Na okraji brdských lesů, asi 10 km východně od Spáleného Poříčí, 580 m n.m. narazíte na malou obec Borovno. Její jméno je ojedinělé, známe jen některá jména příbuzná. Místní jméno se odvozuje zřetelně od někdejšího porostu zdejších míst hlavně za časů původního osidlování, kdy tu rostl borový les nebo háj. Vesnice sama pochází nejpozději ze XIV. století, kdy o ní jsou dvě nejstarší zprávy a kdy vznikla osidlovací činností pánů z Rožmitálu. Později přešla pod panství Mirošov a r.1616 pod Poříčí. Farně sdílela osudy stále s Číčovem. Hospodářské podmínky života v této osadě byly vždycky skromné, vzhledem k přírodní poloze u lesů v poloze vysoké, otevřené větrům a zimě a také složením horské půdy.

Největší rozvoj Borovno zaznamenalo před koncem XVIII. století, rozvojem hutnictví na okolních panstvích. Z této doby jsou již zápisy o tom, že domy jsou postaveny vedle sebe a křižují se tu dvě cesty. Bylo tu 30 domů s 231 obyvateli. Po začátku XIX. století stavební rozvoj obce ustal.

A nyní ještě několik zajímavostí z historie, které měly vliv na život obce.

1904 - byla velká sucha a bída, pršelo až v srpnu 1905

1914 - vyhlášena mobilizace, povoláno 43 mužů, 7 jich padlo

1923 - byl odhalen pomník padlým v první světové válce, v témže roce byla obec elektrifikována

1928 - byla velká bouře, byl protržen rybník v dolním Borovně a byl velice poškozen mlýn, zima přišla brzy - mrazy až 30 stupnů

1945 - přijeli do obce američtí vojáci a demarkační čára byla na křižovatce u kulturního domu, později se posunula do Nezvěstic

1949 - bylo velké krupobití, byla zničena téměř všechna úroda a rozbity střechy téměř všech domů

1956 - byla otevřena pošta

1957 - založeno JZD

1963 - otevřena hospoda na křižovatce - zbudováno svépomocí občanů

1968 - v tomto roce vstoupila vojska Varšavské smlouvy na území našeho státu i do Borovna, na katastru obce měla základnu až do 1.6.1990

1971 - slavnostně otevřen KD

1979 - dokončena stavba MNV a požární zbrojnice a ještě v tomto roce obec integrovala do Spáleného Poříčí

1990 - zvoleno obecní zastupitelstvo, jako první starosta v obci byl zvolen ing. J. Loukota

1991 - obec Borovno se stává opět samostatnou, též byla dokončena vodní nádrž v dolním Borovně / v letě je možné využívat ke koupání

2007 - 92 trvale žijících obyvatel, v majetku obce je 230 ha pozemků Současnost obce, vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí v celé oblasti, je možné charakterizovat jako stagnující, s rekreačním charakterem. Překrásná okolní lesnatá krajina nabízí cyklistické a turistické trasy, např. na Kokšín /675m/ nebo Třemšín /827m/, odkud je při dobré viditelnosti možno spatřit panorama Šumavy.