Letiny (obec)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Letiny (obec) vzdlenost: 0 km

Nejstarší djiny Podle povsti o zaloení obce Letiny stála na Ohrazenecké louce malá osada Osek. Ve vsi vznikl mor a zdraví lidé, kteí se báli nákazy, ves ohradili a zapálili i s nemocnými lidmi a utíkali, ba letli na blízký kopec, kde si zaali stavt nová obydlí. Ves pojmenovali Letin - pozdji Letiny.

V kronice obce Letiny se uvádí: "Letiny jest osada starobylá, nebo iní se o nich zmínka ji roku 1243 za krále Václava I., kdy jako zvláštní státek náleely královskému lékai. Brzy potom shledáváme se však s Letinami jako ástí újezdu upního hradu Peštice. Kdy po smrti posledního upana Svatobora z Peštic r. 1236 spadl hrad na královskou komoru, daroval král Václav I. újezd peštický s patnácti vesnicemi své seste Anece, abatyši kláštera svatého Františka v Praze. Tato pak prodala zboí (statek) r. 1238 Benediktinm kladrubským. Té doby byla ji v Letinách fara. Roku 1410 - 23 uvádí se Otík z Peštic jako patron, roku 1415 Jan Otoslav z Letin, r. 1417 dne 8. záí opt Otík z Letin. Roku 1420 Drslav Duha a Ruprecht z Letin jmenují se v listinách jako majitelé. R. 1425 na sv. ehoe: Oldich z Letin, pak Vintí Koc z Dobše a Petr Horice ze Sprostého jsou rukojmími a správci pi prodeji platu ve vsi Veskovicích Janu z Kvasilova. Od rytí Letinských a Snapoušov pešly Letiny v drení rytí Pikart z Grünthálu. R. 1700 nechal Rudolf Pikart z Grünthálu postavit zámeek v lázních, který r. 1766 byl k lepšímu pohodlí hostí pemnn v lázeský dm. Poslední dritel Letin Jan Pikart odkázal Letiny své manelce Barboe-Františce, rozené z Klenového a ta je odkázala svému maneli svobodnému pánu Václavu Dejmovi ze Stíte, který je roku 1717 prodal hrabti Ferdinandu Morzínovi, jen je spojil s Lukavicí.

Roku 1781 prodal hrab Karel Morzín Lukavici i Letiny íšskému hrabti z Hatzfeldu, po jeho smrti pešlo toto rozsáhlé panství ddictvím na kníete z Hatzfeldu a konen r. 1794 stejným zpsobem na íšského hrabte Hugona Damiana ze Schönborn, jeho rodu náleely a do roku 1923. Lázn Letiny nalézají se blíe vesnice na pokraji rozsáhlého lesa. O vzniku a pvodu lázní letinských jest vbec skromných zpráv zachováno: Vypravuje se o poátcích jejich tato povst: na poátku 17. století il v Letinech starý ovák, který trápen jsa pakostnicí pál sob navštíviti proslulé toho asu lázn v Dobré Vod u svatého Vintíe u Hartmanic. Ponvad však pro pokroilou chorobu svou nemohl se na cestu vydati, byl nucen ekati a bolesti jeho trochu mu poleví. V nesnázi a bolesti této zdálo se mu jednoho dne, e v blízké bain pod dutou jedlí pryští se pramen léivé vody, podobný onomu v Dobré Vod. Kdy pak druhého dne, pramen takový skuten byl zde nalezen, dal se nemocný ovák k nmu donésti a ejhle! po nkolika koupelích v kišálové vod úpln se uzdravil. Z vdnosti opatil si sochu sv. Vintíe a dal ji na místo, kde pramen ze zem se vyvral.

Povst o neobyejném tomto pípadu uzdravení ovákova brzy se rozšíila po vší krajin, take lidé podobnými neduhy stieni, valn ku prameni tomu putovali, aby zde ztraceného zdraví nabyli. Z té píiny postavena blíe zídla jednopatrová devná budova. Jesti nejblíe okolí lázní bu stinný les, vroubený na okraji skupinami košatých lip, bu šavnatý trávník nebo kvtnatá luina oivená bujnými bublavými potky. To lázeský park v Letinech, jak jej máti píroda beze vší uené theorie, bez nezbytné jindy šry a pravítka ve své svrchované dovednosti vytvoila. A v parku tom bzuí, hvízdá, šveholí, zpívá to neviditelnými lázeskými hudci nejenom v uritých hodinách, nýbr po celý boí den v nejrozmanitjších melodiích, a ádnému nenapadne, by poadoval na hostech njakou hudební tascu. Celé okolí Letin jest jediný utšený sad, nebo jest na všech píhodných místech posázeno ovocným stromovím, take pi pohledu na krajinu tuto unešeni jsme v duchu do nkterého z luzných údolí poehnaného Litomicka.V dob té zajídli na dlouhý pobyt i vysocí hodnostái ze zahranií, jako srbský generál Zach, universitní profesor Jezbera z Varšavy a jiní. Nejznámjší byl jednonohý generál Zach, který vdy na zaátku saizony se svým lokajem sem pijídl a svým známým vdy njaké dárky z ciziny piváel. Svou dobrosrdeností a štdrostí vil se v dlouhou pam zdejšího lidu."

Zdroj informací: http://www.letiny.cz/historie.htm


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz