Současná Kuřim se nalézá v kotlině ohraničené Kuřimskou horou, Cimperkem (název Zborov je názvem novodobým a pochází od návrhu italského legionáře Kučírka), Zlobicí a Babím lomem. Tuto kotlinu můžeme nazývat kotlinou kuřimskou. Historickou část Kuřimi uzavíraly Kuřimská hora, Zborov, Záruba, Horka a Kolíbka.

1226 O tom, kdy a jakým způsobem byla Kuřim založena, nemáme žádné písemné zprávy. První písemnou zmínku o Kuřimi nalézáme v listině vydané českým králem a markrabětem moravským Přemyslem Otakarem I., kde doslova dal napsat, že tato osada jest ode dávných dob povinna platit desátky kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána v r. 1226 k založení kuřimského kostela. Z toho můžeme soudit, že Kuřim vznikla dávno před uvedeným datem, pravděpodobně již ve 12. století, to jest v údobí kolonizace země Přemyslovci. Kuřim byla pravděpodobně založena z příkazu tehdejšího brněnského údělného knížete lokátorem, který mohl být členem knížecí družiny. Osada byla založena právem německým (zákupním, emfyteutickým) v podhradí již postavené tvrze. Lokátor pak podle smlouvy obdržel právo nižšího soudnictví a poplatky z něho plynoucí. Rozdělil území nové osady na lány, které pak přidělil jednotlivým osadníkům, sám podle tehdejších zvyklostí obdržel jeden nebo dva lány, stal se rychtářem a po dobu své funkce neměl k vrchnosti žádných robotních povinností.

Nejstarší písemná zmínka o existenci obce Kuřim je v zakládací listině k vybudování kostela sv. Maří Magdaleny podle pokynu českého krále Přemysla Otakara I.

1360 Pan Nedabyl z Kuřimi koupil od Benedikta Kušovce poplužní dvůr pro syna Petra.

1405 Obec Kuřim byla prodána moravským markrabětem Joštem Milotovi z Křižanova. Z této doby také pochází nejstarší pečeť obce se znakem křídla.

1464-1527 Obec patří pánům z Boskovic, kteří ji po částech skupovali.

1527 V tomto roce koupil Kuřim Zikmund Nekeš z Landeka od pana Kryštofa z Boskovic. O rodu Nekšů z Landeka (rod pravděpodobně pocházel z Dánska z rodu Neksó) víme, že začali se stavbou nynějšího kuřimského zámku a že mladší bratr pana Zikmunda, Petr, v Kuřimi zemřel a je pochován v místním kostele.

1547 Po smrti Zikmunda Nekeše poručníci jeho nezletilých dětí Přemek z Vickova a Jan Doubrava, olomoucký biskup, prodali obec městu Brnu.

1570 Město Brno zřídilo v místním zámku centrální správu svého veškerého majetku a v roce 1570 povýšilo osadu na městečko. „Registra správní všech a všelijakých důchodov, platů stáleych k tvrzi a panství kuřimskému přináležejících, jež při svatým Jiří vycházejí, sepsána a vyhledána léta Panie 1570“ uvádí také první seznam kuřimských poddaných. Podle těchto správních registrů vidíme, že v Kuřimi bylo tehdy 85 držitelů různých druhů usedlostí.

Majetek města Brna v Kuřimi sestával z půdy dominikální (panské), kterou vrchnost sama obhospodařovala robotní povinností svých poddaných, a půdy rustikální (selské), kterou obhospodařovali poddaní. Ze správních register můžeme vyčíst i první seznam jmen kuřimských poddaných, z nichž některá se vyskytují i v současnosti. Saul, Dvořák, Beran, Dorna Vlková, Němec, Tesař, Hanák, Krejčí, Doležel a Musil.

1634 Od tohoto roku je v Kuřimi vedena matrika.

1645 Celkem zdárný hospodářský vývoj Kuřimi byl přerušen třicetiletou válkou, která Kuřim jakož i její okolí tvrdě postihla. V roce 1645 Švédové zpustošili Kuřim. Byl vypálen statek, pivovar, dva dvory se všemi hospodářskými budovami, zámek a fara. Švédové Kuřimí prošli několikrát a účinky jejich „návštěv“ byly vždy pro Kuřim katastrofální. V Kuřimi zůstalo 66 domů osídlených a 17 domů zpustlých. Poddaní se švédským násilníkům bránili jak mohli a utrpěná násilí někdy spláceli stejnou mírou. V údoli pod lipůvským mlejnem se utábořila skupina švédských rejtarů. Rozčilení sedláci z Kuřimi a okoli se ozbrojili, švédské rejtary přepadli a do jednoho pobili. Kuřimští tesaři se vyznamenali při obléhání města Brna Švédy. Podařilo se jim totiž rychle zhotovit dřevěné mlýny na prach, a tím přispěli k úspěšné obraně města Brna.

1674 Podle lánského katastru z roku 1674 bylo v Kuřimi 84 domů, zámek, dvůr, pivovar, palírna, 2 mlýny, panská hospoda a fara. V seznamu poddaných nalézáme nová jména jako např. Studený, Pupek (Popek), Beneš, Kovář, Hošek, Jelínek.

1680 Na náměstí byla postavena socha sv. Floriana. 1722

V Podhoří byla postavena kaplička se sochou sv. Jana. Z této doby se zachoval jeden dokument psaný česky, a to „Zachovací list 4. 6. 1722“, ve kterém tehdejší kuřimský purkmistr Jan Kaša vystavil, dnes bychom řekli, vysvědčení zachovalosti svému synovi. V záhlaví tohoto listu čteme hrdá slova: „My purkmistr ouřadní s celou obcí kuřimskou...“ Tedy ne Jan Kaša, ale My purkmistr. Z toho je vidět, v jaké vážnosti byl tehdy purkmistrovský úřad a jak si nositelé tohoto úřadu na něm zakládali. Purkmistr se v různých listinách také různě píše. Někdy půlmistr nebo pudmistr. Slovo je odvozeno z německého Bürgermeister.

1729 V tomto roce bylo v Kuřimi zrušeno hrdelní právo. Kdy Kuřim toto právo obdržela a zda nějaký výkon trestu byl v Kuřimi proveden, o tom nám prameny nic neříkají. V kuřimském katastru byly ještě dvě osady, a to Závist a Lhotka. Tato Lhotka se pravděpodobně nalézala v blízkosti dnešní Šiberné. Obyvatelé Lhotky měli velmi špatnou pověst, která tvrdí, že nebylo rodiny, z níž by některý člen nebyl pro své zločinné skutky na šibenici vyvýšen. Proto se Lhotce říkalo Šibené, a z toho jména je pravděpodobně odvozeno jméno lesíka Šiberná blízko České. 22

1742 11. února 1742 prošlo Kuřimí pruské vojsko, které do Kuřimi přišlo od Černé Hory, a v hospodě u Orátora přenocoval sám pruský král Bedřich II. V Kuřimi také došlo ke střetu mezi rakouskými a pruskými rejtary. Husarský rytmistr Ferenc tu zajal 126 saských dragounů.

*

Před r. 1848 to nebyli však právoplatní majitelé půdy, kterou vzdělávali, ale jen dědiční nájemci, kteří z obdělávané půdy majiteli, t.j. své vrchnosti, odváděli činže ve formě jak naturálií, tak peněz a v neposlední řadě manuálních prací na panské (dominikální) půdě, která se tehdy nazývala robotou. Je mylné domnívat se, že poddaní byli jako osoby povinni robotou. Robota ve skutečnosti byla jen část činže, kterou držitel pronajaté půdy odváděl své vrchnosti vedle dávek peněžních a naturálních. Robota tedy nelpěla na osobě držitele statku, ale na statku samém. Držitel statku nemusel osobně robotovat, ale poslat na robotu vždy jednu osobu ze statku (syna, výměnkáře, čeledína apod.). Sedlák nebyl také žádným nevolníkem, jak se dosud uvádí, ale jeho vztah k vrchnosti byl stanoven smlouvou uzavřenou mezi jím a vrchností, dle které vrchnost mu dávala v dědičný nájem statek, slibovala mu právní ochranu a výpomoc v době nouze, a druhá strana se zase zavazóvala platit smluvenou činži a poslušnost.

1766 -1772 Původní kostel byl přestavěn do dnešní podoby.

1768 26. listopadu zachvátil obec velký požár, při kterém vyhořelo 45 domů.

1775 Marie Terezie vydala robotní patent, rozdělení robotních povinností podle výše daní.

1783 Kuřimští poddaní robotovali své vrchnosti do r. 1783, kdy se tak zvanou abolicí vykoupili z robotní povinnosti, přičemž jejich poddanský poměr zůstal nezměněn až do r. 1848, kdy došlo k zrušení patrimoniálního systému a z poddaných dosavadní vrchnosti se stali poddaní nově vzniklého státu a stali se právoplatnými majiteli dosud v nájmu držené půdy.

1784 Podle urbářské regulace se obec Kuřim vykupuje z robotních povinností. Změny v robotních povinnostech byly sepsány zástupci brněnského magistrátu a obce Kuřim. Šlo o souhrn všech povinností a práv jak poddaných, tak vrchnosti, které z urbariálního patentu vyplývaly.

1785 Robotní patent doplněn o Josefínský katastr. Jeho cílem bylo určení stejné výše daní na všechny pozemky bez rozdílu vlastníka. V tomto roce došlo k povýšení „Kuřimě na městys“, což se stalo v roce 1785. Z téhož roku máme zachovaný dekret císaře Josefa II., který Kuřimi povoluje konat čtyři výroční trhy, a to vždy v pondělí po sv. Fabiánu a Šebestiánu, po sv. Jiří, po sv. Maří Magdaleně a po Všech svatých.

1793 V Kuřimi bylo 129 domů s 821 obyvateli.

1805 25. listopadu přitáhlo do Kuřimě napoleonské vojsko, které zde bylo po dva měsíce ubytováno, a kuřimští občané se museli starat o úplné zásobování. Císař Napoleon projel Kuřimí dne 2. prosince 1805 směrem na Čebín. Francouzskou okupaci Kuřimi popsal tehdejší učitel a obecní písař Kořínek slovy: „Ach smutný a truchlivý důžinky, nepřítele toho jsme museli živit a se vším cokoliv se tejká jak vojáků tak taky koní zaopatřiti, takže už sami jsme nevěděli, jestli on zde dlouho ležeti bude: co sobě začnem a počnem, ale Bůh všemohoucí nás ze všeho vyvésti a nám v našem soužení velikém a nejistém živobytí s pomocí přispěti ráčil, z čehož bud jméno Boží pochváleno.“

1805 25. listopadu přitáhlo do Kuřimě napoleonské vojsko, které zde bylo po dva měsíce ubytováno, a kuřimští občané se museli starat o úplné zásobování. Císař Napoleon projel Kuřimí dne 2. prosince 1805 směrem na Čebín. Francouzskou okupaci Kuřimi popsal tehdejší učitel a obecní písař Kořínek slovy: „Ach smutný a truchlivý důžinky, nepřítele toho jsme museli živit a se vším cokoliv se tejká jak vojáků tak taky koní zaopatřiti, takže už sami jsme nevěděli, jestli on zde dlouho ležeti bude: co sobě začnem a počnem, ale Bůh všemohoucí nás ze všeho vyvésti a nám v našem soužení velikém a nejistém živobytí s pomocí přispěti ráčil, z čehož bud jméno Boží pochváleno.“

1809 Napoleonská armáda znovu prošla přes Kuřim.

1819 Namísto původní dřevěné fary byla postavena nynější zděná patrová budova.

1820 Znovu byly vyměřeny pozemky a zhotovena katastrální mapa, která podávala velmi dobrý přehled o tratích, zahradách a domech v obci - byla tak založena matrika pozemkového výnosu a seznamy domů, podle které se pak také odváděly daně.

1825 12. dubna v Kuřimi vypukl rozsáhlý požár, při kterém shořelo 62 domů, od sv. Jána až po školu.

1828 Byla postavena přípojka od státní silnice z České do Tišnova, čímž se usnadnilo spojení s Brnem a Tišnovem.

1830 V roce 1830 vypukla v Kuřimi cholera, která si vyžádala mnoho obětí. Poněvadž starý hřbitov kolem kostela nestačil, byl založen cholerový hřbitov vedle fary (dnešní lesní úřad) a také se pochovávalo v Malé České, dnešní Hybešova ulice.

1829-1832 Probíhala výstavba okresní silnice, která vedla Kuřimí a spojovala Brno s Tišnovem.

1832 Je zaznamenán další ničivý požár. Jen málo domů zůstalo nepoškozeno. V témže roce byl rybník u Záruby vypuštěn a oset pšenicí.

1833 Původní hřbitov u kostela byl zrušen a otevřen nový hřbitov za dvorem (u silnice do Čebína).

1836 Sčítání v Kuřimi -1003 obyvatel žilo ve 168 domech.

1844 Císař Ferdinand I. „Dobrotivý“ udělil Kuřimi právo konat dobytčí trhy, které se pořádaly v místech dnešní sokolovny

1845 Byla zřízena obecná škola.

1848 Až do roku 1848 jsou kuřimské dějiny úzce spjaty s městem Brnem, kterému Kuřim patřila, a město Brno mělo ve zdejším zámku svou centrální správu pro celé panství. To se radikálně změnilo v důsledku revolučních událostí v roce 1848. Stará patrimoniální správní soustava byla zrušena a nahrazena správou státní. Vrchnostenské úřady držící do této doby veškeré nižší soudnictví, správu civilní a trestní, vedení pozemkových a sirotčích knih, správu daní, záležitosti politické (živnosti, zdravotnicí, vojenství, školství) a náboženské záležitosti byly zrušeny a přešly na nově zřízené soudní a politické okresy, které plně převzaly agendu dosavadních vrchnosten

1849 Kuřimi byla nadací prince Gustava Wasy, majitele panství veverského, darována knihovna.

1850 V roce 1850 byly v Kuřimi uskutečněny volby podle nově vypracovaného volebního řádu. Od dnešních voleb se lišily tím, že voliči byli rozděleni do volebních sborů a že volby nebyly záležitostí politických stran, které tehdy neexistovaly. Voliči nevolili strany, ale osoby Volby se uskutečnily 24. června 1850. Představeným obce byl zvolen Karel Schlesinger.

1855 V Kuřimi vypukla morová epidemie. Zemřeli byli pochováváni v místech, kde je nyní ulice Malá Česká.

1855-1868 Městečko patřilo k tišnovskému politickému okresu.

1864 Státní dvoutřídní škola byla v Kuřimi zřízena již roku 1845. Jejím správcem se stal obecní písař a učitel František Tesař. Poněvadž v Kuřimi bylo mnoho úředníků brněnské centrální správy městských statků, při sčítání obyvatel v roce 1847 jich bylo 117, byla pro jejich děti zřízena v roce 1864 na místním zámku zvláštní německá obecná škola. Rok 1864 byl pro Kuřim rokem nevšední události. Místní občan Jan Kučera obdržel záslužný kříž za to, že 5. října 1863 vynesl z hořícího domu desetiletého chlapce a zachránil mu tak život. Před radním domem se shromáždili všichni obyvatelé a pan komisař vysvětliv příčinu této slavnosti připnul Janu Kučerovi na prsa stříbrný kříž se slovy: „Že tento kříž je důkazem, že Jeho Veličenstvo císař Pán všecky občany, ať jsou Slované nebo Němci a Maďaři stejnou láskou miluje a že každou zásluhu ať ji nalezne u vznešeného nebo prostého stejnou mírou odměňuje.“ Po slavných bohoslužbách Božích představenstvo obce připravilo na obecní útraty skvostnou hostinu pro zvané hosty a na večer taneční zábavu pro zdejší občany, by tento den co možno nejvíce byl oslaven a všechněm ještě dlouho v paměti zůstal. (Ze zápisu tehdejšího obecního písaře Vincence Vermouzka)

1866 V Kuřimi je zaznamenáno 185 domů. Během pruskorakouské války se zde na celé léto utábořilo pruské vojsko.

1868 V Kuřimi byla zřízena pošta.

1868-1896 Městečko patřilo opět k brněnskému politickému okresu.

1874 Byla založena Občanská záložna.

1875 5. června se konala ustanovující valná hromada dobrovolného hasičského sboru v Kuřimi, prvním starostou sboru byl zvolen Antonín Lazar.

1879 Byla zřízena četnická stanice.

1883 Vznikl „čtenářsko-hospodářský spolek Tomek“ nesoucí jméno pražského spisovatele V. V. Tomka.

1884 V zámku založena německá škola pro sirotky z Brna.

1885 Byl zahájen provoz na nové železniční trati Brno-Kuřim-Tišnov

1886 První divadelní představení v Kuřimi. Představení zvané Vodní družstvo se hrálo v Orátorově hostinci.

1889 Bylo přistaveno dvorní křídlo zámku.

1894 Dokončena byla silnice Kuřim-Knínice.

1897 Postaven a rozšířen vodovod, původně zaveden do zámku a pivovaru.

1898 Byl zřízen obecní chudinský fond.

1899 V Kuřimi založena tělocvičná jednota Sokol. Téhož roku se hrálo první sokolské divadelní představení, zpěvohra Sezení městské rady. Hrálo se v hostinci U Dvořáčků.

1896-1949 S výjimkou let 1942-45, kdy byl tišnovský okres zrušen, patřila Kuřim opět k brněnskému politickému okresu.

1900 Sčítání v Kuřimi.- 1610 obyvatel žilo v 253 domech. České národnosti bylo 1523.

1902 Byla zahájena stavba silnice z Kuřimi do Jinačovic.

1904 Byla založena sociálně-demokratická strana v Kuřimi.

1907 Do Kuřimi byl zaveden telefon. Nejprve do zámku, do dvora, na lesní úřad a také na četnickou stanici.

1910 Založena Čs. strana lidová. Sčítání v Kuřimi - městečko mělo 301 domů a 1874 obyvatel.

1911 Zahájen provoz na železniční trati Kuřim-Veverská Bítýška.

1912 Částečná mobilizace. Z Kuřimi narukovalo 12 mužů.

1914 První světová válka. Z Kuřimi narukovalo 298 mužů. Dokončena stavba silnice Kuřim-Lipůvka.

*

1918 Konec první světové války Ve válce padlo i 50 kuřimských mužů. Ke vzniku Československé republiky se 30. října konal v Kuřimi na počest vyhlášení samostatnosti tábor lidu.

1920 Byla zřízena měšťanská škola (do roku 1929 sídlila v obecní škole).

1921 Byla založena Církev československá husitská, vznikla Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a založena byla i místní organizace KSČ.

1922 V Kuřimi byl zaveden elektrický proud. Dne 20. září byl slavnostně otevřen původní Dělnický dům. V témže roce založena strana Národních socialistů a Živnostenská strana.

1923 První veřejné promítání sokolského kina. Hrál se film Cikáni ( podle předlohy K. H. Máchy).

1927 Zámek začíná sloužit jako útulek pro matky s kojenci, později pro přestárlé občany města Brna.

1928 Prezident T G. Masaryk navštívil Kuřim. V témže roce byl položen základní kámen sokolovny.

1929 Byla slavnostně otevřena kuřimská sokolovna a také měšťanská škola (dnes ZŠ Komenského).

1933 ČSSD převzala od KSČ Dělnický dům a o rok později jej přestavěla do dnešní podoby.

1935 Byla postavena hasičská zbrojnice a založen Orel a také rolnické mlékařské družstvo v Kuřimi, jako svépomoc pro zajišťování výkupu, zpracování a odbytu ošetřeného mléka a mlékárenských výrobků.

1938 Vybudována kanalizace pro povrchové vody, splašková kanalizace byla budována teprve ve válečných letech 1941-1943. Zahájena výstavba nové dlážděné silnice Kuřim-Česká.

1941 Z rozhodnutí říšského protektora byla zastavena činnost Sokola a Orla.

1944 25. srpna byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly.

1945 25. a 26. dubna byla Kuřim bombardována ruskými letadly. Mnoho domů bylo pobořeno, některé vyhořely, 7 lidí při náletu zahynulo. V noci z 8. na 9. květen, když Němci ustupovali z města, vyhodili do povětří most u hřbitova a u pivovaru, zapálili benzín, oleje a naftu. Zničili munici a děla. 9. května v 17,30 bylo městečko osvobozeno rumunskými a sovětskými vojáky. Ihned po osvobození započali obyvatelé s obnovou zničeného města.

1946 Byl pořízen místní rozhlas. Na měšťance byl 15. 9. odhalen pomník Ottovi Jebáčkovi. Bojoval v anglické armádě u 311. letecké perutě. Zahynul 15. 9. 1942 v bojích nad Biskajským zálivem.

1947 Začalo se stavět osm třípodlažních bloků se 145 byty (Bezručova čtvrť).

1948 Únorové události znamenaly nástup komunistů k moci, vznik Národní fronty. V létě zahájena výstavba silnice Kuřim-Čebín. Dokončena byla v roce 1950.

1949 Byla zřízena Hudební škola (pozdější LŠU, dnes ZUŠ). Byl rozpuštěn Junák a vznikl Svaz Čs. mládeže a Pionýr. Do požární zbrojnice byl zaveden vodovod a telefon. V celém městě byly nově pojmenovány všechny ulice.

1950 V květnu začala výstavba čistící stanice pod Horou. Bourat se začala prostřední část pivovaru. V letech 1948-50 přestavěla továrna TOS Kuřim domy, které začala budovat v roce 1943 firma Klöckner. Vytvořeny byly čtyři řady domů se 118 byty, v nichž žilo 355 obyvatel. Tato část obce byla pojmenována Podlesí a stala se součástí Kuřimi. Založen Čs. červený kříž. Vzniklo JZD a Státní statek.

1951 V květnu bylo provedeno nové očíslování domů, a to orientačními čísly v každé ulici počínaje číslem jedna. V červenci se začalo s přípravou výstavby národní školy v trati za Humnicí. Stavba začala 1. září téhož roku. Na zámku byl zřízen učňovský domov

1952 30. dubna byla z náměstí odstraněna trafikantská budka a obecní váha. V bývalé orátorově cihelně byla v květnu zřízena slepičí farma. V srpnu začalo asfaltování silnice Kuřim-Lipůvka. Továrna TOS Kuřim začala se stavbou rodinných domů v Kuřimi i na Podlesí. V listopadu byla opravena kostelní věž. Místo dřívějšího šindele byla pobita plechem.

1953 15. 6. byla předána do užívání nová škola (na Jungmannově ulici). 30. 8. byla nová škola slavnostně otevřena. Měla 11 tříd pro 411 žáků. Byla zahájena stavba tří dvouposchoďových domů o 72 bytech Na Královkách. V říjnu začala stavba silničního mostu u pivovaru, zničeného za války Němci. V listopadu byl na Podlesí umístěn rozhlas. 20. 12. projel Kuřimí první vlak na nové trati Brno-Havličkův Brod.

1954 V červnu byla ukončena úprava náměstí 1. května. V témže měsíci začala výstavba nové kanalizace. Byla ukončena v říjnu. 25. 10. zahájila provoz čistička pod Horou. V tomto roce vzrostla také výstavba rodinných domků, na něž poskytoval stát půjčku 35 000 Kč.

1955 Na jaře začala výstavba tří bloků dvouposchoďových domů. Na podzim byly tyto domy obydleny. Od května probíhala úprava a asfaltování silnice z Kuřimi do Moravských Knínic.

1956 Tělovýchovná jednota Spartak začala s výstavbou stadionu. Ještě téhož roku byla dokončena hrací plocha hřiště a 200 m opěrné zdi. Byly postaveny 4 nové domy a k 31. 12. měla Kuřim 837 domů. V srpnu se začalo s výstavbou obchodního domu v sídlišti TOS Kuřim a 56 bytových jednotek. Zmodernizovalo se také nádraží, byly vybudovány podchody a upravena nástupiště.

1957 Pro pracující TOS Kuřim bylo v plánu postavit 499 bytových jednotek. V srpnu byla dokončena první část obchodního domu a občanům bylo přiděleno 18 bytů. S výstavbou tohoto sídliště (nám. Osvobození) se dále pokračovalo. Začala výstavba 96 bytů, školky a jeslí. Pokračovala výstavba stadionu, upravila se hrací plocha, závodní dráha, vybudovala se kanalizace. 8. 12. byl do kostela instalován nový zvon (zvon sv. Antonína vážící 405 kg), který byl pořízen z dobrovolné sbírky farníků.

1958 V květnu byly dokončeny práce na základech panelových domů u nové školy (Školní ulice). Začalo se s regulací potoka Kuřimky. Horní tok byl vyčistěn, u školy na Komenského ulici byl postaven most. Téhož roku byla dokončena výstavba 3 panelových domů na Školní ulici a 96 bytů bylo předáno občanům. V podniku TOS Kuřim započala výstavba nové správní budovy. K 31. 12. 1958 měla Kuřim 856 domovních čísel.

1959 1. 4. byla otevřena nová mateřská školka na Jungmannově ulici. V tomto roce bylo nalezeno místo pro výstavbu přírodního koupaliště (rybník Srpek). Projekt vypracovali ing. Krčál a ing. Jaskulka. Na stadioně pokračovala výstavba kabin, úprava hlediště a oplocení. Občanům bylo předáno 108 nových bytových jednotek. Byla povolena výstavba Domu kultury a jeslí na Zborovské ulici. V objektu TOS byla dokončena správní budova. Zaměstnancům státního statku bylo předáno 10 bytů. Na nám. 1. května byly vydlážděny chodníky. Skončila regulace potoka Kuřimky. Vznikly nové ulice: náměstí Osvobození, Na zahrádkách, Zborovská ulice, Školní ulice, Jungmannova ulice a Bezručova čtvrť.

1960 11. prosince byl slavnostně otevřen kulturní dům. Nesl oficiální název Závodní klub ROH TOS Kuřim. 1. 9. byly otevřeny jesle TOS Kuřim pro 55 dětí na Zborovské ulici. 9. 5. ku příležitosti 25. výročí osvobození byl slavnostně otevřen nový stadion. 15. 10. byla dokončena přístavba školy na Komenského ulici. Trvala 6 měsíců, dokončeny byly 2 třídy a šatny. Koncem roku byla dokončena hrubá stavba kulturního domu. V tomto roce bylo postaveno 9 domů s 99 byty na sídlišti TOS a 5 rodinných domků. Z Brna do Kuřimi se začal budovat březovský vodovod.

1961 10. 5. byl dán do provozu březovský vodovod. 17. 5. se započalo s plynofikací města.

1962 Na nám. 1. května byly zbourány staré domy. 1. 9. byla při základní škole na Jungmannově ulici otevřena nová tělocvična a jídelna s kuchyní. 23. 9. byl otevřen Dům kultury. Jeho součástí byl divadelní a taneční sál, přednášková a výstavní síň a restaurace.

1963 Počátkem tohoto roku byl v Kuřimi proveden soupis uměleckých historických památek: Zámek - renesanční budova ze 2. pol. 16. století. Kostel - postaven na zbytcích románského kostela z 2. pol. 13. století, v baroku byl přestavěn do současné podoby. Poklona sv. Jana Nepomuckého - kaplička nad vodním pramenem - pocházející z doby kolem r. 1730. Socha sv. Floriána - pochází z roku 1680 - nejstarší socha patrona hasičů v okrese Brno-venkov. Boží muka sv: Anny - pochází z počátku 19. století.

1964 1. 7. se Kuřim stala městem. Do této doby byla pouze městysem (od r. 1785). V tomto roce provedl ONV Brno-venkov soupis archeologických nalezišť na území okresu. V Kuřimi to byla tato místa: V místech, kde dnes stojí Dům kultury nalezl v roce 1908 Dr. Červinka kamennou sekyru (tzv: kopytovitou). Vohlus, Šiberná - zde byly roku 1938 nalezeny kultovní jámy z neolitu (3000 př. n.1.) a v nich zbytky volutové keramiky.

1966 Byla dokončena elektrifikace tratě Brno-Havlíčkův Brod. Ve městě byly postaveny 2 rodinné domky. Byla dokončena hrubá stavba požární zbrojnice. Kino v Dělnickém domě bylo zmodernizováno, byl vymalován sál, zakoupena nová opona a přistavila se promítací kabina.

1967 Ve městě bylo dokončeno 6 domů se 70 byty. Byl postaven první výškový dům se 48 byty - Na Královkách. Na ulici Sv. Čecha byl postaven dům pro 18 rodin a budova pro oddělení VB. Byly dokončeny 3 rodinné domy. Pokračovala stavba požární zbrojnice a garáží. Na ulici Legionářské a nám. Osvobození bylo instalováno výbojkové osvětlení, pokračovala úprava komunikací a výstavba kanalizace. Nejvýznamnější stavbou tohoto roku bylo vybudování koupaliště s vyzděnými boky a dnem. Nazývalo se rybník Srpek a jeho rozloha byla 21 000 m2. Na sídlišti Na Královkách byly postaveny 3 výškové domy o devíti podlažích se 144 byty. Na nám. Osvobození byla zřízena autobusová zastávka a bylo vybudováno autobusové nádraží u závodu TOS Kuřim. Byla zahájena výstavba polikliniky a mateřské školy na Otevřené ulici. Začala rekonstrukce státní silnice Kuřim-Česká.

1968 7. července byl slavnostně otevřen nový sbor Dr. Karla Farskeho cirkve československé husitské 21. srpna - okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

1969 Byly postaveny nové domy s 68 byty a 6 rodinných domků. Na Jungmannově ulici byla dostavěna mateřská školka. Pokračuje plynofikace města. Na Kuřimské hoře byl zbudován televizní převaděč.

1970 Počátek tzv. období normalizace. Na Červeném vrchu za Kuřimí byla postavena obalovna na štěrk 1. 4. byl v Kuřimi umístěn první semafor (na křižovatce před budovou MěNV).

1972 26. 5. byla otevřena poliklinika s těmito odděleními: zubní, rentgenové, chirurgické a ortopedické, neurologické, psychiatrické, ušní, oční, kožní, krční, rehabilitační a biochemická a zubní laboratoř. Byly zde také ordinace čtyř závodních lékařů. Začalo se s výstavbou panelového sídliště na Legionářské ulici (dnes Popkova). Pokračovala generální oprava silnice Tišnov-Brno.

1973 Na staveništi panelového sídliště (Popkova) byla nalezena mina z 2. světové války Byla na místě zneškodněna. V tomto roce bylo postaveno 7 rodinných domků. Byl proveden soupis movitých umělecko-historických památek v kostele sv. Maří Magdaleny. V září byly zahájeny za účasti veřejnosti práce na výstavbě kryté plavecké haly

1974 3. 5. byl otevřen Klub mládeže v Husově ulici. Vznikl brigádnickou činností mladých občanů Kuřimi. V kulturním programu vystoupila skupina Tuláci, Petr a Hana Ulrychovi, Bob Frídl, Franta Kocourek a Bolek Polívka. V tomto roce byla dokončena prodejna zeleniny na Legionářské ulici, pokračovalo budování městské kanalizace, byla zahájena výstavba benzínového čerpadla. Sídliště na Legionářské ulici bylo přejmenováno na Gottwaldovu čtvrť, předáno zde bylo 162 bytů a zahájena výstavba mateřské školky a obchodu potravin.

1975 V dubnu začala výstavba vodojemu o kapacitě 2500 m3 vody v Zárubě. Byla otevřena prodejna zeleniny na Stalingradské ulici. V prosinci bylo dokončeno sídliště Gottwaldova čtvrť, 5. 12. zde otevřeli samoobsluhu Pramen a 8. 12. městskou lidovou knihovnu. Při opravě silnice v Tišnovské ulici byly v hloubce 1,2-1,5 m nalezeny „hatě“, dubové kmeny z původního vyztužení silnice.

1976 Území Zlobice bylo zabráno jako vojenský prostor. Původní chov ovcí v těchto místech byl zrušen. Byla zahájena generální oprava místního rozhlasu, pokračovala výstavba krytého bazénu. Postaveno bylo 9 rodinných domků. K 31. 12 mělo město 1058 popisných čísel.

1977 Na náměstí 1. května byla dokončena hrubá stavba nákupního střediska. Pokračovala výstavba kryté plovárny, byla dokončena hrubá stavba, vybetonovány oba bazény, provedena montáž technologie. Členové Svazarmu vybudovali za městem sportovní střelnici.

1978 Ve městě bylo postaveno 11 rodinných domků. Byla zahájena výstavba panelového osmipodlažního domu s 32 byty na ulici Úvoz (Legionářská ulice). 25. 7. byla při stavebních pracech v Prefě nalezena letecká puma z II. světové války (1 m dlouhá, 30 kg). Pokračovala výstavba nákupního střediska na nám. 1. května a kryté plovárny, v říjnu byla zahájena oprava sokolovny

1979 V tomto roce bylo postaveno 7 rodinných domků, bylo dokončeno nákupní středisko na nám. 1. května (potraviny a obuv), pokračovala výstavba kryté plovárny. 4. 6. se poštovní úřad přestěhoval do budovy na Legionářské ulici. Zahájena byla výstavba sídliště Kuřim-jih, otevřeného koupaliště, benzinového čerpadla a Domu pionýrů na Jungmannově ulici. K 31. 12 měla Kuřim 1129 popisných čísel.

1980 Pokračuje výstavba sídliště Kuřim-jih. Podmínky zde byly velmi náročné, protože 1 m pod povrchem se objevila spodní voda a těžká jílovitá půda. Bylo postaveno 8 rodinných domků. 1. 7. byla Na Královkách otevřena optika. Nejstarší ovocný strom v Kuřimi - hruška stará asi 200 let - byl skácen před domem 717 (Tyrolák, dnešní ul. Na vyhlidce).

1981 V tomto roce zahájil činnost Ústav nápravné výchovy. Ve městě byly postaveny 2 rodinné domky, byla dokončena výstavba výškového domu na Stalingradské ulici (Legionářská ul.). Pokračovala výstavba sídliště Kuřim jih.

1982 10. 4. byla otevřena krytá plovárna. Výstavba otevřeného bazénu pokračuje. V listopadu bylo na sídlišti Kuřim jih předáno 64 bytů, toto sídliště bylo pojmenováno Na Loučkách. Bylo dokončeno 7 rodinných domků. V Moravských Knínicích byla vybudována požární zbrojnice.

1983 V sídlišti Na Loučkách bylo předáno dalších 224 bytových jednotek. Ve městě se postavilo 9 rodinných domků. Byl dokončen Dům pionýrů na Jungmannově ulici.

1984 V tomto roce bylo dokončeno sídliště Kuřim jih. Pokračovala výstavba rodinných domků a otevřeného bazénu. Do zkušebního provozu byla uvedena vodoléčba. V areálu stadionu bylo vybudováno nové osvětlení. Na Podlesí byla dokončena výstavba kulturního střediska. V únoru zahájila provoz čerpací stanice v Malé České. K 31. 12. měla Kuřim (včetně Podlesí) 1215 a Moravské Knínice 237 popisných čísel. Při upevnění statiky kuřimského zámku byly učiněny některé archeologické objevy. Pod základovými oblouky byly nalezeny kostry dvou lidí.

1985 I v tomto roce pokračuje výstavba rodinných domků a otevřeného koupaliště. Na Podlesí pokračuje výstavba plynofikace.

1986 1. 6. začala výstavba nové šestnáctitřídní základní školy Připravuje se výstavba prodejny potravin, nákupního střediska domácích potřeb a drogerie. Výstavba otevřeného koupaliště se chýlí ke konci. Pokračuje plynofikace Podlesí.

1987 V tomto roce bylo dokončeno 13 rodinných domků, bylo vydáno stavební povolení na stavbu bytových jednotek na ulici Brněnská a Zahradní a započato s demolicí starých domů pro potřebu výstavby nové školy a prodejny potravin. Pokračuje výstavba základní školy, byla dokončena hrubá stavba učebního, tělocvičného a stravovacího traktu.

1988 1. 6. byl zrušen zkušební provoz otevřeného bazénu a 8. 8. začal jeho normální provoz. Stavba nové školy neplnila plán, chyběli kvalifikovaní pracovníci, především betonáři, omítkáři. Na Brněnské ulici pokračovala stavba 120 bytových jednotek, byla postavena kotelna. V Zahradní ulici pokračovala montáž panelových bloků. Bylo dokončeno 8 rodinných domků. V červnu byla Jm VaK Brno uvedena do provozu soustava vodojemů zásobování města vodou z březovského vodovodu.

1989 V červenci bylo veřejnosti předáno otevřené koupaliště. Dne 4. září byla uvedena do provozu nová 16-ti třídní Základní škola na ulici Tyršova, vybudovaná v rámci KBV pro 640 dětí. V témže roce byla zahájena investorem s.p. TOS Kuřim stavba MŠ pro 90 dětí na ulici Zahradní. Z technických důvodů byl v tomto roce ukončen provoz kina v Dělnickém domě. Na podzim byla zahájena výstavba kalovodu Kuřim-Brno. V listopadu bylo založeno OF v Kuřimi, generální stávka proběhla 29. 11.

1990 V tomto roce proběhly demokratické volby do dvacetisedmičlenného městského zastupitelstva. 12 mandátů v nich získal Moravsko-slezský demokratický blok, 10 mandátů připadlo kandidátům Občanského fóra, 3 mandáty získali komunisté, po jednom lidovci a nezávislý kandidát Jaromír Němec. Starostou města byl pak zastupitelstvem zvolen ing. arch. Vladislav Růžička, jeho zástupcem ing. Jaromír Němec. Začíná obnova pluralitního politického systému. V Kuřimi vznikají místní organizace politických stran.

1991 Zahájena výstavba objektu penzionu s byty pro důchodce na Zahradní ulici (výstavba ukončena v r. 1993). Zahájena rekonstrukce Základní školy Komenského. V průběhu let 1991-96 byla opravena střecha, sociální zařízení, provedena výměna oken včetně nové fasády, úpravy vnitřních prostorů a rekonstrukce ústředního topení.

1992 Ve volbách do Sněmovny lidu, Sněmovny národů i do České národní rady získala nejvíce hlasů od kuřimských voličů Občanská demokratická strana. Na druhém místě ve volbách do České národní rady skončilo v Kuřimi Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko před Levým blokem. Ten ovšem získal od kuřimských voličů více hlasů ve volbách do Sněmovny lidu i Sněmovny národů. V ulici Pod Zárubou byl vybudován vodovod a komunikace. Činnost městského úřadu přeložena z objektu č.p. 23 na nám.1. května v Kuřimi do objektu na ulici Jungmannova 968, který město získalo bezúplatným převodem od TOS Kuřim a.s. Kuřimští fotbalisté FC Boček postoupili do divize.

1993 Zahájena byla rekultivace skládky cihelna (ukončena následujícího roku), plynofikace ulice Křižkovského. Zprovozněna byla stavba přečerpávací stanice odpadních vod, která nahradila čistírnu odpadních vod z roku 1949. Budova staré čistírny byla v roce 1995 prohlášena technickou památkou.

1994 V lednu začaly vycházet první soukromé noviny pro Kuřim - Zlobice. V listopadu proběhly volby do sedmnáctičlenného městského zastupitelstva. Zvítězila v nich ODS (4 mandáty) před KSČM (4 mandáty), Sdružením nezávislých kandidátů (3 mandáty), ČSSD (3 mandáty), Moravským demokratickým blokem (2 mandáty) a KDU-ČSL (1 mandát). Zastupitelstvo zvolilo starostou města ing. arch. Vladislava Růžičku (ČSSD), místostarostou RNDr. Igora Poledňáka (ODS). Zahájena byla výstavba digitální telefonní ústředny, s budováním kabelové televize jsou zaváděny telefony do všech domácností.

1995 Zahájena vestavba bytů v sedlových střechách v Bezručově čtvrti. Město zřídilo Fond na podporu kulturní a spolkové činnosti v Kuřimi. Byla založena Kuřimská liga malé kopané. Na staveništi kolem potoka Kuřimky se objevily již v hloubce půl metru pozůstatky dávného osídlení. Dům dětí a mládeže se zabydlel v Dělnickém domě. Byla uvedena do provozu nová telefonní digitální ústředna. 6. května poprvé pokusně vysílal INFO-kanál kuřimského televizního kabelového rozvodu. 16.září proběhlo znovuodhalení pomníku Otty Jebáčka v parku u základní školy na Komenského ulici.

1996 Uplynulo 770 let od první zmínky o Kuřimi. V parlamentních volbách v tomto roce zvítězila ODS, v Kuřimi však více hlasů získala ČSSD (27 %). Druhá skončila ODS (25,4 %), třetí KSČM (12,5 %) před SPR-RSČ (10,5 %), ODA (8,3 %) a KDU-ČSL (6,8 %). Obnoven byl provoz na rekonstruovaném autobusovém nádraží u nádraží ČD, zrušena stará hasičská zbrojnice na Zahradní ulici a zahájena přístavba garáže pro vysokozdvižnou plošinu k objektu Sboru dobrovolných hasičů. Byla zprovozněna soukromá lékárna na ulici Tišnovské, v bývalém objektu Služeb města Kuřimi. Kuřimští fotbalisté sestoupili z divize. Fotbalový klub FC Boček se přejmenoval na FC Kuřim. Začalo pravidelné vysílání místního obrazového zpravodajství na info-kanálu kabelové televize. Dne 29.května byl slavnostně položen základní kámen ke stavbě elektromontážního závodu AMP v lokalitě Záhoří do klínů.

25.ledna na zasedání podvýboru pro heraldiku poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl projednán návrh praporu Města Kuřimi. Za platný je považován znak "Ve stříbrném štítě černé křídlo se stříbrnou jetelovou pružinou", jak se uvádí v publikaci Městské znaky v českých zemích. Vzhledem k tomu, že navržený prapor by byl vlastně historickým praporcem jedné z větví pánů z Lomnice, doporučil podvýbor následující úpravy : "Bílý list, v horním žerďovém rohu černé křídlo s bílou jetelovou pružinou z městského znaku". Poměr šířky k délce je 2:3. Městské zastupitelstvo vyslovilo souhlas s těmito úpravami.

1997 O víkendu 5. a 6.července začala největší povodeň v tomto století na našem území. Naše město nebylo postiženo přímo, podílelo se však na zmírnění škod tím, že zorganizovalo materiální a finanční pomoc postiženým. 20.srpna byl slavnostně zahájen provoz v nově vybudovaném závodu AMP Czech, spol. s r.o. 16.září došlo k úplnému zatmění Měsíce. V září přišla do prodeje kniha pod názvem Kuřim 1226 - 1996 od historie k současnosti, na jejíž tvorbě se podílelo 55 občanů města včetně historiků.

1998 Uskutečnila se výměna kostelní věže. Šlo o unikátní akci, kdy stará kopule byla snesena jeřábem a nahrazena novou. 4.července byla z vrcholu věže odstraněna sudovitá báň umístěná pod Cyrilometodějským křížem. Při poslední opravě věže v roce 1927 byly do kovové kazety uloženy memorábilie. Poprvé v novodobé historii jsme přistoupili třikrát k volebním urnám. V červnu jsme volili své zástupce do Parlamentu ČR, v listopadu proběhly komunální volby a ve stejný den jsme volili do Senátu ČR. Komunálních voleb se zúčastnilo 47,59% voličů. Zvítězila koalice ODS a ODA, druhá byla Kuřimská občanská liga, třetí KSČM, čtvrtá ČSSD, pátá KDU-ČSL, na šestém místě Za veřejný zájem, na sedném Volba pro město, na osmém Kuřim 1998-2002 a na devátém místě Důchodci za životní jistoty.

1999 Přežili jsme částečné zatmění Slunce, úplné zatmění nás minulo pouze několika desítkami kilometrů. V České republice se zatmění pohybovalo v rozmezí mezi 93% na severu a 99% na jihu území. Poslední úplné zatmění Slunce bylo na našem území v roce 1415, další bude 7.10.2135.

2000 V roce 2000 žilo v Kuřimi 8814 obyvatel, z toho 4324 mužů a 4490 žen. Zemřelo 77 občanů a 76 se narodilo.

12.listopadu se uskutečnily první volby do krajských zastupitelstev. V Brněnském kraji zvítězili kandidáti Čtyřkoalice s 31,64 % hlasů. V Kuřimi zvítězila ODS s 28,4 %, druhá byla KSČM s 23,6 %, třetí Čtyřkoalice s 19,6 %. Starosta města RNDr. Igor Poledňák byl zvolen členem Krajského zastupitelstva, posléze členem Rady kraje.

Místní obyvatelé i návštěvníci Kuřimi se od letošního roku lépe orientují v našem městě. Přispěl k tomu nový městský orientační systém, který přehledně označuje ulice a významné instituce.

(PhDr. Miloš Vitula a kolektiv)