Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie - gotická stavba započatá koncem 13. století. Kostel je třílodní a nemá věž. Krásné gotické kamenické práce v celém objektu, zejména v okenních kružbách. Vnitřní zařízení většinou barokní.

Nejstarší dochovanou stavbou je patrová kaple Andělů strážných z doby asi kolem roku 1370. Kaple je slohově velmi blízká nejstarším částem klášterního kostela ve Vyšším Brodě. Postupně vyrůstal konventní kostel, jehož půdorysný rozvrh by mohl alespoň zčásti pocházet z druhé poloviny 60. či 70. let 13. století. Snad již před rokem 1278 začala vznikat příčná loď, presbytář, později zbořené chórové kaple a severní část trojlodí až ke čtvrté dvojici pilířů nesoucích klenbu. Tato stavební perioda skončila asi roku 1320. Stavba trojlodí, k němuž se na západní straně připojila ještě čtvrtá loď, probíhala od druhé čtvrtiny 14. století do doby po jeho polovině. Roku 1359 se na stavbě podílel Michal Parléř.  Vážné poškození konventu a kostela roku 1420 mělo za výsledek jejich rozsáhlé barokní opravy po polovině 17. století. V té době dostal kostel novou klenbu, zanikla dodatečná čtvrtá loď a severní rameno konventu bylo prodlouženo dále na východ o budovu latrin. 

Významné architektonické detaily:
Na vnější straně presbytáře, datované do přelomu století, byly užity některé prvky katedrální architektury (vimperky na opěrácích, fiály a chrliče)

Kruhové okno s bohatou kružbou, prolomené na neobvyklém místě, v severní zdi východního křídla příčné lodi, je patrně dílem Michala Parléře. Ten je snad autorem i volné kružby portálu v jižním průčelí kostela a studniční kaple. Studniční kaple měla sedmiboký půdorys a její klenební žebra vybíhající přímo ze země vytvářela průhledovou kostru, skrze níž se otvíral pohled na vlastní strop. Tato neobvyklá klenba byla projevem vypjaté artistní hříčky.