabě Colloredo začal stavěti v Jeníkovicích nový kostel. Pro válku s Pruskem, dostavěn byl teprve r. 1747. R. 1742 ušli z Jeníkovic do Slezska tajní nekatolíci: Matěj Hlaváček, chalupník se ženou a 7 dětmi. Byl jedním z náčelníků vzbouřených sedláků r. 1732 a utekl ze strachu před vojáky do Jeníkovic vloženými do ciziny, byl i v Berlíně, ale ještě téhož roku se vrátil, byl zatčen a vyšetřován, Jan Hovorka, chalupník se ženou a 6 dětmi. Václav Javůrek, chalupník se ženou a 2 dětmi. Václav Němec st. se ženou a 4 dětmi. Pavel Bahník se ženou a 2 dětmi. Dle tereziánského katastru z r. 1748 bylo v Jeníkovicích 10 sedláků a 23 chalupníků starých a 10 nových. Dohromady měli 665 korců polí z nichž 613 obdělaných, 25 pozemků zarostlých a 26 korců pustých. R. 1770 odpadlo od katolické církve 37 osob. R. 1769 odtrhl se Horní Černilov od kostela v Jeníkovicích a přifařen byl k Černilovu. R. 1773 bylo v Jeníkovicích 66 čísel, r. 1785 71 číslo. R. 1781 vyhořelo 5 příbytků a stodola. R. 1782 bylo tu 66 rodin a 352 obyvatelé. R. 1783 někteří sedláci odpadli od víry katolické a přestoupili k víře helvetské. R. 1785 vyhořely 3 statky a 2 chalupy. Dle josefinského katastru z r. 1789 bylo v Jeníkovicích 668 j. (jiter), 87 čtv. sáhů polí; 361 j., 271 čtv. sáhů luk a 354 j., 749 čtv. s. lesů. R. 1808 bylo v Jeníkovicích 107 osob helvetského vyznání. R. 1826 bylo v Jeníkovicích 100 domů a 559 obyvatelů. Z nich 90 domů, mezi nimi dvůr, ovčinec a myslivna, a 505 obyvatelů náleželo k panství opočenskému a 10 domů s 54 obyvateli (Cihelna) k Třebechovicům. Tato část Jeníkovic povstala ze dvoru, r. 1562 Třebechovicemi koupeného a z jejich cihelny. Téhož roku 1826 bylo v Jeníkovicích 106 protestantů helvetského vyznání a r. 1831 bylo tu 99 domů, 5 sedláků a 14 zahradníků. R. 1833 bylo tu 89 stavení (z nichž v jednom byla hospoda), 540 obyvatelů, mezi nimi 106 evangelíků. Z toho 10 stavení a 50 obyvatelů náleželo městu Třebechovicům. R. 1843 byl v Jeníkovicích 101 dům a 636 obyvatelů.

R. 1849 staly se Jeníkovice samostatnou obcí a spojeny byli s Cihelnou v jednu politickou obec. R. 1857 byly v Jeníkovicích 102 domy a 552 obyvatelé. R. 1861 byli v Jeníkovicích 693 obyvatelé.

Za války r. 1866 byly Jeníkovice obsazeny Prusy až do uzavření míru. Ve stodolách leželo mnoho raněných vojáků. Z Třebechovic dovezeno jich 50. Z Jeníkovic dopraveni byli pak ranění do Hradce Králové. R. 1869 byly v Jeníkovicích i s Cihelnou 102 domy a 765 obyvatelů, mezi nimi 640 katolíků a 125 evangelíků. R. 1880 spočteny byly v Jeníkovicích 331 dům a 839 obyvatelů, mezi nimi 674 katolíků, 164 evangelíků, 1 Žid, 380 mužů a 459 žen (z toho v Cihelně 29 domů a 129 obyvatelů). Do r. 1870 reformovaní evangelíci z Jeníkovic přifařeni byli do Kláštera, od roku toho do Třebechovic. V r. 1890 bylo v Jeníkovicích 146 domů, 918 osob, (z toho v Cihelně 36 domů a 195 obyvatelů), 712 katolíků, 204 evangelíků reformovaného vyznání a 2 Židé. R. 1900 byly tu 144 domy a 957 obyvatelů (z toho v Cihelně 36 domů a 210 obyvatelů). R. 1921 bylo v Jeníkovicích bez Cihelny 112 domů, 715 obyvatelů, 714 české, 1 cizí národnosti; 514 katolíků, 171 evangelíků, 19 příslušníků čsl. církve a 11 bez vyznání, 82 rolníků (13 nesamostatných), 29 samostatných řemeslníků a 24 řemeslníků nesamostatných a 261 dělníků.

R. 1921 bylo v Jeníkovicích bez Cihelny 112 domů, 715 obyvatelů, 714 české, 1 cizí národnosti; 514 katolíků, 171 evangelíků, 19 příslušníků čsl. církve a 11 bez vyznání, 82 rolníků (13 nesamostatných), 29 samostatných řemeslníků a 24 řemeslníků nesamostatných a 261 dělníků. Mezi řemeslníky bylo 5 obuvníků, 3 krejčí, 2 kováři, 2 koláři, 1 truhlář, 1 řezník, 1 zámečník, 6 zedníků a 5 švadlen.

R. 1925 při volbě do poslanecké sněmovny a senátu nejvíce hlasů dostala strana sociálně demokratická (216, 179), republikánská (134, 125) a lidová (62, 56). V r. 1926 byli v Jeníkovicích a Cihelně jeden kolář a dva krejčí. Proti r. 1923 přibyl jeden obuvník. V Jeníkovicích samých byli v r. 1926 tři hostince a tři obchody smíšeným zbožím.

Mnozí usedlíci jeníkovičtí zúčastnili se jistě vzbouření sedláků na panství opočenském r. 1628. Jeden krejčí z Jeníkovic byl jejich fendrychem. R. 1651 bylo v Jeníkovicích 28 čísel a 137 lidí. Mezi nimi byli jen 2 katolíci. U ostatních byla naděje na získání pro katolickou víru, jen u 66 žádná. Sedláků bylo 10, zahradníci 3, podruhyň 11. Koncem r. 1651 a r. 1652 přihlásilo se k církvi katolické 30 mužů a 38 žen. R. 1654 bylo v Jeníkovicích 9 sedláků, 13 chalupníků, 6 zahradníků, kteří měli 430 korce pozemků. Mimo to byla tu 2 zbořená stavení, od nichž vrchnost rolí užívala, dva chalupníci a jeden zahradník byli koláři. R. 1680, 1681 a 1682 zuřil v Jeníkovicích mor. R. 1680 zemřelo 97 a od 15. července 1681 do 13. února 1682 17 lidí.

Dle josefinského katastru z r. 1789 bylo v Jeníkovicích 668 j. (jiter), 87 čtverečných sáhů polí; 361 j., 271 čtv. sáhů luk a 354 j., 749 čtv. s. lesů. R. 1808 bylo v Jeníkovicích 107 osob helvetského vyznání. R. 1826 bylo v Jeníkovicích 100 domů a 559 obyvatelů. Z nich 90 domů, mezi nimi dvůr, ovčinec a myslivna, a 505 obyvatelů náleželo k panství opočenskému a 10 domů s 54 obyvateli (Cihelna) k Třebechovicům. Tato část Jeníkovic povstala ze dvoru, r. 1562 Třebechovicemi koupeného a z jejich cihelny. Téhož roku 1826 bylo v Jeníkovicích 106 protestantů helvetského vyznání a r. 1831 bylo tu 99 domů, 5 sedláků a 14 zahradníků. R. 1833 bylo tu 89 stavení (z nichž v jednom byla hospoda), 540 obyvatelů, mezi nimi 106 evangelíků. Z toho 10 stavení a 50 obyvatelů náleželo městu Třebechovicům. R. 1843 byl v Jeníkovicích 101 dům a 636 obyvatelů.


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz