Od úpatí sv. Hostýna a Kelčského Javorníku se rozkládá na sever až k řece Bečvě pahorkatina, které se říká Záhoří. Téměř uprostřed tohoto kraje leží typická záhorská ves Bezuchov, jediná tohoto jména v ČR. O její starobylosti svědčí už sama okrouhlá náves , v minulosti opatřená třemi branami ( dosud známá pojmenování - Stará brána, Nová brána, Zábraní ).

Až do poloviny 16. stol. byl Bezuchov samostatným zemskodeskovním statkem , majetek ve vsi byl zřejmě rozdělen mezi více držitelů z řad místních či okolních vladyckých rodin. První zápis o obci Bezuchov je v zemských deskách Olomouckých , kde se od roku 1348 zapisovaly majetky šlechty vyšší i nižší. Roku 1349 drželi Bezuchov Anna a Pešek z Bělotína. Jako drobné zboží šel Bezuchov z ruk do ruk, za 200 let se uvádí 17 majitelů nebo spolumajitelů. Bezuchov a jeho okolí bylo však osídleno daleko dříve. To dosvědčují nálezy kamenných kladiv a různých nástrojů z kamene, které od nepaměti až do dnešních dnů nacházeli sedláci na svých polích. Mohylová pohřebiště v okolních lesích byly prozkoumány již koncem 19. století.