Dobu založení obce nelze přesně zjistit. V dávné minulosti se rozkládaly v poříčí Divoké Orlice daleko od lesy. Celý kraj patřil v X. století Slavníkovcům, po jejich vyhubení Vršovcům, později Hrabišicům ze Švábenic a v letech 1253 - 1278 Přemyslu Otakaru II. Tento panovník dal na příhodných místech lesy vymýtit a zakládal osady, jež ponejvíce osazoval Němci řemesjako osady lníky, jimž zajišťoval výhody a výsady. Je jisté, že Nekoř je původu staršího, Dlouhoňovice (Dlúho - ), Líšnice, Záchlumí, jež svými slovanskými jmény ukazují starobylost.
Historicky poprvé se Nekoř připomíná v popise diecese Pražské podle diakonátův a děkanátův jejich, jak pod Arcibiskupem Arnoštem z Pardubic mezi r. 1344 - 1350 sepsán byl. V soupise jsou uvedeny tehdejší ?plebanie? (farnost). Nekoř je v seznamu uvedena.
Dějiny Nekoře, to jsou vlastně dějiny panství Žampažského a Kyšperského k nimž Nekoř patřila. Podle výpisu z Purkrechtní knihy panství Kyšperka jest v r. 1568 v obci Nekoři 30 gruntovníků a 19 chalupníků. K Nekoři se váže několik verzí a pověstí o neznámém hradu na Vejrově. Dr. František Musil o tomto místě uvádí:
Málokomu z návštěvníků Pastvinské přehrady je asi známo, že při vycházkách v okolí přehrady mohou navštívit i zbytky malého neznámého středověkého hradu. Tyto zbytky jsou na skalnatém návrší v blízkosti přehradní hráze nad pravým břehem Divoké Orlice (ve směru od přehrady k Nekoři - Vejrovu). Jsou velmi přístupné od autobusové zastávky Nekoř - hráz. Od této zastávky odbočíme doleva a po cca 120 metrech staneme na pokraji lesa, který vidíme již od zastávky. A zde spatříme příkop, který hradní areál odděloval od okolí.