Po celá staletí byl Vlašský dvůr střediskem hospodářské moci českého státu. Jeho založení na konci 13. století bylo spjato s potřebou bezpečného uložení vytěžené stříbrné rudy z kutnohorských dolů a jejího zpracování. V roce 1300 za vlády Václava II dochází k velké mincovní reformě. Do Kutné Hory byli povoláni zkušení vlašští mincíři a pregéři, (mincíři vyráběli ze stříbrných prutů tenké plíšky na které pregéři vyráželi obrazce a slova ) z města Florencie, aby tu razili peníze. Podle těchto mincířů byl dvůr pojmenován jako Vlašský. Reforma centralizovala ražbu mincí (-tzv. pražských grošů ) do jediné, státem řízené mincovny ve Vlašském dvoře. V dobách největšího rozkvětu města, sloužil Vlašský dvůr též jako sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. Odehrálo se zde mnoho důležitých událostí a setkání. Mezi nejdůležitější  patří: setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského, syna polského krále Kazimíra, českým králem roku 1471,podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze. Po nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 ztrácí Vlašský dvůr na svém významu. Ke zrušení královské mincovny dochází v roce 1727, od té doby byl dvůr používán k nejrůznějším účelům. Bylo zde sídlo radnice, obecní škola, lazaret v době napoleonských válek. V současné době slouží Vlašský dvůr jako stálá expozice mincovnictví. Každoročně přijíždějí tisíce turistů do Kutné Hory, aby navštívili tuto jedinečnou památku a odvezli si nezapomenutelný zážitek. Královský palác byl svědkem řady diplomatických jednání a rozhodnutí. Václav IV. zde roku 1409 vydal Dekret kutnohorský. Dnešní podobu získal Vlašský dvůr novogotickou přestavbou v 19. století.