První písemná zpráva o existenci osady, ležící 8 km severozápadně od města Vizovic, pochází z roku 1446. Náležela tehdy k lukovskému panství Jiříka ze Šternberka. Šternberkové zde vládli do konce 15. století. Do paměti hrobických se zapsali i jiní lukovští páni, zejména Nekešové z Landeku, z nichž Jan mladší (+ 1568) koupil ve vsi pozemek pro výstavbu bratrského sboru (odtud údajně odvozen název trati "na Zboře"). Součástí lukovského panství byly Hrobice trvale až do zániku patrimoniální správy v roce 1848.

Zeměpisně se naše obec nachází ve Zlínském kraji v nadmořské výšce 350 - 441 m na úpatí klidové oblasti Hostýnských a Vizovických vrchů a patří ke svahovému typu rozvětvené ulicové obce. Značnou část katastrálního území Hrobic tvoří vodní plocha tzv. Slušovické vodní nádrže. Zástavbu obce lze hodnotit jako kompaktní, ne však řadovou, ale solitérní. Zastavěné území je lemováno prstencem zahrad, sadů a záhumenků, které částečně přecházejí do intenzivně obhospodařovaných celků zemědělské půdy (jižní část) a částečně do lesních porostů. Z ovocných zdrojů jsou pro Hrobice nejtypičtější švestky, z jejichž plodů se pálí vynikající hrobická slivovice.
Hrobice leží severovýchodně od města Zlína ve vzdálenosti 15 km, patří do slušovické farnosti a její pověřenou obcí s rozčířenou působností jsou Vizovice (resp. MěÚ ve Vizovicích). K Hrobicím patří též osada Nové Dvory, vzdálená od obce 1 km směrem na Slušovice (7 obytných domů a další podnikatelské budovy pod hrází přehrady).
Rozloha katastru 436 ha ( z toho 160 ha orná půda a 123 lesní porosty-převážně borovice), počet obyvatel - 470 (r. 2003).
Vycházkovým místem je místní část na Dubíčku, odkud je nádherný rozhled do širokého okolí.
Hrobicemi prochází modrá turistická značka, která vede od Vizovic přes Holý vrch (7l5 m) do Vsetína nebo s odbočkou U tří kamenů (748 m) po zelené na Sv. Hostýn (735 m).