Na konci 12. století se na Plzeňsku rozšířil rod Drslaviců. Tento pán překoupil neznámo od koho statek Měčín. Koncem 15. století se Měčín dostal opět, neznámo jak, zpět k panství hradu Švihova, , jehož držitelem byl tehdy Půta Švihovský.
Po něm vládla na panství roupovském a žinkovském místo jeho nezletilých synů, až do roku 1653.Na počátku 18. století se uvádí jako majitelka Měčína hraběnka Alžběta z Klenové, rozená z Walmerode, která o Měčín velice dbala. Při provádění pozemkové reformy byly v červnu roku 1924 odprodány poškozenému bývalému řiditeli velkostatku Bohumilu Kubecovi a jeho ženě Marii statky Měčín (73,50 ha) a Malivec a Mečkov (80 ha). Tato rodina jej vlastnila až do pozemkové reformy v roce 1948.
Měčínský kostel sv. Mikuláše biskupa se poprvé připomíná roku 1352. Od poloviny 14. století do začátku husitských válek se zde vystřídalo 11 duchovních správců. Za těchto válek byl zdejší kostel zpustošen a o svého faráře připraven. Roku 1777 byl barokně přestavěn také kostel, plzeňským stavitelem Antonínem Barthem. V roce 1779 bylo Janem Josefem hrabětem z Vrtby obnoveno kaplanství. Za dobu jeho trvání od roku 1927 se zde vystřídalo 30 kaplanů. Farní matriky začínají roku 1715.
Měčínský zámek nechal postavit kolem roku 1580 tehdejší majitel hradu Švihova Heralt Kavka Říčanský a nazval jej “Nový hrad”.K zámku přiléhá park v anglickém stylu, zřízený po roce1924 Bohumilem Kubecem, kolem zvaného “Račák”(toto pojmenování vzniklo z původního názvu rybníka “Hradský”). Park byl v roce 1972 nemyslně vykácen a z rybníka zbudováno v akci Z koupaliště. Zámek je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.
Sbor dobrovolných hasičů je nejstarším hasičským sborem na Měčínsku. První zmínka o založení sboru se objevila v roce 1874. Teprve však 5.1. 1876 bylo pro sbor získáno 25 zakládajících členů, ale málo činných. Také v oblasti kulturního života vykonal mnohé pořádáním různých společenských zábav.