Chotěborky byly stanoveny vyhláškou ministerstva kultury památkovou chráněnou zónou od 1.1.2005. Nachází se tam mnoho zajímavých mimořádných a obdivuhodných staveb a pochází odtud několik známých lidí. Narodil se zde 8.12.1731 František Xaver Dušek – hudební skladatel a přítel Wolfganga Amádea Mozarta. Ve Vilanticích se také narodil hudební skladatel Josef Flégl a také se zde narodila Jindřiška Kopecká, která se stala první ženou Rudolfa Těsnohlídka (spisovatel, napsal například: Liška Bystrouška). Také se zde narodil Břetislav Štorm, překladatel z francouzštiny Guy de Moapasanta.

Pravěké památky z Chotěborek – původně zvaných Chotěboře – Chotěbořice – pocházejí z mladší doby kamenné, kdy tu byla osada z této doby – asi 3000 let před Kristem. Byly nalezeny mezi osadami Chotěborky, Sedlice, Poličany a Dubenec. V muzeu v Hradci Králové je zlomek sekeromlatu; v Praze mlat a kamenný klín. O popelnicích, nalezených ve farské zahradě, záznam není. Našly se kamenné nástroje s páskovou kulturou, ve Vilanticích ornamenty zdobený přeslen z červené pálené hlíny, v bývalém Valáškově písníku našly se stopy po ohništích (popeliště) a i nějaké úlomky nádob. Pravěké sbírky z Hradecka jsou přehledně umístěny v muzeu v Hradci Králové. Mimo jiné je tam i kostra mamuta, objevená v cihelně ve Svobodných Dvorech, ze starší doby kamenné, a při ní ležely i pazourkové nástroje.

Jos. M. Král uvádí, že Chotěborky patří mezi nejstarší vesnice v Čechách, neboť „r.113př.Kr. mezi Chotěborkami a Dubencem Cymbrové od Bojů poraženi byli“. A.K. Viták v dějinách Dvora Králové n.L. cituje Claudia Ptolemaie a Cornelia Tacita, že „Mezi Chotěborkami a Dubencem se odehrála bitva Cymbrů a Teutonů s Korkonty a pak se tu usadili Slované“. Za doby římské sestavil Ptolemaios první mapu Evropy (2.stol.), avšak výklady míst nejsou dosud jednotné a jsou pod vlivem směrů romantismu. I když tedy tuto bitvu nepotvrzuje dosud žádný hmotný nález, přece je to hodno zaznamenání, budoucnost jistě pravdu upřesní. Sbírky nástrojů a vykopávky Bienera z Bienenbergu se ztratily. Četné historické nálezy i jména polních tratí ukazují k praslovanskému osídlení a poloha Chotěborek s kostelem sama ukazuje, že to bylo sídlo staré, druhdy snad i zpevněné! Na Chotěborkách bylo také objeveno pohřebiště z doby hradištní (11. – 12.století) bez milodarů. Hroby kostrové ukazují na vliv křesťanství. Existence těchto hrobů potvrzuje věrohodnost zprávy, že fara a tedy i kostel existovaly už ve 12. a 13. století.

Chotěborky patřily odedávna k panství Hoříněves, to je rodiště Václava Hanky, objevitele Rukopisu královédvorského, básníka, filologa a obrozeneckého slavisty.

(text: Romana Jarošová)