Zásadně ta Kačice (singulár). V Kačici, do Kačice atd. Jméno odvozeno od vodní drůbeže - od kachen. Možná, že mívala zprvu název jiný (snad obdoba chodského Mrákova?). Místní nezaručená pověst mluví o přestěhování Kačice z jiného místa, snad ze zaniklé Německé Lhoty (proti nádraží Kamenné Žehrovice). Polesí Mrákavy má někdy název Mrákov.

Kačice - z dějin
Připomíná se již r. 1319. V 16. stol. koupil Kačici ke Stochovu Hynce Zejdlic ze Šenfeldu. V 16. stol. r. 1550-52 drží Kačici Jan Martinic. Kačice má na návsi barokní sochu pod košatými stromy, která prý stávala ve zmíněné Německé Lhotě. Nápisy na podstavci svědčí o kameníkovi Herstorfovi, který zemřel r. 1723 (dokonce snad socha na původním místě označovala místo, kde zemřel). Kameník Herstorf stavěl kapličky (zastavení) z bývalého hájeckého kláštera po cestě do Prahy (ke Strahovské bráně). Vdova po něm byla Magdalena Stehlíková, ovdovělá Herstorffová (1723 - Podlaha, 254). V trojúhelníku polních cest severně nad železniční zastávkou a dnes zrušenou pěšinou k hájovně U ručiček (Placata) na 14° v. d. od Gr. se připomínal dnes zaniklý hřbitov francouzských vojáků (1742?). Svědectví, že přes Kačici táhla různá vojska. Kačice mívala již v 19. stol. "nádražíčko" Pražsko-lánské koněspřežní železnice. Obrázek je zachován v jednom díle Geschichte der Eisenbahnen der öster.-ungar. Monarchie. V Kačici byly dvě koleje pro vyhýbání a přepřahání transportů z Prahy a Píní (výhybka). Trasa zaniklé koněspřežky sledovala Kačák až do Čelechovic, kde teprve přešla po můstku na druhý břeh (jsou tam kvádry žehrováku). Dále v protisměru šla po lukách a polích pod úbočím Stochova přes dnešní silnici (Kačice-Slovanka) do blízkosti Tuchlovic a pak k dnešnímu stochovskému (dříve lánskému) nádraží. Zákruty dráhy po vrstevnici pochopíme, uvážíme-li, že podél Kačáku byly rozsáhlé močály s rašeliništi. Teprve přestavba koňky na parní železnici (1866-67) zkrátila trasu náspem a viadukty stoupáním k lánskému nádraží (JZD v Kačici vytrhalo pod náspem vrby a olše a provedlo nyní melioraci luk na Kačáku). JZD Kačice patří k rentabilním. Nad Kačicí na státní silnici (směr Smečno) přechází 14. poledník (14° v. d. od Gr.). Přichází ze severu od Třebenic, Hazmburku a Třebíze a jde na jih ke kačické zastávce, dále na vrchol silnice nad Tuchlovicemi, přes Běleč na Nižbor, kde se protíná s 50. rovnoběžkou (50° s. š.). Poledník pokračuje přes Zdice (u Levína), Jince, Příbram do jižních Čech. V Kačici byly učiněny předhistorické nálezy ze slovanské hradištní doby ( zoomorfní knoflíky =´gombíky ). Roku 1964 při geologickém Zpráva o hradištním kostrovém pohřebišti v Kačicích okres Kladno.
Pohřebiště se nalézalo na malé terénní vlně jihozápadně od obce Kačice (okres Kladno), především na východní části pozemku p.č. 258 a z části na přilehlých parcelách p.č. 259, 254, 255 v trati " Na pískách ". K náhodným nálezům kostrových hrobů docházelo v této poloze postupně od roku 1912, když tam majitel pozemku příležitostně dobýval písek. Hroby nebyly nikdy odborně prozkoumány, nálezy zachraňovaly příležitostně místní občané. Podle informací majitele pozemku (Fr.Beznoska Kačice 23), které zaznamenal A.Knor, byly hroby nalézány na ploše asi 20 x 20 m. Počet zničených hrobů nelze přesně stanovit, údajně jich nemělo být mnoho. Kostry ležely v obvyklé natažené poloze na zádech s rukama podél těla. Orientovány byly hlavami k západu. Hloubka hrobových jam se pohybovala okolo 60 - 70 cm, jejich další úpravy, např. obložení a pod. si nálezci nepovšimli. V jednom hrobě nalezeném asi v roce 1936 byla nádobka a dva párové gombíky, z hrobů zničených před tímto datem pocházejí další dvě nádoby. Lze předpokládat, že část inventáře kačického pohřebiště byla zničena při těžbě písku ( např. železná okutí vědérek, kterých si povšiml majitel pozemku ), případně unikla pozornosti nálezců. Není mi známo, zda jsou tam ještě nyní. Je pravděpodobné, že pohřebiště nebylo poničeno celé, další nálezy hrobů nelze na této lokalitě vyloučit.


Původ obce
Tvrz Kačice připomíná se velmi často v XIV. a XV. století. Heber zaznamenal, že jsou v Kačici ještě jakési její zbytky, ale nyní není už po nich ani památky. Ves Kačice uvádí se současně s tvrzí. Vedle jména Kačice vyskytuje se v křestní kronice smečenské i jméno " Nemravná ves ", nejprve dne 29. ledna 1624 a naposledy 22. srpna 1668. Je tradicí zachováno, že zdejší občané za a po třicetileté válce a v dobách protireformačních dlouho se drželi víry svých předků husitských a obrácení jich na víru katolickou dalo pánům smečenským velikou práci. Zatvrzelí bývali voděni v poutech do kostela na Smečně a poháněni cestou velikými, k tomu zvláště cvičenými psy (z pamětí nejstaršího zdejšího 88 letého občana p. Kohlíka z č.p. 27) proto jméno "Nemravná obec". Na potoku Kačáku bývaly veliké rybníky, některých jsou dosud pamětníci. Koňská dráha přetínala Kačák vysokou hrází, dosud značně zachovalou, která byla hrází rybníku Čelechovickému. Pod tímto byl směrem k naší obci jiný rybník (říká se tam doposud "Na rybníku"). Po vyvlastnění luk (z bývalého panství Smečenského)a po parcelaci jich drobným lidem,vykopal nový majitel p. Čebiš z Kačice na svém přídělu odpadní rouru z dubového dřeva (v průměru asi 1 m a dlouhou 10 m) velice dobře zachovalou, z níž použil dřeva na stavivo a na otop, byla v zemi jistě několik století. Velký rybník byl dále pod samou obcí a rybníky a močály byly směrem k Srbům a Kamenným Žehrovicům na dalším toku Kačáku.Vše oživeno bylo vodním ptactvem, tedy i kačenami, po nichž asi naše obec obdržela i podržela své jméno.