Bukol je vesnička s původně románskou kaplí svatého Bartoloměje z doby kolem roku 1200, zbarokizovanou v 18. století. Kaple je součástí zdejšího hřbitova, na němž jsou mimo jiných pochováni rodiče spisovatele Vítězslava Hálka, který ve zdejším kraji prožil dětství a měl k němu vždy velmi vřelý vztah. I když je Bukol zcela jistě starobylého založení, přesto se v historických pramenech poprvé připomíná až někdy okolo roku 1295 prostřednictvím jména Prybizlaus de Bucol. Z držitelů je znám Ctibor z roku 1407 a Jan Drast z roku 1454, všichni společně s Dědibaby. Toto rozdělení vsi na dvě části vydrželo až do začátku třicetileté války. Někdy mezi léty 1623-26 pak odkoupil Vilém mladší z Lobkovic oba samostatné díly vsi a připojil je k Běškovicím. Odtud později připadly pod Veltrusy.

Obec vznikla jako seskupení velkých dvorců bohatých zemědělců okolo rozlehlé návsi nedaleko od vyvýšeniny s románskou kaplí sv. Bartoloměje. Původní historický půdorys obce je podnes dobře zachován. Vždy se jednalo o sídlo majetnějších vlastníků půdy, výstavnost původních staveb je ještě dnes dobře patrná.

V současnosti zde žije v 55 domech 92 dospělých obyvatel a 13 dětí.

Zajímavostí obce je přívoz přes řeku Vltavu, který spojuje osadu Bukol s obcí Lužec nad Vltavou. Tento přívoz v současnosti využívají především cyklisté, neboť tudy vede cyklostezka z Mělníky do Prahy. V Bukoli je možnost jízdy na koních.

Jméno vsi Bukol (rozuměj Bukolův dvůr) vzniklo přivlastňovací příponou z osobního jména Bukol – odvozeně k příjmení buk.