Na bizarní čedičové vyvřelině (sopouších) nedaleko dnešní obce Ktová postaven ve 2. pol. 14. stol. hrad (první zmínka o něm pochází z r. 1396), jehož zdaleka viditelné torzo dominuje širokému okolí. Věžové budovy Panna (vyšší a čtverhranná) a Baba (nižší, rozložitější a víceboká) jsou nejen na svou dobu jedinečnými technickými díly. R. 1424 nebo 1428 odolal husitskému pokusu o dobytí, to se podařilo až vojskům Jiřího z Poděbrad r. 1467. Zpustl v 17. stol. po 30-leté válce, v níž byl několikrát obsazen Švédy a vypálen; kolem r. 1840 byla vybudována při Panně vyhlídková teráska, jedna z prvních známek šířícího se zájmu o historické památky. Daleké výhledy mj. na Krkonoše a Jizerské hory.

Podle jedné z pověstí ten, komu se podaří nadzdvihnout obrovský balvan zapuštěný v kamenné podlaze věže Panny, objeví poklad, jejž někdejší majitel hradu získal při přepadení opatovického kláštera. Názvy obou věží mají podle jiné legendy připomínat dvě znesvářené majitelky hradu, matku a dceru.

Zajímavost: na hradě se odehrává část děje pohádky Princ a Večernice na motivy pohádky Boženy Němcové O Měsíčníku, Slunečníku a Větrníku. V pohádce hrad využívá Mrakomor jako své sídlo.