Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích založil již zmíněný kněz-kanovník Zbyhněv roku 1132. Kostel byl vystavěn v románském slohu z kamene a byly v něm čtyři oltáře - Panny Marie, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Kříže. V rejstřících papežských desátků z roku 1352 je kostel uváděn mezi farními kostely děkanátu Řipského.

Roku 1752 byla pro kostel zhotovena nová stříbrná pozlacená monstrance, na jejíž zhotovení byl dán starobylý stříbrný kalich. Mimoto stála monstrance 116 zlatých a 27 krejcarů - tuto částku věnoval farář Václav Nespěšný. Tentýž farář odkázal kostelu nový pěkný stříbrný kalich, který v roce 1758 v Úněticích ukradli Prusové při obléhání Prahy. A týž farář, který zemřel roku 1759, odkázal kostelu značné jmění, které bylo použito jednak ke stavbě nové školy v roce 1760 a později ke stavbě nového kostela.

9. května 1766 byl položen základní kámen ke stavbě kostela, když k tomu předtím dala souhlas kapitula sv. Víta, která se svými prostředky na stavbě spolupodílela. Nový kostel byl dostavěn a vysvěcen 23. prosince 1770. 25. října 1802 vnikly do kostela zloději a odnesli ciborium, dva velké cíno

Kostel je prostá barokní stavba obdélníkového tvaru částečně připomínající kříž. V průčelí je věž s helmovitou střechou, nad presbytářem je postavena sanktusová věžička. Loď kostela je klenutá, valená v třech polích oddělených od sebe pásy. Hlavní oltář je barokní s tumbou ozdobenou znakem kapituly. Po stranách jsou branky se sochami sv. Joachima a sv. Anny s malovanými znaky, naznačujícími dobrodince, jejichž nákladem byl oltář zřízen. Jeden z nich je kanovníka Jana Hrobčického z Hrobčic, druhý pravděpodobně neznámého člena kapituly. Vzadu nad oltářem je veliký barokní rámec nesený anděly s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba. Obraz z roku 1749 tam byl přemístěn ze starého kostela. Na evangelijní straně je barokní kazatelna, na jejímž řečništi je rovněž znak Jana Hrobčického z Hrobčic.
Po bočních stěnách lodi stojí naproti sobě barokní oltáříčky s vyřezávanými baldachýny a umělecky nepříliš cennými obrazy sv. Vojtěcha a sv. Barbory.

Ve věži byly dva zvony - větší z roku 1710, zasvěcený sv. Václavu s nápisem "Ulil Arnošt Diepold v Praze. Na svůj náklad přelíti dal Antonín Hora, děkan v.v. metrop. Kapitoly L.P. 1893". Tento zvon byl pro prasklé "tělo" sejmut v 50. letech dvacátého století. Menší zvon s kanovnickým znakem od pražského zvonaře Mikuláše Loewa s nápisem "Gos mich Nicolas Loew in Prag Anno Domini 1653" o průměru 480 mm a váze 72 kg má hlavní nárazový tón Ais 2 a ve věži je stále. K němu byly přidány dva nové zvony ulité firmou Zvonařství Manoušek ve Zbraslavi, která za ulití zvonů ze zvonoviny dodané objednatelem (farní úřad Únětice) bez dodání srdcí, závěsů a zvonícího stroje obdržela autorský honorář ve výši 37.000,-Kč. Výši dalších výdajů včetně provize Svazu výtvarných umělců se mi nepodařilo zjistit. Větší zvon o průměru 623 mm, o váze 144 kg s hlavním nárazovým tónem Dis 2, byl opatřen nápisem “Maria – na paměť Mariánského roku 1987-88 – Únětice”, menší zvon s průměrem 532 mm o váze 92 kg s hlavním nárazovým tónem Fis 2 nese nápis “Jan Evangelista – Zásluhou P. Jana Dvořáka, faráře únětického – L.P.1988”. Oba nové zvony byly v neděli 13.srpna 1989 nynějším biskupem Antonínem Liškou vysvěceny, poté ve věži zavěšeny a zapojeny na elektrický zvonící stroj.