První zmínka o vsi Drahkov je z roku 1379, kdy se zde připomíná Oldřich z Drahkova. Koncem 14.,nebo počátkem 15.století tu v části,které se říkalo Na mokřišti,byla postavena tvrz.Poprvé se uvádí v roce 1415, kdy se podle ní psal Albert z Mokří.V roce 1581 byl celý Drahkov,jehož část předtím patřila k Řenčím,spojen v jeden celek.Tehdy byla tvrz opravena nebo zcela nově postavena.Roku 1615 se stal majitelem Drahkova Jáchym Loubský z Lub a Drahkov byl spojen opět s Řenčemi a Dolní Lukavicí.Po roce 1620 koupil statek Drahkov Martin Vídršpergár z Vídršperka.Ten byl ale roku 1623 pro účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 odsouzen k pokutě ve výši poloviny jmění a k propadnutí statku Drahkov, který byl odhadnut na 6700 kop grošů míšenských,byl však zcela zadlužený.Vídršperk jej spravoval až do roku 1625,kdy byl postoupen dědicům po bavorském generálu Alexandru Grottovi.

O rok později koupil statek za odhadní cenu císařský plukovník Filip Krac ze Šarpenšteina.Ani v jeho držení Drahkov dlouho nezůstal.Krac přešel v roce 1635 k nepříteli,byl zajat,odsouzen k smrti a popraven.Jeho statky sice sice získal Albrecht z Vald-štejna,ale po jeho násilné smrti připadly Ferdinandu II.,který Drahkov postoupil dědicům Vavřince Majdrlého.Až do roku 1650 byl samostatným statkem,pak byl připojen k Prádlu.Roku 1652 jej držel Jindřich Lapáček ze Rzaného,roku 1681 prodala Drahkov Eliška Zuzana Prchová ,rozená z Račína,nový majitel jej připojil k Chocenicům.Tvrz se v té době již nepřipomíná