Vyšínek (osada)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Vyšínek (osada) vzdálenost: 0 km

Archeologické nálezy:
Ojediněle nalezené broušené kamenné nástroje svědčí o osídlení okolí dnešního Vyšínku již v mladší době kamenné. Mezi významné archeologické nálezy patří kostrové hroby ze starší doby bronzové (kultura únětická, asi dva tisíce let př.n.l.), odkryté jižně od obce na pozemku č. parc. 40 v kamenolomu v r. 1904 . Hrob částečně zapuštěný do pískovcové skály obsahoval skrčenou kostru na pravém boku, orientovanou od jihu (hlava) k severu (nohy) s bronzovou jehlicí a náramkem.
Další hroby byly odkryty v r.1910 na parc.č.30: údajně mělo být nalezeno při kopání písku šest hrobů – z toho dva kostrové, patřící kultuře únětické, a čtyři žárové s náramky a nádobkami – stáří těchto žárových hrobů nelze určit, protože se nálezy nedochovaly.
Významný nález ze starší doby bronzové byl učiněn za první republiky na poli p.Václava Jirkovského při silnici Vyšínek – Lisovice. Hrob obložený kameny obsahoval skrčenou kostru s nádobkou, bronzovou dýkou, jehlicí, dvěma spirálovitými náramky a čelenkou z bronzového plechu. Nález je uložen ve sbírkách PAD ve Zlonicích spolu s nádobou z období stěhování národů (5. – 6. stol.n.l.), nalezenou také ve Vyšínku.

První písemná zmínka: o existenci osady je z r.1263: „ Nejvyšší sudí Číče, založiv kapli při hradě pražském, nadal ji statky ve Vyšínku“.
Vyšínek leží na kopci 2 km severozápadně od Zlonic. Dnes je to vesnička se 47 čp. a dvěma bytovými domy ze 70.let. Má pěknou náves, kde jsou vzrostlé stromy. Obec patří školou ke Zlonicům, přifařena je na Vraný a Slaný (podle církve), hřbitov je v Pálči – tak se uvádí v zápise r. 1920. U rybníka byla studánka s dobrou nakyslou vodou, zvanou „šamanda“. Pak byla uzavřena a nahrazena studnou na návsi. Začátkem 18.století tu jsou dvě usedlosti potažní a jedna chalupa, od r.1777 tu žije rod Jirkovských na statku č.1.
V Knize pojištěných pro obec Lisovice a Vyšínek se uvádějí požáry, z nichž první v r.1852 měl spolek problém zaplatit, ale dodržel smlouvu. Obec postihlo také několik živelných pohrom. V tomto století došlo také k této události: „V národním uvědomění podepsali občané ze Zlonic,Břešťan a Vyšínku (V.Jirkovský a J.Minařík) memorandum proti zatýkání českých národovců a poslali ho do Národních novin. Byli odsouzeni v Praze ke 14 dnům tuhého žaláře se dvěma posty. Rozsudek byl potvrzen i po dvou odvoláních, zavřeni byli ve slánské věznici“. R.1870 se začala stavět železnice, a proto byl nedostatek nádeníků. (Robota byla od r.1848 zrušena). Občané měli také zájem o stavbu silnice Vyšínek – Lisovice a Vyšínek - Dřínov. První se nedokončila - zůstala jen upravenou cestou, a druhá se dostavěla jen k nádraží.
První roky dvacátého století byly poznamenány přírodními pohromami: v dubnu bylo půl metru sněhu, jiný rok vichřice odnesla „ lehkou prsť s umělými hnojivy“, jak je zaznamenáno v kronice.

Obyvatelstvo:
Obce Lisovice a Vyšínek měly dříve společné vedení : když byl starostou J.Pražák z Lisovic a radní V.Jirkovský z Vyšínku - byl úřad v Lisovicích, pak byl starostou Al. Jirkovský z Vyšínku – proto opět úřad ve Vyšínku. ( Tento svazek obcí byl zrušen po žádosti občanů na ministerstvu vnitra r.1920). 5.3.1910 byl založen Sbor dobrovolných hasičů (17 činných).Prvním velitelem byl Jos. Michl. Kromě své povinnosti pro obec pořádali také divadelní představení a taneční zábavy - a to v hostinci č.11.Koncesi měl Fr. Kratochvíl, pak Jos. Prokop.

Jak občané prožívali počátek první světové války? „Atentát přijat radostně, ale odesláním ultimáta Rakouska-Uherska bratrskému Srbsku zavládla stísněná nálada - zvl.v řadách záložních vojínů. Napětí vyvrcholilo 26.7.- neděle ráno, kdy Srbsku vypovězena válka a v poledne vyvěšeny mobilizační vyhlášky. To byl povolán 8.pražský armádní sbor, v pondělí ráno už všeobecná mobilizace.“ A rok 1918? „Na výzvu vlasteneckého spolku na podporu strádajících Čechů omezovali zemědělské dodávky státu, aby zbylo na potřebné. Očekávalo se zhroucení říše. 28.října před polednem nastal jásot…hloučky občanů pospíchaly do Zlonic, Slaného i do Prahy.“
Rok 1919 zastihl obec v nepříjemné politické a třídní nevraživosti. Následovaly volby, poslední ve svazku Lisovice – Vyšínek. Starostou byl zvolen Petr Hořejší za stranu sociálně demokratickou a pak jen pro Vyšínek Jos. Prokop a rada (7 soc.dem. a 2 agrární strana).Také v příslušnosti k náboženství došlo po jedné z přednášek ke změnám. Navíc v prosinci komunističtí zaměstnanci dvora na tři dny zabrali dvůr Kinského – neobešlo se to bez soudu.
R.1924 se uskutečnila parcelace dvora v rámci pozemkové reformy. O nabyvatele pozemků se snížil počet zaměstnanců u dvora a z obce navíc odešlo 14 osob. To bylo v obci ještě asi 200 obyvatel, ale do konce století se pokles zastavil na 83.

Proces elektrifikace oslovil občany hned v r.1921, ale projekt se neuskutečnil, takže za čtyři roky si ustavili sami družstvo pro rozvod proudu (předsedou byl Václav Jirkovský).

Dnes má Vyšínek 47 čp., dva bytové domy. V práci pro obec se angažuje ing. H.Voříšková (Jirkovská). Dobře prosperovala stavební firma Novotný - nyní ji má v pronájmu ing. Heřman (Slaný). Krámek se smíšeným zbožím (v současnosti zavřený) více než 20 let vedla p. Květa Jermanová. Statek Kulhánků se špýcharem, starým 300 let, udržuje p.Vitoušek. P. Karafiátová je majitelkou firmy Aranka (hypoterapii a aktivity pro romské děti vede ve statku Kulhánků).


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz