Smilovice (obec)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Smilovice (obec) vzdálenost: 0 km

Obec Smilovice se rozkládá na severním úpatí Moravskoslezských Beskyd. Z jižní strany se nad ní zvedají stráně Goduly (737 m n. m.) a Gutského vrchu (741 m n. m.).
Správní území obce má výměru 785 ha. Obec má 612 obyvatel.

Historie obce
Smilovice jsou součástí Těšínského Slezska, a to bylo obydleno již od pradávna. Důkazy o tom byly nalezeny v četných vykopávkách z doby kamenné. V té době však celé území nynější vesnice pokrývaly lesy. Datované kořeny obce sahají daleko do 15. století. Již roku 1448 se připomínají jako statek, který byl pak v roce 1592 zkonfiskován Těšínskou komorou.

Obec dostala své jméno po Františku Smylovi, který sem přiváděl nové obyvatele. Byli to zejména rumunští Valaši, kteří osidlovali obec a celé Těšínsko. Za tyto služby byl Smyl povýšen na panoše a stal se dokonce starostou Těšína.

Smilovice často měnily majitele. V roce 1603 je těšínský kníže Václav prodal Hanibalovi z Brna. Vdova po něm se jich zřekla ve prospěch kněžny Alžběty Lukrecie, památné " černé kněžny". Z této doby z 2. července 1646 se dochovala listina, kterou pak těšínská kněžna stvrzuje prodej pozemku ve Smilovicích Andrisovi Zientkovi. Vlastníkem Rakovce byl tehdy baron Bees. Za zmínku snad stojí i to, že do r. 1644 patřila ke Smilovicím rovněž i obec Řeka.

Osadníci se živili zemědělstvím, pastevectvím a salašnictvím. Zemědělství pak provázelo obec i na jeho pečetním znaku.
Život tehdejších osadníků byl provázen neustálým útlakem a omezováním volnosti. K částečnému zlepšení došlo až po vydání robotního patentu 6. 7. 1771, vydaným Marií Terezií. Po nástupu na trůn Josefa II. došlo k radikálním obratům v poddanských poměrech vydáním patentu o zrušení nevolnictví r. 1781.
Byla omezena závislost poddaného na vrchnosti. Tolerančním patentem v r. 1781 povolil evangelíkům veřejné bohoslužby a zrovnoprávnil je s katolíky. Evangelíci ze Smilovic se připojili k založenému sboru v Komorní Lhotce.

První škola ve Smilovicích byla dřevěná a k jejímu užíváni došlo r. 1791. Druhý pramen uvádí, že pravděpodobně byla první škola postavena už v roce 1780, kterýžto rok je vyřezán na větrné korouhvičce. Z iniciativy ligotského sboru byla r. 1876 postavena nová škola. Druhá škola přetrvala dvě války a byla zničena až požárem 16. ledna 1963. V roce 1965 začala stavba třetí školní budovy a ta byla otevřena 28. srpna 1966. Budova byla malá, nevyhovující s nedostatkem učeben a příslušenství. V roce 1972 byla započata stavba už v pořadí čtvrté školy. K jejímu slavnostnímu otevření došlo dne 30. srpna 1974 a vyučuje se v ní doposud.

Samostatnou obcí se staly Smilovice roku 1850. K integraci Smilovic se střediskovou obcí Hnojníkem, spolu s obcemi Řekou, Stříteží, Vělopolím, Třanovicemi, Horními a Dolními Tošanovicemi došlo 1. ledna 1980. Roku 1991 došlo k opětovnému zřízení samostatné obce Smilovice.

Památky, kultura a sport
Místní knihovna se v minulosti zúčastňovala mnoha soutěží a získala ocenění vzorné knihovny.
Organizace PZKO Polski zwionzek kulturalno oświatowy existuje v obci od roku 1948.
Zaměřuje se i na kulturní činnost a připravuje divadelní představení.

Pro potřeby návštěvníků je k dispozici sportovní areál s moderním vybavením, fotbalové hřiště (druhé je ve výstavbě), tenisové kurty a herna stolního tenisu. Obec protínají stezky pro pěší a dvě cyklostezky.

Ze zajímavostí v okolí obce lze jmenovat Mánesův pomník na odbočce ve Stříteži do Smilovic a příjemné klimatické a bylinné lázně v blízké Komorní Lhotce.

Služby
Občerstvení návštěvník najde v restauraci U dubu (558 694 542) nebo v restauraci Na hřišti.


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz