Rohatce mají své počátky odlišné od Hrobců. První zmínka o nich je v písemných pramenech činěna v roce 1226, kdy král Přemysl Otakar I. potvrzoval klášteru v Doksanech držení statků darovaných jeho otcem králem Vladislavem II. Text listiny týkající se Rohatců v překladu zní: A tak, ačkoliv byl pilný při službě bohu, ovšem nejvíce, pokud živ byl, miloval Strahov a Doksany. Z toho daroval doksanskému klášteru tyto vsi: Doksany, Mury, Rohatce, Chvalín, Libotenice s přívozem ...
Z uvedeného vyplývá, že Rohatce byly majetkem kláštera v Doksanech již od dob vlády krále Vladislava II. (* okolo 1110, + 18. 1. 1174; českým knížetem od roku 1140, králem od roku 1158). Doksanské opatství premonstrátek u kostela Narození P. Marie bylo založeno v roce 1 144 zmíněným Vladislavem (II.) a jeho první manželkou Gertrudou z Babenbergu, která byla v chóru klášterního kostela po své smrti v roce 1186 pohřbena. Podruhé jsou Rohatce zmíněny v listině papeže Řehoře X., který v roce 1273 konfirmuje doksanskému klášteru držené statky. Při doksanském klášteře zůstaly Rohatce až do roku 1436, kdy byly císařem Zikmundem zapsány obci města Litoměřice. Asi od roku 1460 patřila polovina vsi k panství Mšené. Později zase patřily k doksanskému klášteru. Od něj byla ves a dvůr Rohatce přikoupeny v roce 1575 Vilémem z Rožmberka k Roudnici. I tato ves pak měla stejné osudy jako Hrobce. Okolo roku 1744 byl v Rohatcích postaven kostel Všech svatých, který nahradil dřívější původem středověkou stavbu. Stavitelem byl významný barokní architekt, projektant a stavitel Oktavián Broggio z Litoměřic autor mnoha staveb nejen v severních Čechách, ale i v Praze.