Kvalitní socha z počátku 18. století pochází ze zbořených Ervěnic. Má vysoký sokl s nápisem a reliéfy (ukřižovaný Kristus, erb Oldřicha Felixe z Lobkovic a jeho manželky). Světec se sklání k hořícímu domu u své pravé nohy, který hasí vodou ze džberu.

Socha stojí na betonové základně o půdorysu šestiúhelníku. Skládá se z trojdílného soklu a vlastní sochy světce. Sokl je šestistěnný, tvořený třemi úrovněmi. Jak v dolní, tak v horní části se střídají širší a užší stěna. Dole je širší podstavec, přecházející ustupujícími římsami ve střední úsek soklu. Ten je na každé stěně zdobený obdélným polem, vyplňujícím většinu plochy stěn. Pole jsou prázdná, pouze na přední stěně se nachází dnes již špatně čitelný nápis s chronogramem. Střední část soklu je ukončena profilovanou, dvakrát odstupňovanou římsou. Horní úsek soklu má opět dole podstavec. Nad ním je oblá římsa, zdobená reliéfními vegetabilními motivy - rozvilinami a květy. Sokl je užší než podstavec i v této části, boční šikmé stěny jsou hodně úzké. Na těchto úzkých stěnách je reliéfní výzdoba - festonovitý pás, směřující shora dolů a tvořený dvěma díly s reliéfy listů a plodů. Také na širších stěnách horního soklu se nacházejí reliéfy. Na přední stěně je dole reliéf čtyř arkád, na kterých stojí na skalnatém terénu kříž s ukřižovaným Kristem. Kříž je poměrně mohutný, u jeho paty je velká lebka - větší, než hlava Krista. V horní části svislého břevna je listina s nápisem INRI (v horním řádku IN, v dolním RI), její dolní okraj je ohrnutý směrem nahoru. Kristus má hlavu nakloněnou k pravému rameni, nohy přibité jedním hřebem - pravá noha je přes levou. Po obou stranách Kristova těla je rozevlátý cíp bederní roušky. Na pravé širší boční stěně jsou dole opět arkády, nad nimi je erb Oldřicha Felixe, hraběte z Lobkovic – v kartuši asymetrického tvaru, zdobené rozvilinami. Štít je čtvrcený; první a čtvrté pole je dělené, ve druhém a třetím poli je kosmo položená orlice. Na štítě je hraběcí listová koruna. Podobný reliéf se nachází i na levé širší boční stěně, kde je erb Marie Josefy Markéty, hraběnky z Bubna a Litic (manželky Oldřicha Felixe, hraběte z Lobkovic). Štít je polcen; v pravém poli je buben, v levém pak lví hlava, vyrůstající z listové koruny. Na štítě je hraběcí listová koruna. Širší stěny horní části soklu jsou nahoře ukončeny nevýraznou římsičkou, úzké stěny pak volutou. Sokl přechází trojím odstupňováním v podstavec sochy sv. Floriána, přičemž horní stupeň tvoří rovný terén, na kterém světec stojí. Socha sv. Floriána stojí v kontrapostu pravé nohy. Světec má odění římského vojáka - svrchní oděv má rukávy pod loket, čtvercový výstřih se zvýrazněným lemem, dolní okraj zdobí cípkovaný pás. Florián má dále suknici, která tvoří nevýrazné, převážně svislé záhyby a sahá až po kolena. Po suknici od cípkovaného pásu splývají ozdobné pásky, zakončené střapečkem. Na nohách pod koleny má Florián podvazek. Světec se tělem mírně sklání na pravou stranu a dolů. Je bezvousý, má vlasy dlouhé po ramena, lehce zvlněné. Na hlavě je přilba. V pravé ruce drží Florián džber, z něhož vylévá vodu na hořící dům (džber je obrácený do vodorovné polohy). Dům je patrový, patro odděluje římsa. V předním a pravém bočním průčelí domu jsou dvě okna v patře, v pravém bočním průčelí je okno i v přízemí. Levá boční fasáda má v přízemí i v patře po třech oknech. V přední stěně domu je vysoký vstup, lemovaný klenáky, průčelí zde vrcholí štítem, z něhož jsou vidět dvě okna. Ze štítu mezi okny šlehají plameny. Pravou rukou světec přidržuje praporec, splývající v četných záhybech. Žerď praporce je nahoře zašpičatělá. Zadní strana sochy je značně schematická. Takřka celou postavu světce kryje plášť, členěný do několika převážně diagonálně vedených záhybů.