V letech 1875 až 1878 byla postavena monumentální budova Zemského stavovského domu v Brně. Rozsáhlé proměně celého území Joštovy třídy předcházelo vypsání soutěže na zástavbu bývalých fortifikačních pozemků, jakmile bylo v roce 1861 rozhodnuto o zrušení brněnské městské pevnosti. V urbanistické soutěži zvítězil projektant vídeňské Ringstrasse ? Ludwig von Förster, který se v Brně uplatnil návrhem Kleinova paláce na náměstí Svobody a restauračního pavilónu v Lužánkách. Mezi historické centrum města a jeho předměstí vložil prstenec okružní třídy, obohacené prostranstvími a reprezentační promenádou, parkovou zelení a lemované veřejnými a obytnými budovami. Vedení trasy okružní komunikace, která se stala a dosud je dopravní páteří města, bylo orientováno na historické, z dálkových pohledů viditelné dominanty. Joštova třída byla nasměrována na osu průčelí barokního kostela sv. Tomáše a vytvořila jeden z nejhodnotnějších městských prostorů své doby.

V rámci přípravy staveniště Joštovy třídy byly zbořeny barokní hradby a severozápadní bastion městské pevnosti, ženijní velitelství, budova bývalého velitelství dělostřelectva, hlavní celní úřad a další budovy. V závislosti na vítězném soutěžním návrhu Försterově zpracoval o dva roky později městský inženýr Johan Lorenz regulační plán, který byl ve svých hlavních zásadách postupně realizován. Umožnil prostorové, architektonické a komunikační napojení do té doby nezávislých předměstských osad na historické město a přinesl řešení výjimečné a trvalé hodnoty.

Významnou součástí brněnského okruhu a jednou ze stěžejních dominant Joštovy třídy se stal Zemský dům, vybudovaný pro potřeby moravské sněmovny. Stavět se začalo až podle návrhu, který vyšel ze soutěže, vypsané v letech 1872 až 1873. Zvítězila v ní dvojice vídeňských autorů Anton Hofft a Robert Raschka. Rozsáhlá budova palácového typu byla postavena v letech 1875 až 18788 stavitelem Josefem Arnoldem za dozoru zemského stavebního rady Ullricha.

Návrh Zemského domu od vídeňských autorů slohově čerpá ze zkušeností a poznatků severoitalské renesance. Monumentální účinnosti dosahuje rozměrná třípodlažní budova gradací svých pater.

Původní stavební program, sledující potřeby a funkce sněmovny byl začleněn do půdorysného rozvrhu paláce. Ten tvoří obdélník se čtyřmi vnitřními dvory. Ve středu křídla při České ulici je v prvním a druhém patře v šíři risalitu sněmovní sál, přístupný schodištěm od portiku příjezdu. Ke sněmovnímu sálu přiléhá vestibul a po jeho stranách menší salónky, původně sloužící jako restaurace sněmovny a klubovna. Výzdoba interiérů byla soustředěna především do sněmovního sálu a do místností, provozně s ním souvisejících. Stěny sálu jsou obloženy umělým načervenalým mramorem, ukončeny jsou malovaným vlysem s konsolovou římsou, nesoucí zrcadlovou klenbu zdobenou malbou se zemským znakem. Do prostoru sálu je v patře otevřena lóže s balustrádou zábradlí.

Zemský dům v Brně na Joštově třídě je nyní sídlem Ústavního soudu .

Ludwig Förster architekt, urbanista, stavitel
8. 10. 1797 Bayreuth ( Německo) - 13. 6. 1863 Gleichenberg (jihovýchodní Rakousko)

Plán architekta Ludwiga Förstera na rozšíření města byl zásadním krokem k proměně provinčního Brna v moderně fungující velkoměsto.
Ludwig Förster se narodil v rodině vrchního inženýra a lesního inspektora. Po dvou letech studií na královské Akademii v Mnichově přišel v dubnu 1818 na Akademii do Vídně k profesoru Peteru Nobilemu, u něhož zůstal 8 let (zastával místo korektora). Roku 1826 založil umělecký litografický ústav, zabýval se zinkografií. Ve stejném roce se oženil s Marií Schmidtovou z Blanska. V letech 1843 - 46 byl profesorem vyššího stavitelství na vídeňské Akademii, roku 1855 se stal předsedou spolku rakouských inženýrů. V letech 1862 - 63 se léčil v Itálii na vleklou plicní chorobu. Podlehl jí v lázních Bad Gleichenberg ve Štýrsku.

Anton Hefft , architekt ,
15.12.1815 Vídeň  ( Rakousko ) - 23.07.1900 Vídeň ( Rakousko )

Po získaném vzdělání na Vídeňské akademii výtvarného umění byl nejdříve činný ve Valašku . Roku 1853 se vrátil zpět do Vídně , staví zde vídeňský městský palác velkovévody Albrechta a účastnil se také při přestavbě některých jiných paláců a vil . Pro mnoho zákazníků vybudoval církevní stavby ( zámecké kaple aj. ) v novogotickém slohu . Styl Antona Heffta byl vyhraněný od vzniku jeho členství ve Vídeňském domě umělců .

Robert Raschka , architekt , malíř
roku 1847 Bukurešť ( Rumunsko )  - roku 1908 ? Vídeň (Rakousko )

Architekt a malíř , hlavně architektury , se narodil roku 1847 v Bukurešti v Rumunsku . Svoje vzdělání získal na Polytechnice v Zürychu jakož i na Císařsko- královské Akademii výtvarného umění , kde byl žákem profesora Friedricha barona von Schmidta .
Robert Raschka stavěl mnohým zákazníkům řady vil a jiným zase budovy ve Vídni . Svoje nejznámější stavební dílo , budovu Zemského sněmu v Brně , vytvořil v roce 1870 společně s Antonem Hefftem . Jako malíř byl a je všem známý svými obrazy historických budov  Vídně .
Architekt a malíř Robert Raschka zemřel pravděpodobně roku 1908 ve Vídni .
( Dostupné prameny uvádějí pouze rok narození a rok úmrtí a ten ještě s otazníkem . )

Friedrich Freiherr von Schmidt , architekt
22.10 1825 Frickenhofen ( Württemberg ) - 23. 01.1891 Vídeň ( Rakousko )

Baron von Schmidt byl známý architekt v době budování vídeňské Ringstrasse a profesor na Císařsko - královské Akademii výtvarného umění , používal zavedený novogotický sloh . Byl čestným občanem Vídně .