Původně zamýšlel generál Goltz vybudovat v Jeníkově hospitál. V průběhu stavebních prací však došlo ke změně plánu a namísto hospitálu vyrostla jezuitská rezidence. Dokončena byla až roku 1657, tedy čtyři roky po generálově smrti.
Marie Magdalena Goltzová však v listinách uvádí, že jednala z pověře ní svého chotě.
Obdélná jednopatrová budova sloužila jezuitům až do roku 1773, kdy byl řád načas zrušen
a mniši museli městečko opustit. Poté byla budova přeměna na faru, později děkanství.
Dochovala se v původním stavu až na kapli sv. Františka z Assisi strženou při stavbě děkanského chrámu. Zvenčí zaujmou hlavně renesanční štíty.

Uvnitř se nachází některé umělecky pozoruhodné práce ze 17. století. Především jde o portréty manželů Goltzových. K budově se váže legenda o podzemní chodbě spojující bývalou rezidenci s jezuitským mlýnem. Pověsti oživly znovu v březnu 1966. Při stavbě vodovodu narazili dělníci u jižního rohu děkanství v hloubce asi jednoho metru na neobyčejně silnou zeď vedoucí pod státní silnicí k rohu školní zahrádky.