Chržín je malebná vesnička rozkládající se na vršku na dohled od hory Říp, v úrodném a mírném středočeském kraji. Na vrcholku nad vsí stojí kostel sv. Klimenta se svou elegantní a široko daleko viditelnou věží. Obec se také nachází v blízkosti starobylých obcí jako jsou Velvary, Veltrusy, Nelahozeves, Slaný, Mělník či Roudnice.

První písemná zpráva o obci Chržín pochází z roku 1292, o obci Budihostice z roku 1045 a o Dolní Kamenici z roku 1224, ale archeologickými nálezy je zde doloženo osídlení dlouho před počátkem křesťanského letopočtu.

Na vyvýšenině severně nad obcí Chržín stojí kostel sv. Klimenta, který byl zbudován původně zřejmě v raně gotickém stylu, barokně přestavěný a upravený v letech 1691 a 1761. Roku 1781 byla přistavěna věž, 1879 kostel regotizován. Kostel je obklopen hřbitovem. Před kaplí se nachází chráněná lípa malolistá. Na hřbitově je také hrob Antonína Strnada, bývalého rektora Univerzity Karlovy a známého astronoma. Díky rozložení ve svahu, které skýtá z dálky viditelný malebný pohled na kostel a pod ním rozloženou ves, získal Chržín přezdívku český Betlém.

Kostel na Chržíně je bezpochyby velmi starobylý, již pro své strategické i esteticky působivé umístění v krajině, v blízkosti posvátné hory Říp. Zasvěcení sv. Klimentu je charakteristické zejména pro raný středověk. S kostely zmíněného patrocinia se setkáváme většinou v tomto období na knížecích hradech a při dvorcích (např. Levý Hradec, Litomyšl, Stará Boleslav, Kouřim, Vyšehrad aj.). Svatoklimentská patrocinia kostelů v 9. a 10. století byla spojována s misií Konstantina a Metoděje a s velkomoravským vlivem v Čechách. (Sv. Kliment - také Klement, Klemens - třetí papež v pořadí nástupců sv. Petra vykonával svůj úřad v letech 92-101. K důležitým historickým dílům připomínajícím činnost sv. Klimenta patří jeho list Korintským, přisuzuje se mu také série apokryfů, nazvaných Klementské apokryfy. Za císaře Trajána byl poslán na Chersónes na práci v lomech na mramor. Byl tam akutní nedostatek vody a dělníkům hrozila smrt žízní. Když Klement uviděl jehně, jak stále kopytem hrabe na jednom místě, vyhloubil tam otvor, ze kterého náhle vytryskl pramen. Podle jiné verze prostě nepřestal hlásat křesťanství. Každopádně zuřící císař ho dal s kotvou na krku svrhnout do moře. Jeho tělo místní křesťané našli a důstojně pohřbili. Podle legendy ostatky svatého papeže přinesli Konstantin a Metoděj z Krymu na Velkou Moravu a do Říma. Událost připomínají nástěnné malby v kostele S. Clemente v Římě, kde byl také pohřben sv. Cyril (Konstantin). Podle jiné verze nebyl sv. Kliment vyhnán na Krym, ale byl popraven v Římě v řece Tibeře a jeho ostatky se přenesly do S. Clemente. Atribut svatého papeže - kotva - se objevil i na českých mincích z 11. století a dokládá sílu této tradice v našem prostředí. Je patronem kameníků, pracovníků s mramorem, kloboučníků, námořníků, dětí; pomáhá proti dětským nemocem, proti vodnímu nebezpečí, při vichřici a bouřce.)

Ves Budihostice doložena jako vladycké sídlo r. 1266. Od 14.století se zde nacházela tvrz, zbořená kolem r. 1950. Později zanikla i kaple, přetrvaly však některé prvky lidové architektury, boží muka aj. Ves proslula tím, že jako jediná ve středních Čechách se plně vykoupila z poddanství a stala se už koncem 18. století svobodnou obcí.

Osídlení Chržína a okolí je doloženo od neolitu - mladší doby kamenné (5.-6.tisíciletí př.n.l.). O intenzívnějším osídlení této oblasti neolitickými zemědělci svědčí ojedinělé nálezy kamenných nástrojů, nalezené např. na Chržíně, v Černuci i v okolí Velvar. (Dosud jediným nejbližším neolitickým sídlištěm ve sběrné oblasti velvarského muzea je dnes legendární sídliště v Kamenném mostě, objevené v 19.stol.). Dále je zde doloženo osídlení v enolitu - pozdní době kamenné (konec 3.tisíciletí - počátek 2.tisíciletí př.n.l.), v době bronzové (2.tisíciletí př.n.l. - poč. 1.tisíciletí př.n.l.) - nejvíce nálezů na Velvarsku patří lidu s kulturou únětickou - naleziště ve Velvarech na území dnešního cukrovaru a v okolí Chržína (narušené hroby s celými nádobami, bronzová jehlice a část kamenného sekeromlatu). Nálezy dokládající pobyt lidu kultury knovízské (samý konec doby bronzové) se nacházejí v Budihosticích, Velvarech, Ješíně, Neuměřicích, Olovnici, našel se též bronzový poklad u silnice mezi Hospozínem a Černucí (1911). Doklady osídlení v době železné - období halštatském (kolem pol. 1.tisíciletí př.n.l.) - Velvary (cukrovar), Budihostice, Olovnice. Z období laténského bohaté nálezy v keltských hrobech (nádoby, zbraně, šperky), kostrové hroby bojovníků (Nová Ves, Krausova školka ve Velvarech). Z dalších laténských nálezů např. náramky v Budihosticích, na Chržíně. Z doby římské a stěhování národů (počátek našeho letopočtu - 6.století n.l.) doklady osídlení germánského - Velvary, Sazená - žárové hroby, dovozové zboží středomořské provenience. Z doby hradištní (6. - 11.století n.l.) je málo nálezů - Černuc (slovanské sídliště, 8.-9.století), Velvary - náměstí (úlomky keramiky zde nalezené dokládají nepřetržité osídlení tohoto místa od 7.století n.l. až do středověku).

Co se keltského osídlení týče, vzhledem k umístění obce je velmi dobře možné, že na plošině nad Chržínem ("Za kostelem") bylo hradiště - od severu a západu chráněno svahem, od východu a jihu nějakými příkopy či valy, které se rozkládalo směrem na Uha. Na jih od kostela archeologické vykopávky dosvědčily existenci mohylového pole se žárovými mohylami. Existuje také pověst o "čertově balvanu" (menhiru), který se měl nacházet někde mezi Chržínem, Budihosicemi a Louckou. Podle křesťanského podání ďábel a svatý Jiří prý zápasili v hodu kamenem z vrcholu Řípu. Ďábel dohodil na pole k Chržínu, svatý Jiří až do Velvar, tam, kde dnes stojí kostel Sv.Jiří.

Existuje několik verzí vzniku názvu obce. Podle A.Profouse jméno Chržín vzniklo s přivlastňovací příponou -in nejspíše z Krha. Krh (Krho) ze staročeského krhati = slzeti. Stejný autor dodává k dalším místním názvům v okolí: Radovič (kopec nad Velvarami) se jmenuje podle rady kněží v posvátných hájích. Uha - "Haha" = volání na stráži doloženo v Žatci nasvědčuje zavolání "ouha" - houkání. Byl-li Chržín takovou stanicí, stejnou činnost měly i Uhy. Poukazovalo se na požáry, oheň neb postup nepřítele (viz nádherný rozhled směrem na východ do nížiny směrem k Mělníku, stejný rozhled na západ ke Slanému, na sever směrem k Českému Středohoří, na jih z Radoviče).

Podle zápisků řídícího učitele Josefa Smetany, v jeho díle O původu Chržína, jakožto vesnic okolních (Budohostice vzdálené 1/4, Uha 1/4, Sazená 1/2, Kamenice 1/2 hodiny) neví se nic určitého, jen Václav Hájek z Libočan vypisuje původ Chržína a Uhů následovně: "Za doby Kroka žil v č. 24 Man, syn jeho slul Chirž. Man zabil prý vnuka svého a byv pro čin ten žalován u Kroka, odsouzen byl orati od Chržína brázdy k jihu. Zapřežen byl v jedno spřežení s býkem a oral jím jeho syn Chirž. Když dojeli vždy určitého místa, volal Chirž "Ouha". Od toho dostala ves zde založená jméno Uha. Chržín byl prý založen roku 676". Sám Josef Smetana se vyjadřuje ve smyslu: "Že pověst ta pravděpodobnou není, je zřejmo. Buďto jméno Chržín je příbuzné s jménem Cherson a pojmenován sv. Metodějem či knězem Kaichem, jež prý na vrchu kapli k úctě sv. Klimenta založili, pro podobnost s Chersonskými písčinami a hlavně roklemi, jaké spatřujeme nad Pastvinami, nebo což je pravdě nejpodobnější, stávala zde socha boha blesku a ohně, starodávného Chersa (Chors, Chrs, Churs, Chros = snad slovanský bůh měsíce a noci, podle jiných pramenů šlo o boha slunečního), a podle té dostal nejdříve jméno vrch a potom dědina." (Uha jsou asi stejného původu jako Úžice, Úholice, totiž sklon, úžení půdy, a psávala se v době prastaré též Huha.)