Tradiční loutkové divadlo Zvoneček jako reakci na okupaci sovětskými vojsky založil ing. Jiří Vorel v roce 1969. Tehdy totiž on a jeho rodina pro velký divácký zájem přešli od hraní v předsíni mezi dveřmi do prádelny svého domu v Branické ulici. Již v roce 1968 pan Vorel odkoupil staré loutky od potomka legendárního českého loutkáře Matěje Kopeckého. Tyto loutky hrály v prvních hrách pro dospělé publikum podle textů starých mistrů z národního obrození (Posvícení v Hudlicích, Herkules aneb Boj s čerty ...).

Netrvalo dlouho a Zvoneček, který se jmenuje podle starého zvonce, jenž otevírá každé představení, se přesunul z prádelny dál v Branické ulici do bývalé moravské hospody. K hraní, mluvení a vytváření nových her byli přizváni kamarádi a známí – Bohumír Koubek (sochař a malíř), Vojtěch Cynibulk (grafik, spisovatel), Jaroslav Krček (skladatel) nebo Václav Zamazal (hudební režisér).,br>
Kvůli neshodám s vedením branického kulturního domu se Zvoneček v roce 1983 přestěhoval do Kulturního centra Novodvorská, kde působí dodnes. Za dobu své existence na Novodvorské vychoval tři generace diváků a také herců. Repertoár se změnil v dětský, pohádkový a jeho šíře se ustálila na zhruba 20 hrách, které se hrají ze zvukových nahrávek, na kterých mluví například Vlastimil Brodský, Petr Kostka nebo Ondřej Vetchý.

Zakladatel Zvonečku ing. Jiří Vorel náhle zemřel 13. 11. 2005 ve svých 75 letech po 37 letech aktivního vedení divadla.

Soubor za svou více jak třicetiletou existenci vystupoval na jevištích v Bratislavě, Vídni, Bautrenu, Charleville-Meziéres (Fr), Holandsku a dalších.