Areál raně barokního kostela s pozdně barokní věží je dominantou obce a okolní krajiny. Památkovou hodnotu zvyšuje sousedství patrové roubené fary. Kostel je raně barokní stavbou konzervativního směru, dílo místního stavitele. Představuje ojedinělý doklad pohybového baroka v rustikálním provedení.

Celý areál výrazně oživují kvalitní pozdně barokní kamenosochařské práce a gotizující kaple. Jedná se o hodnotný barokní areál dokládající vývoj sakrální architektury. Kostel je kněžištěm orientován na západ a z východu má vstup s dodatečně přistavěnou věží. Půdorys je obdélníkového tvaru s dodatečně přistavěnou sakristií s polygonálním půdorysem. Věž má konvexkonkávní (dutovypuklý) půdorys. Stojí v přední části někdejšího hřabitova. Za kostelem stojí stejným způsobem orientovaná stavba hřbitovní kaple, původně nejspíš márnice. Před schodištěm u hlavního vstupu do kostela stojí pilíř se sochou Ukřižování. Ohradní zeď vymezující někdejší prostor hřbitova zanikla, zachovalo se pouze její torzo v západní a východní části.

Kostel je postaven na okraji svahu a ke hlavním vstupním dveřím vedou kamenné schody. Nad vstupními dveřmi je hluboká nika, ve které stojí socha svatého Josefa. Vstup do kostela je hlavním vchodem v podvěží. Kruchta kostela je barokní, má funkční barokní dvojdílné varhany. Kostel svatého Josefa byl již od roku 1321 farní. Původné byl dřevěný.

V roce 1606 byla u kostela postavena zděná zvonice. Požárem následkem blesku bylo v roce 1622 zničeno celé městečko i s kostelem, z něhož zbyl jen zvon a kalich. V letech 1654 až 1662 byl zbudován nynější kostel stavitelem Buhuslavem Ungnadem a polírem Janem Pataušem. V roce 1668 vyhořel kostel zčásti a jeho severní strana hrozila zřícením. Farář Zachariáš Ruther dal stavbu zesílit opěrnými pilíři. V roce 1765 byla přistavěna nynější věž.