Katastrem (585 ha) samostatná obec, leží na rovině v průměrné nadmořské výšce 211 m jihozápadně (5 km) od Holešova na spojovací cestě mezi Zahnašovicemi a Kurovicemi.

O dávné existenci obce můžeme usuzovat z toho, že roku 1275 se olomoucký cúdař (sudí) Vojslav psal „z Luczlawicz“. K roku 1376 se dovídáme, že pan Ješek ze Šternberka, pán na mohutném hradě Lukově, ležícím dnes ve zříceninách na lesnatém hřebenu Hostýnských vrchů nedaleko Fryštáku, zapsal své manželce Hýzle dvě vesnice ze svých panství,a to Dražejovice a Ludslavice, které náležely ke šternberským panstvím už v předchozích dobách. Šternberkové v té době drželi i holešovské manství olomouckých biskupů, z nějž čas od času část přecházela na jiné větve rodu.

Tak roku 1576 pan Jindřich Bukovský ze Šternberka odkázal městečko Holešov spolu se šesti vesnicemi, z nichž jednou byly i Ludslavice, svým sestrám Anně a Elišce ze Šternberka, jimiž však šternberské panství skončilo. Od 16. století se psala obec Ruclavice, Rudslavice. V roce 1925 byl ministerským nařízením původní název obnoven. Ludslavice měly staré pečetidlo z roku 1699, na němž je uvnitř nápisu Peczet obecni diediny Rutzlawitz vyobrazen štít a na něm pták poněkud neurčitého vzhledu, zřejmě z čeledi kurovitých. V literatuře byl vždy označován za kohouta, což je vhodné heraldické znamení.

V roce 1995 byl vypracován heraldikem p. Jiřím Loudou návrh znaku a praporu obce, černý kohout s červeným hřebínkem, lalokem a zbrojí.

Parlament České republiky v listopadu 1995 udělil znak a prapor obci, který předal předseda Poslanecké sněmovny starostovi obce p. Ignáci Hubáčkovi.