Prusinovice jsou osadou prastarou,o čemž svědčí archeologické nálezy z pravěku. Obec se nachází ve staré sídelní oblasti,která byla po staletí intenzivně osídlena. Nálezy na trati pod Kasařovem a Mezi potoky byla nalezena pazourková industrie a čepelovité nástroje z období starší doby kamenné (paleolit). Nálezy z tratí Lhotsko, Pod Kasařovem, Za rybíky jsou zařazeny do mladší doby kamenné (neolit) tady se jedná o štípané industrie a nálezy střepů keramiky volutové a moravské malované. Z pozdní doby kamenné (eneolit) byl v trati Nad rybníky ojedinělý nález keramiky lidu se zvoncovými poháry, v trati Obora byla objevena skupina mohyl lidu se šňůrovou keramikou. K zajímavým nálezům patří i pazourkové sekerky, kamenné sekeromlaty s vrtaným otvorem pro dřevěnou násadu.

Obec Prusinovice patří ke starým sídlům vladyků z Prusinovic. První písemnou zmínku O Sezemu z Prusinovic však nacházíme až při koupi uskutečněné v roce 1349.V letech 1355-1365 drželi Prusinovice a Jaroslavice Jetřich a Mladota, bratři z Prusinovic, z nichž Jetřich prodal r. 1386 díl Prusinovic a své podíly na vsích Lhota a Kolkov. Koupil je jistý Tas z Prusinovic, který skloučil téměř celou ves ve svých rukou a zanechal syny Jana, Hynka, Mladotu, Prokopa, Mikuláše a Jakuba Podstatské z Prusinovice. Tas totiž koupil také Podštát a od té doby se psal Podstatský z Prusinovice. V toku času docházelo k dalším majetkovým změnám. Roku 1460 prodal prusinovské zboží Prokop z Prusinovic rytířské rodině, bratřím Arklebu a Filipovi z Víckova. rod Vícků založil Vícek, který si dal již v roceš 1185 postavit na Tišnovsku hrad Víckov, po němž se pak psali jeho potomci, tato rytířská rodina patřila na Moravě mezi nejstarší a nejznamenitější. Arkleb Prusinovský z Víckova zemřel r. 1517 a zanechal syny Vilém, Přemka, Albrechta, Mikuláše, Znatu, Filipa a Onše Prusinovské, kteří pak drželi statek.Jan Přemek, syn a nástupceJana Viléma Prusinovského, i jeho bratr Arkleb byli horlivými českými bratry. Arkleb nechal r. 1601 opravit kostel a přistavěl věžř, jak se dalo kdysi přečíst z nápisu na věži. třetí manželka arklebova Lukrecie Nekešová z Landeka na Vsetíně, Lukově a Rymicích se provdala po smrti Arkleba (1608) za císařského vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Držitelem prusinovského a bystřického zboží se stal v letech 1608-1616 Arklebův bratr Vilém z Víckova.Po jeho smrti připadly veškeré statky jeho sestře Bohunce, která se provdala za Václava Bítovského z Bítova, který po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země, vrátil se s dánským vojskem, byl zajat v bitce na mostě v Opavě, přiveden do Brna atam r. 1633 sťat. Jmění pánů prusinovských bylo zkonfikováno /odhadnuto na 36000 tolarů) a darováno císařem Zdeňkovi knížeti z Lobkovic. Tito vlastnili prusinovské zboží až do r. 1650. V tomto roce prodal Zdeňkův syn Václav Eusebius kníže z Lobkovic zámek a městečko Bystřici a k němu příslušné vši, včetně pustých hradů Obřany, Křídlo a Chlum Janovi z Rotálu, vše za 200 000 zlatých rýnských. Rod Rotálů pocházel ze Štýrska, za věrné služby císaři Ferdinandovi nabyl na Holešovsku velkých statků. Jan Rotal, žijící ponejvíce ve Vídni,často zajížděl na svůj zámek v Holešově. Byl nejvyšším zemských soudcem, generálním vojenským komisařem a od r. 1646 zemských hejtmanem. Poslední z rodu Rotalů František A'ntonín ustanovil dědictvím statků svoji dceru Amalii. Ta se provdala za Linharta de la Rovere, hraěte z Monte ľAbbate.Roku 1790 zdědil oba statky jeho syn František, ten zanechal r. 1804 panství svému synovci Janovi Nepomukovi Wengerskému, který roku 1827 zemřel bezdětný. Po něm zdědila statky druhá sestra Monte ĺAbbate, provdaná za hraběte Oloviera Laudona, který je odkázal svému synu Arnoštu Laudonovi (r.1856), po něm dědil Arnoštř Gideon Laudon. Vzhledem ke špatnému hospodaření a neustálému nedostatku peněz byly statky postupně rozprodávány.Byl prodán dům ve Vídni a v Brně, dvory Vidlák a Lhotsko. Dvůr Prusinovice, poslední zbytek prusinovského panství, byl prodán r. 1903 akciové společnosti cukrovaru ve Všetulích za 320 000 Kč.

Obec Prusinovice v období 1. světové války
Sociální postavení většiny obyvatel obce ještě více ztížila 1. světová válka. Dne 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, Císař František Josef I. vydal 1. srpna 1914 mobilizační vyhlášku a od toho dne již nastupovali vojáci ke svým vojenským útvarům. Mluvilo se o krátké válce, ale trvala 4 roky. Již v prvním roce se začaly zvyšovat ceny potravin a ostatních důležitých životních potřeb. Od jara 1915 se začal zavádět přídělový sytém na potraviny, který ale situaci nezlepšil Válka těžce dolehla na ženy a děti, které musely nahradit muše, bojující na frontách.Nejtíživěji se ovšem dotklky každ rodny lidské ztráty. Z celkového počtu 264 mužů, kterí narukovali na fronty 1. světové války třiačtyřicet zahynulo. Padli či zemřeli na následky zranění nebo nemoci.

Obec v letech 1918 - 1938
Vznik samostatného československého státu v říjnu 1918 byl vyvrcholením snah několika generací, které hledaly cesty jak ke svobodnému národnímu vývoji, tak i formy jeho politické existence. Vznik prvního československého státu se v obci nijak viditelně neoslavoval. Změna režimu se projevila nejdříe ve škole, kde se v prosinci 1918 konala slavnost při příjezdu prezidenta T.G.Masaryka do vlasti. Dne 21.dubna 1919 se v obci konala slavnost zasazení líp svobody na návsi mezí starou školou a obecním domem. V roce 1921 žilov Prusinovicích v 241 domech 1391 obyvatel, z toho 633 mužůa 758 žen. Nástup světové hospodářské krize yl hlubokým zásahem do vývoje první republiky. Plně se však projevila v roce 1930 a svého vrcholu dosáhla v roce 1932. Zasáhla nejen průmyslovou výrobu, která poklesla až o 40%, ale projevila se i jako krize agrární, finanční a úvěrová.Nejtíživějším důsledkem krize byl růst nezaměstnanosti, ale i zaměstnaní dělníci vydělávali zhruba polovinu než dříve, poněvadž došlo k omezení pracovních dnů v týdnu. I přes složitost politické situace se v roce 1938 nezanedbáala úprava obce. Byla provedena regulace obecního potoka, byl vydlážděn příchod k evangelicfkému hřitovu,byly provedeny úpravy před školou a vysázeno na 20 stromků u silnice na Skocích.

Obec v období 1938 - 1945
Politický vývoj ve třicátých letech, zvláště německá rozpíánavost a váhání demokratických velmocí vedly k likvidaci versaileského systému. Občané přijaly s lítostí a rozhorčením zprávu o obsazování našeho území německými vojsky a o zřízení Protektorátu. Prapor s hákovým křížem visel na poště, a němci zajišťovali další opatření - odevzdání zbraní, zavedení peněžního kurzu marky vůči koruně, zahajují politickou a rasovou perzekuci, jsou zrušení a rozpuštěny stávající spolky jako Sokol, Orel, DTJ aj. V roce 1940 byly z obce odvlečení Karel a Adéla Winklerovi, nájemci velkostatku a oba v koncentračním táboře zahynuli. Od ledna 1940 byly zavedeny povinné dodávky mléka, vajec a ostatních zemědělských produktů. V květnu 1942 je spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Hned nato je na území Čech a Moravy vyhlášno stanné právo. V září 1942 byli z obce gestapem odvezeni ácla a Anna Markovi, jejichž bratr Josef odešel v roce 1939 do československé zahraniční armády.Po výsleších a pobytu v koncentračním táboře se oba na jaře 1943 vrací domů. V roce 1945 se začaly přibližovat fronty k našemu kraji i obci. V únoru byl vydán zákaz shromažďování osob, protože docházelo k šíření různých nakažlivých chorob. V budově školy bylo ubytováno asi 700 německých vojáků a dalších několik set po domech v obci.V dubnu 1945 bylo slyšet kanonádu z děl, kulometů a pušek, neklamnou známku toho, že dny německé okkupace jsou sečteny. V neděli 6. května kolem 16. hodiny vydalo německé velitelství v obci příkaz,aby se všichni muži ve věku od 15 do 65 let shromáždili ve škole. Kdo by neposlechl, měl být zastřelen.Příští den, v pondělí 7. května k večeru, mělijít zatarasit barikády, jiní zase měli odvážet ustupující Němce. Kolem 19. hodiny se na silnici z Hlinska pod Hostýnem objevil první tank, který byl však zasažen protitankovým dělem umístěným na Zámčisku a shořel. Zahynulo v něm šest příslušníků Rudé armády, mezi nimi poručík Viktor 'Godun a jedna neznámá žena.Ve 22,30 hodin byli propuštěni všichni muži ze školy. Hned nato se v obci objevují první příslušníci Rudé armády, které občané nadšeně vítají a poskytují jim občerstvení. V celé obci byly vyvěšeny československé vlajky. Válečné škody byly veliké, celkem vyčíslená škoda byla vyčíslena na 1 030 468 Kč. Do poválečné Evropy, která se počínala rozdělovat podle politického zřízení na Západ a Východ, vstuupovalo Československo s programem přijatým v dubnu 1945 v Košicích. Jeho uskutečneění přinelo hlubokié změny v hospodářství i v politickém zřízení. 9. května 1945 byl ustanoven zatímní národní výbor. V poválečném čase vyvinul MNV velkou snahu o rozšíření obecního majetku což se mu dařlo. Začaly se likvidovat válečné škody, byly obnoveny činnosti zakázaných spolků, vznikalo JZD, byl vybudován kulturní dům ze stáje bývalého velkostatku, začíná fungovat kinihovna. Měnová reforma a zrušení potravinových lístků proběhlo v obci hladce. I v dalších letech se opravovalo a budovalo. Rok 1968 byl z hlediska vnitropolitického i mezináriodně politického dramatický, avšak život šel dál a v roce 1969 po změně ve vedení KSČ a nástupu G. Husáka k moci, nenastaly ve složení MNV změny. Začalo se více budovat, byla provedena oprava budovy MNV, a v polovině roku se začalo jednat o možnosti výstavby kulturně tělovýchovného zařízení v obci, ještě téhož roku byl vypracován projekt a započalo se s přípravnými pracemi. Byla provedena úprava obřadní místnosti, cest a kanalizace mateřské školy a zadána projekce na veřejné osvětlení. Katastrem obce prochází budovaný ropovod.

Vývoj obce v letech 1970 - 1988
V roce 197 bylo pokračováno na výstavbě tělocvičny a vzhledem ke stížnostem občanů na elektrickou st v obci, byla vybudována nová síť nízkého napětí a provedeno nové moderní výborjkové osvětlení. V roce 1970 došlo ke sčítání lidu - v obci bylo celkem 1345 obyvatel a bylo sčítáno 361 domů. V listopadu 1973 byl otevřen nový kulturní dům. Od roku 1974 byl postupně vybudován vodovod a jednotlivé domovní přípojky, jeho dokonční pak v roce 1976.Až do roku 1989 stejně jako v jiných letech byla v obci prováděna běžná údržba a opravy.Největší akcí zařazenou do investiční akce Zbyla první část stavby zákiladní skoly, tělocvična s kotelnou.

Vývoj obce v letech 1989 - 1998
Občané z Prusinovic sledovali s napětím zprávy o politickém vývoji, který měl své přívržence zejména v mladých občanech, lidé si však zachovali zdravý rozum, který zvítězil nad emocemi. Dne 24. listopadu 1990 se konaly komunální volby (k volbám přišlo 87,1% voličů). Nově zvolené obecní zastupitelstvo se sešlo 1. prosince 1990, starostou byl zvolen JUDr. Jiří Videman, v souvislosti s ustavující schůzí obecního zastupitelstva zaniká Místn národní výbor a vzniká Obecní úřad. V roce 1992 nastaly v zemědělské oblasti velké změny. Zemědělci reagovali na tzv. transformační zákon, schválený FS , který pojednával o púpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v ddužstvech. Dne 1. prosince 1994 se konala v kulturním domě ustavující schůze nově zvoleného zastupitelstva, starostou byl zvolen JUDr. Jiří Videman, zástupcem starosty Jarmil Pavelka. V novém volebním období již nebyla zvolena a dále nepracovala obecní rada, o čemž rozhodlo již předchozí zastupitelstvo. K hlavním stavebním akcím patřila oprava místních komunikací Pod Stromovkou, Díly, část ulice K Hrádku, překrytí střechy horní budovy zákiladní školy taškou, oprava střešního pláště a zateplení tělocvičny. Dále bylo zahájeno zpracování územního pláno sídelního útvaru Prusinovice a příprava plynofikace obce. Červencové povovdně v roce 1997 způsobily velké škody - na Kroměřížsku dosáhly výše 1 030 000 000 Kč. Významnou politickou událostí roku 1998 byly komunální volby ve dnech 13 a 14. listopadu. Do vedení obce se prosadili mladí lidé. a voleb se zúčastnilo 62,19 % voličů. Starostou byl zvolen Stanislav Vybíral, jeho zástupcem Alois Barot. K rozhodujícím stavebním akcím v roce 1998 patřila třetí etapa plynofikace, opravy fasád základní školy,oprava vozovky na hřbitovech a osvětlení.

Vývoj v letech 1999 - dosud
Obecní zastupitelstvo se scházelo během let na pravidelných schůzích veřejných a na neveřejných schůzích předsedů komisí, kde projednávalo obecní záležitosti, žádosti občanů apod. Největší akcí těchto let bylo položení středotlakého plynovodu a provedehí plynovodních přípojek do jednotolivých domů. 30. září 1999 proběhla kolaudace výstavby III. etapy středotlakého plynovodu. Byl položen chodník v ulici Hlavní, byla provedena částečná oprava střechy na KD, úprava veřejných prostranství, místních komunikací a chodníků v rámci příprav na oslavy výročí obce a školy, která se uskutečnila 12.června 1999. Oslavy se zúčastnila řada čestných hostů, program byl velmi bohatý.V roce 2000 si prusinovští občam= úřoúp,měůo 55. výročí vítězství nad fašismem, v tomto roce dochází k dalším úpravám obce - oprava vozovek v ulicích Lesní a Kuchyňka, byl osvícen katolický kostel, byly zřízeny webové stránky obce. Rok 2001 byl vstupní bránou do 21. stolení a 3. tisíciletí našeho leopočtu. V tomto roce dochází ke změnám v obecním zastupitelstvu, ze zdravotních důvodů rezignoval na funkci starosty pan Stanislav Vybíral, nově byl 20. dubna do funkce starosty zvolen ing.Petr Lipner, který začal působit,jako uvolněný starosta od 1. července. V neděli 6. dubna po těžké nemoci umírá pan Stanislav Vybíral ve věku 29 let, který jako člen obecního zastupitelstva a starosta obce vykonával všechny své funkce zodpovědně a svědomitě. Stejně dobře působil jako jednatel v rybářském spolku a jako předseda HC Prusinovice. K 1. březnu 2001 se uskutečnilo sčítání lidu, podle tohoto žilo v obci 1181 obyvatel z toho 572 mužů a 609 žen. Trvale obydlených domů je 329 a neobydlených 56. Dále se v obci budují místní komunikace a vysazuje zeleň.. K 1. lednu 2003 dochází ke správní změně v republice, byly zrušeny okresní úřady , jejich funkci převzaly úřady krajské a obce s rozšířenou působností. V naší republice je každoročně vyhlašována soutěž Vesnice roku a vítězi je udělena Zlatá stuha. Dále se udělují Modrá stuha - za společenský život v obci, Zelená stuha - za zeleň a vzhled obce a Bílá stuha - za práci s mládeží. Oranžová stuha je pak udělována za spolupráci obce a zemědělských subjektů. Kromě těchto stuh se ještě udělují diplomy za vozné večdení kroniky a za vzorné vedení obecní knihovny.. V roce 2003 starosta ing. Petr Lipner převzal čestný diplom - jako ocenění rozvoje činnosti společenských organizací a zapojení občanů v nich. Ke konci roku 2004 byla dána do provozu nová technologie hlavní přijímací stanice kabelové televize. V tomto roce se opět obec přihlásila do soutěže Vesnice roku 2004. Obec obdržela Čestný diplom za rozvoj kultury a sportu v obci, zvláštní ocenění udělila krajská komise i občanu Prusinovice - Mgr. Ludvík Svoboda, evangelický farář byl oceněn za osobní přínos pro rozvoj obce. V roce 2005 jsme se stali držiteli Modré stuhy - za společenský život. V tomto roce se uskutečnil prodej obecních parcel pro výstavbu rodinných domů. Bylo vybudováno víceúčelové hřiště u tělocvičny. Rok 2006 byl rokem voleb a do funkce starosty byl zvolen ing. Petr Lipner. V tomto roce byla největší stavební akcí v obci rekonstrukce a přístavba základní školy. V roce 2006 byl obci udělen diplom za vzorné vedení kroniky - zde je oceněna hlavně práce kronikáře pana Antonína Nedbala. V roce 2007 bylo provedeno několik důležitých akcí - dokončovací práce na víceúčelovém hřišti, příprava pro stavby rodinných domů, nad ulicí Pacetluckou byl vybudován protierozní příkop, který kromě ochrany půdního fondu má za cíl ochránit i některé romy z obou ulic. V roce 2007 byla obci udělena Bílá stuha - za práci s mládeží. V roce 2009 jsme získali Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělskými subjektem. V roce 2009 došlo k velké rekonstrukci tělocvičny, která je využívána mateřskou a základní školou, odpoledne a o víkendech je k dispozici zájmovým spolkům, do provozu byla předána v lednu 2010. V roce 2011 byl zrekonstruován mostek na Kuchyňce - tato rekonstrukce byla hrazena z Fondu solidarity EU - Zlínský kraj. Byla nutná oprava zídky oddělující tělocvičnu od víceúčelového hřiště, hřbitovní zeď s bránou,které byly ve špatném stavu jsme nahradili zídkou z panelů a novou bránou a brankou. Byl proveden ořez jak tůjí, které čímdále více znečišťují hroby , tak ořez přerostlých líp jak u kříže na hřbitově, tak v aleji ke hřbitovu.Došlo k celkové digitalizaci TKR, která se vzhledem k nepříznivému počasí protáhla až do ledna 2012. Zastupitelstvu obce ve spolupráci se spolky se podařilo alespoň částečně vyčistit naše lesy (bourání starých oplocenek) za to jim patří vřelé poděkování.