Obec Doksy se nachází v jihozápadní části okresu Kladno, protíná ji stará karlovarská silnice, dnes již dopravně přeložená do rychlostní komunikace Praha - Karlovy Vary, která je mimo zastavěnou část obce. Obcí protéká Lodenický potok, nazývaný Kačák, a na západní hranici obce končí křivoklátské lesy. Obec má příměstský charakter a v převážné většině slouží pro bydlení v rodinných domcích. Snad také proto zde nejsou výraznější firmy. Mají zde sídla pouze drobní podnikatelé a živnostníci. Výrobní areál zde má firma Rollpap, s. r. o. s výrobou toaletního papíru a jsou zde obchody a služby drobného charakteru, jako jsou autodopravy, kadeřnictví, několik zámečnictví a klempířství a další stavební výroba. V obci je Mateřská škola pro děti od 3 let a Základní škola od 1. do 5. ročníku. V oblasti sportovní jsou zde oddíly fotbalu, hokejbalu, stolního tenisu, turistiky a možnost cvičení v Sokole. Další aktivitu vykonává Rybářský klub Doksy, který užívá a udržuje místní rybník. V rámci schváleného územního plánu obce dochází k postupnému zainvestování k tomu určených pozemků na další výstavbu rodinných domků s možností částečného využití na umístění drobných služeb. Územní plán uvažuje s rozsahem výstavby asi 150 rodinných domků. Část území je určena také na podnikatelské aktivity, a to mimo zastavitelnou část obce na jihovýchodě katastrálního území. 

Historie

Obec Doksy byla v minulosti také nazývána „Dogz" nebo i „Dogza". Katastrálně sousedí s obcemi Kamenné Žehrovice, Družec a Velká Dobrá. V katastru obce byl těžen v desítkách kamenných lomů kvalitní pískovcový kámen, který byl dovážen již od 14. století do Prahy. Je známo, že byl použit při výstavbě některých významných pražských staveb, dnes již památek z období vlády císaře a krále Karla IV., jako např. katedrála Svatého Víta, stavba Pražského hradu, ke stavbám městských hradeb, kostelů a měšťanských domů. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří, charakteristické pro středověké stavby. V první polovině 19. století při budování koněspřežné dráhy byl používán k výrobě pražců pod koleje.Také v obci jsou dochovány různé opěrné zdi a stavby zemědělských usedlostí a rodinných domků, kdy byl použit ve větší míře tento kámen ke stavbě. V největším rozkvětu kamenictví v obci zde pracovalo 300 i více dělníků – kameníků. Byl používán jakhrubě nalámaný kámen ke stavbám nebo na zpevnění cest, výstavbu příjezdových silnic a na rozšíření železničních sítí do Prahy. Také se používal na kamenické a sochařské výrobky. Ještě v roce 1914 pracovalo již téměř v zaniklých lomech 15 starých kameníků. Poslední práce v lomech byly ukončeny v roce 1924. Pozůstatky po této historii kameníků a těžbě v lomech jsou patrné ještě dnes v okolních lesích i v některých částech zastavěné obce a tvoří krásnou scenérii okolní přírody. První písemně dochované známky o obci pocházejí z roku 1385, kdy tamní tvrz drželi Jan z Dokes a Chval z Doksu. Obec vystřídala několik majitelů, jako byli Žďárští ze Žďáru, Žejdlicové ze Šenfeldu a až po Bílé hoře připadla jedna její část Jaroslavu Bořitovi z Martinic a druhá hraběti z Bredy.