Areál kájovského kostela s kostelíkem Zesnutí Panny Marie, farou a hospicem tvoří zcela ojediněle zachovalý celek. Nejstarší stavbou komplexu je původní raně gotický kostelík Zesnutí Panny Marie z druhé poloviny 13. století, hlavní budovou pak je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je ukázkou vrcholné jihočeské pozdní gotiky. Byl založen ve 14. století, ale současnou podobu získal při pozdně gotické přestavbě v roce 1471 až 1488 zásluhou vzdělaného a cílevědomého faráře Pilse. Kostel je dvoulodním, vyzdoben byl síťovou hvězdicovou klenbou, což byl častý způsob stavební úpravy, který byl uplatněn při mnoha přestavbách kostelů na Českokrumlovsku v druhé polovině 15. století. Kájov mezi nimi vyniká - je slohově čistý a má vysokou kvalitu provedení.

V souvislosti s touto přestavbou byl kostel nově vybaven. Hlavní oltář byl podle legendy postaven v místě pramene s léčivou vodou a jeho součástí se stala milostná socha Madony, která byla a je až do současnosti uctívaná jako zázračná Panna Marie Kájovská. Cisterciáci ze Zlaté Koruny kájovský mariánský kult podporovali. Farní kostel tak jejich přičiněním získával mnoho odpustků, které lákaly středověké poutníky. Ač ve dvacátých letech 15. století farnost vyplenila vojska podobojí, poutě přesto neustaly a Kájov zažil po obnově kostela dobu velkého rozkvětu, spojenou právě s působením faráře Michaela Pilse.

Vysoká umělecká hodnota pozdně gotického kostela v Kájově vedla v roce 1995 k jeho zařazení mezi národní kulturní památky. Církevním správcem kájovská fara obsazena není a je spravována z Českého Krumlova. Na faře ale působí od 31. července 1996 milosrdné sestry řádu sv. Vincence z Pauly. Obzvláště jejich domovský klášter v Mnichově se zasloužil o to, že farní komplex ožil nejen architektonicky, ale i sociálně potřebnou prací čtyř řádových milosrdných sester. V roce 2005 bylo dále za jejich finanční pomoci zrestaurováno sousoší sv. Tadeáše, Josefa a Antonína Paduánského na silnici nad hřbitovem. Jeptišky věnovaly nemalé úsilí a finance, aby se trojice svatých Tadeáš, Josef a Antonín zbavila usazenin a mechanických poškození a znovu se stala významnou poutní zastávkou. Jen restaurátorské práce na sousoší přišly sestry na 198 tisíc korun. Obec Kájov uhradila úpravu v okolí sousoší.