Kostel sv. Jiljí - Chvalkovice (kostel)


Seznam lokalit v okolí


kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga Kostel sv. Jiljí - Chvalkovice (kostel) vzdálenost: 0 km

Původně gotický kostel, založený Berkou z Dubé, byl přestavěn v letech 1690 -1694 nákladem Ferdinanda Rudolfa Dobřenského v barokním slohu. Znovu byl obnoven v letech 1706, 1874, 1906 a 1928-1936. Kostel je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem, s lichoběžníkovou bývalou sakristií a s pozdější kaplí P. Marie na severní straně. Na západní straně kostela tvoří průčelí hranolovitá věž zakončená cibulovitou kopulí. Na jižní straně lodi je zazděn gotický kamenný hrotitý profilovaný portál ze 14.století. Presbytář, loď a kaple jsou zaklenuty valenou klenbou se stýkajícími se výsečemi, stěny lodi jsou členěny svazky pilastrů. Na straně epištol je zazděný 83 cm vysoký kámen podoby opatské mitry, bývalý klenbový svorník, který původně uzavíral klenutí nade dveřmi na jižní straně chrámu. Roku 1865 byl zasazen do zdi uvnitř kostela. Je zdoben ornamentálním a zoomorfním reliéfem zobrazujícím dvouocasého lva, držícího v tlamě kříž a pod ním dubovou ratolest /znak pánů z Dube/. Kolem krásné osmicípé pravidelné růžice je vytesán gotickým písmem nápis: ANNO DOMINI MILESIO TRICENTESIMO QUARTO, tj. léta páně 1304.

Hlavní oltář je rokokový, rámový, s figurami andělů, původně s obrazem sv.Jiljí. Byl opraven roku 1862. Ostatní jednotný kvalitní řezbářský inventář je z nepolychromovaného mořeného dřeva a pochází z doby kolem roku 1700. Dva portálové protějškové boční oltáře s novodobými obrazy sv.Anny a sv.Salvátora od Josefa Hellicha z roku 1875 jsou řezané z dubu. Josef Václav Hellich byl český malíř, který vytvořil řadu portrétů a veliký počet obrazů kostelních i historických. V roce 1845 portrétoval i Boženu Němcovou. Z dubu jsou také kazatelna a ornamentálně vyřezávané dveře do bývalé sakristie. Kazatelna je bohatě zdobená uměleckými řezbářskými pracemi a pochází asi ze 17. století. Varhany byly v kostele postaveny roku 1760.

Věž kostela byla postavena při opravě v letech 1690 - 1694, jak označuje letopočet nad vchodem s iniciálami FRD -MMD /Ferdinand Rudolf Dobřenský -Marie Magdalena Boryňka/. Na této věži byly v minulosti umístěny tři zvony. Dodnes se však zachovaly pouze dva. První o průměru 84 cm a výšce 62 cm je ozdoben erbem pánů z Hustířan a nápisem ve staré češtině: „tento zvon gest danei od pana waclawa zdenka ze svinisstan a na chwalkowiczich leta panie MDXIII za pana indrzicha z hustirzan a na chwalkowiczich iest udielan od iana passi“. Je tedy z roku 1513. Druhý zvon o průměru 98 cm a výšce 72 cm pochází z roku 1539 a nese nápis: „leta boziho tisiczyho pietistzho trzidcateho dewateho tento zvon ke cti a chwale bozi slit u mistra divisse hlawczie z hradce“. Tento zvon byl v roce 1942 sňat a dán pro válečné účely, avšak z Prahy byl jako cenná památka vrácen a koncem roku opět zavěšen na věž. Jeho srdce se však ztratilo a je nahrazeno novým, které však nemá vzhledem ke zvonu správnou velikost. Třetí zvon byl ozdoben erbem pánů z Dobřenic, reliéfy Madony a sv. Pavla. Měl v průměru 72 cm a výšku 55cm. Odlitý nápis pak svědčil o tom, kdo zvon kostelu daroval: „od vrozeného a stateczneho rytierze pana ferdinanda rvdolfa dobrzenskeho z dobrzenicz pana na chwalkowiczich a svinisstanech j.nm. kralovszkeho heitmana krage hradeczkeho“. Pocházel z roku 1693 a byl kostelu věnován roku 1699. Tento zvon byl za první světové války roku 1918 sňat a rekvírován. 

Historicky cennou památkou je cínová křtitelnice vysoká 113 cm, zdobená ovocnými festony /znakem Dobřenských z Dobřenic/ a na víku soškou sv. Jiljí. Je na ní dobře čitelný nápis: „ferdinand Rudolf dobrzensky z dobrzenicz tvto krzitedlniczi tomu chramv panie daroval léta boziho 1691 -25panie miesicze srpna“.

Za kostelem na východní straně jsou souměrně umístěny dvě kaple s obdobným půdorysem. Jižní je zasvěcena sv. Janu Nepomukovi a pochází z doby kolem roku 1740, severní kaple ze stejné doby slouží dnes jako skladiště. Na vnější straně chrámu byly zasazeny poměrně dobře zachované figurální náhrobní  kameny pánů Chvalkovických z Hustířan a pánů Dobřenských z Dobřenic s českými nápisy. Pocházejí ze 16.stol. a první poloviny 17.stol. V současné době jsou uloženy v depozitáři. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1899, avšak po mnichovském diktátu v roce 1938 se na tomto hřbitově muselo pohřbívat opět, neboť nový hřbitov byl již za hranicemi protektorátu. Původní hřbitov připomínají dva kříže za kostelem.

V přední části kostela je umístěna socha Krista držícího knihu s „Alfa-Omegou“ /celková výška 3m/ a dále socha truchlícího anděla s náhrobkem /výška 150cm/.

 


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz