Jméno Nětčice vzniklo příponou –ice k osobnímu jménu Nětek, Nětka, které má slovesný kořen nět- ze staročeského nietiti oheň, čili „rozněcovat oheň“.

V latinských textech je uváděno Dolno Nieczicze, v německých Unter Nietschitz, před rokem 1918 jako Dolní Něčice. V nejstarších dochovaných pramenech – v zemských deskách a půhonech se objevují mnohé záznamy, týkající se Něčic, mnohokrát se v nich však nečiní rozdílu mezi Dolními a sousedními Horními Nětčicemi. Do historie obce tedy zařazujeme ty, které se Dolních Nětčic týkají.

První zmínka o obci pochází z roku 1384, kdy se Sudek z Podolí a Oldřich z Mydlovar spolčili na své dědičné statky v Něčicích.

Roku 1416 odkázal Pavlík ze Lhoty Měsečné (dnes zaniklá obec, na jejím místě se nachází pouze zámeček – domov důchodců Lhotsko) Matoušovi, faráři soběchlebskému a jeho kostelu 5 a půl kopy za svou duši, které mu dlužil Martinák z Něčic a které byl farář nucen pohonem vymáhat, protože podle pramenů se Martinák k placení neměl.

Zmínka z roku 1447 dokládá, že Dolní Nětčice (zde už jsou Dolní udávány jmenovitě) za pánů z Kravař náležely ke zboží Helfštýnskému.

Roku 1506 se prameny zmiňují o Mikuláši, řečeném Kvasa, fojtovi v obojích Něčicích, kterého propustiL Vilém z Pernštejna „z té práce fojtství“, ale protože měl Mikuláš list od Lacka z Kravař, zůstal na fojtství za dvořáka.

Roku 1540 dal Jan z Pernštejna Dolnonětčickým poddaným panské pole, která za plat dědičně užívali a bez svolení úředníků nesměla být oddělena od gruntů.

Někdy v letech 1626 – 1627 byla ves vypálena zbojnými Valachy.

Roku 1763 byly Dolní Nětčice šestou největší obcí Helfštýnského panství, bylo tady 50 domů, 54 rodin a 205 obyvatel.

Historické nálezy
K historickým nálezům se řadí nalezené serpentinové kladivo z doby kamenné a roku 1920 na místní trati Kuča nalezené zkamenělé zuby pravěkého koně (Hippos kaenozoikos).