Vapy (osada)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Vapy (osada) vzdlenost: 0 km

Prvn historick zmnka o obci Vapy pochz z roku 1277, kdy zde sdlil Budislav z Vap. Svoji samostatnost si udrely Vapy i v nsledujcm stolet. V 15. stolet zde existovaly tyi svobodn vladyck statky. st Vap pipadla roku 1484 k ehuickmu panstv, druh st zstala nejprve samostatn a pozdji byla pipojena ke zbyslavskmu statku. S nm byla roku 1695 pipojena k ehuickmu panstv. Jeho soust zstaly Vapy a do roku 1848. V poblohorsk dob zde byl zejm na starch zkladech vybudovn hospodsk dvr, kter poskytoval prci vtin zdejch obyvatel. Dvr zstal soust ehuickho velkostatku a do prvn pozemkov reformy, pot z nho vznikl zbytkov statek. Monost zamstnn pi dvoe byla i dvodem, pro poet obyvatel Vap pomalu stoupal a do druh svtov vlky. V mezivlenm obdob se zaalo ve Vapech intenzivn stavt, smrem k Zbyslavi vznikla nov tvr. Menm tempem postupovala vstavba i v povlenm obdob. V poslednch desetiletch se vak st usedlost pemnila v rekrean chalupy. V povlenm obdob se stal zdej dvr soust vlaickho JZD zaloenho roku 1949 a spolu s nm pozdji vplynul do slavskho Sttnho statku. Statek zamstnval vtinu zdejch obyvatel i v povlench letech, take prci mimo obec, v prmyslu hledala jen men st obyvatel Vap. Nevyeen restitun a privatizan problmy vedou k devastaci zdejch rozshlch sklenk. Vapy byly od mezivlenho obdob osadou sousedn obce Vlaice a dodnes maj spolen Obecn ad.

p. 7. Prost a pece krsn. Nzk trmov strop, polovalba, jednoduch ormovn ttu, ttov msa kryt stejn jako stecha bobrovkami, typicky asymetricky posunut stecha, aby kryla zpra. Tak se stavlo v druh polovin 19. stolet.

Pansk dvr. Vimnte si koncentrace hospodskch dvor. Do Vlaic je to kilometr, do Hornch Buic dva. Zdej krajina byla velmi intenzivn vyuvna ji od 16. stolet, kdy zdej dvory vznikly. Potkem 19. stolet byla vtina z nich modernizovna a pizpsobena zmnm v rostlinn i ivoin vrob.

Zvonika. Jednoduch devn zvonika a vedle n lpa. Typick obraz esk nvsi. Tam, kde chybl kostel, se pleitostn prv u kapliek odbvaly pobonosti pod irm nebem. Zvonika byla rovn dleitm prvkem informanho systmu vesnice. Zde se zvonilo na poplach, kdy hoelo i umrek oznamoval skon nkterho ze soused.

p. 19. Pokrok nelo zastavit. Pvodn obytn dm jet spojen s chlvy z druh poloviny 19. stolet pestal mezi vlkami vyhovovat. Proto si hospodi postavili nov - s pardnm pokojem a lonic, kde ji pro hospodsk provoz nebylo msto. Pvodn obydl bylo vyuvno jako vmnek nebo byl podruha.

p. 26. V mench usedlostech nebyly hospodsk budovy pli rozshl. I zde byla zachovna potebn skladba budov - vzadu ve dvoe stodola, proti obytnmu domu chlv se spkou v podste, kolna a v mezivlenm obdob pibyla prdelna. Doklad, e civilizan pokrok postoupil i na vesnici.

Stodola u p. 90. Tato stodola zejm z druh plky 18. stolet pat k vbec nejstarm budovm v obci. Dokld to kmen, z nho je postavena ttov ze a po malou valbu i jej stejn tlouka a pedevm strm sklon jej stechy kontrastujc se sklonem stech ostatnch stodol.

Plot. Obyejn plakov plot. Kdy shnil, dolo se do lesa pro tyovinu a udlal se nov. Nejlevnj a pece estetick een patac k venkovu. Zde vak dn chudk nebydlel. Dokldaj to ve zdej krajin neobvykl a tud i drah ulov sloupky dovezen nejsp od Pibyslavic.

Rybnek. Pozstatek pvodnho venkovskho prosted s rybnkem na okraji bval chalupnick sti obce. Potok v jeho tsnm sousedstv si svj pvodn tok ponechal jen v dlce nkolika destek metr. Dl je ji jen umle meliorac narovnan stoka bez behovch porost.


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz