Na místě dnešního prostého zámku stávala od 16. století renesanční tvrz postavená Jeronýmem Hozlauerem z Hozlau. Po roce 1620 byly Hněvkovice nejprve krátce v majetku Častolárů z Dlouhé Vsi a vzápětí jsou připojeny k Týnu nad Vltavou, který vlastnilo pražské arcibiskupství. Zpustošená tvrz byla v roce 1685 arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna přestavěna na barokní zámek. Valdštejnův znak a letopočet se také zachoval nad vchodem do budovy.  Od 1942 až dodnes v zámku a přilehlých budovách funguje škola.

Zámek stojící na mírném skalnatém svahu na levém břehu Vltavy je podélná jednopatrová budova s bosovaným portálem na severní straně (hlavní průčelí), nad nímž je znak arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna s letopočtem 1685. V patře je velký plochostropý reprezentační sál, s malovaným ornamentálním pásem pod stropem, se dvěma malovanými portály a s krbem s volutovým ostěním. Výzdoba sálu i krb je současný s výstavbou barokního  zámku.Chodby částečně sklenuty křížovými hřebínkovými klenbami. Zbytky někdejšího ohrazení jsou patrné na západní a zčásti též na jižní straně. Na obou koncích jižní ohradní zdi stojí při vstupu do dvora barokní brány zčásti zazděné, současné s přestavbou tvrze.