Cítoliby (zámek)


Seznam lokalit v okolí


hrad, zámek, tvrz, hradiště Cítoliby (zámek) vzdálenost: 0 km

Zámek tvoří součást nevelkého náměstí městyse Cítoliby, které je půdorysně řešeno v podobě nepravidelného lichoběžníka. Výškově značně diferencovaný terén, kde jižní část silně převyšuje severní, dává všem objektům situovaným na vyvýšeninu přirozeně dominantní postavení. Na jižní polovině také nalezneme zámek, ale i kostel ve vzájemné vazbě, poukazující na záměrné urbanistické řešení. hlavním průčelím a zvláště svým osově disponovaným vjezdem se zámek obrací k západnímu vstupnímu průčelí kostela. Vzájemné sepjetí ještě více zdůrazňujem pomineme-li ohradní zeď kostelního hřbitova, sloup Nejsvětější Trojice, vybudovaný uprostřed spojnice obou staveb.

Teprve na počátku 15. století se v pramenech vzpomínají majitelé, honosící se predikátem "z Cítolib", což naznačuje existenci určitého vrchnostenského obydlí, třebaže skrovného. Ještě středověké fázi výstavby však v organismu dnešní stavby nemůžeme prakticky nic připsat. Nezachovaly se žádné architektonické detaily, které by odpovídaly 15. století a ani v dispozici zámku se neprojevují žádné výraznější nesrovnalosti, které by neodpovídaly mladším fázím vzniku. Vyjímkou je pouze půdorysné řešení suterénu severního křídla, kde se objevují prostory různé světlosti, které přes sjednocující barokní klenbu, poukazují na starší původ vznikající v několika stavebních etapách. Nezávisle na těchto prostorech probíhá zvláště silná zeď jak severním sklepením, tak suterénem jižního křídla. Právě tato zeď by mohla být pozůstatkem některé středověké stavby.

Roku 1543 při obnovování vkladů do desk zemských byla zapsána jen ves Cítoliby s hospodářským dvorem, což zřetelně dokazuje skrovnost vrchnostenského sídla, jehož existence nestála za zmínku při vkladu. Oproti tomu byla zmíněna ještě krčma a pochopitelně i patronátní právo k místnímu kostelu. Asi v krátce následujícím období došlo k rozšíření malého panského sídla, protože 28. dubna 1562 je již při dělení majetku zmiňována tvrz s poplužním dvorem a nově se objevujícím pivovarem. Znovu je pak tvrz (a pochopitelně i poplužní dvůr, pivovar, dva rybníky, mléčnice a krčma) připomínána roku 1569, kdy Václav Kuneš z Lukovce prodal Cítoliby Adamovi Hruškovi z Března.

Avšak ani tato doložená tvrz, vystavěná někdy v mezidobí let 1543 - 1562, nemusela být bezprostředním předchůdcem současného zámku. Mohla vzniknout rozšířením starší stavby, resp. vrchnostenského obydlí, a tak mohla jen částí své hmoty zasáhnout do tělesa pozdějšího zámku a způsobit tak určité nesrovnalosti ve skladbě suterénu pod severním křídlem.

Skutečný předchůdce soudobé zámecké stavby, renesanční zámeček, pochází s největší pravděpodobností - vzhledem k pokročilému řešení dispozice, kterou této výstavbě můžeme přičíst - až z doby mnohem mladší, z poslední čtvrtiny 16. století. Snad již Adam Hruška z Března začal s rozšiřováním svého cítolibského sídla, kde nepochybně pobýval, ale zřejmě až některý z jeho synů stavbu dokončil. Impulsem mohl být literaturou zmiňovaný, ale prameny nedoložený požár roku 1588, který údajně zničil obec.

Zřejmě až raně barokní přestavba staršího vrchnostenského sídla určila dnešní zámeckou dispozici. Přestavba s největší pravděpodobností počítala s uzavřeným čtyřkřídlým zámkem, jak odpovídalo dobovým nárokům. Úmysl ovšem zůstal nerealizován asi také proto, že poslední křídlo mělo spíše komunikativní funkci a nebylo tak bezprostředně nutné pro život zámku. Teprve po raně barokní přestavbě došlo k vybudování okrasné zahrady, která v původním záměru byla nejspíš italského typu, jak naznačuje četnost zachovaných zděných konstrukcí. Teprve při rokokové úpravě zámku došlo i k úpravě zahrady, která byla v této době více přizpůsobena francouzskému zahradnímu stylu. Hospodářský dvůr, obklopující na západě a severu zámek, vyrůstal do dnešního půdorysného rozsahu asi až koncem 17. a zvláště pak v první polovině 18. století. Jeho výstavba nepochyběn souvisí s konečným vytlačením hospodářského provozu z vlastních zámeckých budov. Vzrostlá zeleň dnes poněkud zastřela významné postavení zámku a pochopitelně i kostela (vedle těchto staveb se ještě uplatňovala věžička vodárenské věže) v dálkových pohledech. V mírně zvlněné krajině soustřeďoval zámek na sebe pozornost ovšem jen svou výraznou hmotností, tedy momentem charakteristickým pro raný barok.


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz