Prácheňské muzeum - Písek (muzeum)


Seznam lokalit v okolí


muzeum Prácheňské muzeum - Písek (muzeum) vzdálenost: 0 km

Když výbor při Radě Evropy ocenil v roce 1996 Prácheňské muzeum v Písku čestnou cenou "Evropské muzeum roku", konstatovala naprostá většina českých i zahraničních návštěvníků, že se tak stalo oprávněně. Vzorně upravené, moderně navržené expozice poskytují plastický obraz píseckého regionu v širším kontextu někdejšího prácheňského kraje.

Návštěvníka čekají témata Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expoziceživých tvorů v muzeu). V roce 2010 přibyly k tomuto výčtu další dvě zajímavé expozice: Písecký venkov v 19. století a Obrazová galerie českých panovníků. Kromě toho disponuje muzeum prostorami pro krátkodobé výstavy. Jsou jimi především rozlehlá Galerie ve druhém patře křídla nad řekou a Malé výstavní síně v přízemí, pro drobnější výstavy je pak využívána chodba podél muzejní knihovny.
Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou.
Muzeum užívalo zpočátku pouze gotický hradní sál, kancelář a šest místností. Postupným rozšiřováním získalo v bývalém hradu a vojenských kasárnách desítky místností, které dnes slouží expozicím, výstavám, depozitářům i jako zázemí pro odborné pracovníky a technický personál.
V průběhu první poloviny 20.stol. pracovala v muzeu vedle Augusta Sedláčka celá řada významných osobností všemožného odborného zaměření, která svým zájmem přispěla k rozvoji toho či onoho oboru. Patřili k nim např. geolog a mineralog prof. Augustin Krejčí, národopisné pracovnice Emilie Fryšová a Anna Regina Husová, knihovník František Lipš, archeolog Bedřich Dubský. To všecho byli víceméně dobrovolní pracovníci. Až koncem padesátých let získalo muzeum, které již plnilo okresní resp. oblastní funkci, svého prvního placeného řiditele a posléze i profesionální pracovníky. Právě jejich postupným příchodem od šedesátých let 20.století se z kdysi romanticky pojatého zařízení počata vytvářet skutečná instituce, pracující na odborné bázi, která si tak vydobyla své čestné místo mezi českými muzei.
Během let byly k samotnému píseckému muzeu připojeny další pobočky: Památník Adolfa Heyduka, vlastně část dochovaného bytu basníka z okruhu Májovců, představující zařízený měšťanský byt první třetiny 20. století, Památník města Protivína, v němž je dokumentována místní historie a postupne se zde buduje stálá expozice Exotická příroda a Pozorovací věž v Národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně, používaná zejména při průběžném ornitologickém výzkumu.
V roce 1984 oslavilo muzeum první století své existence. Již tehdy bylo považováno za nejúspěšnější okresní muzeum v rámci Jihočeského kraje - v žebříčku hodnocení krajského muzea obsazovalo pravidelně první místo. V listopadu zmíněného roku však na více než osm let zavřelo pro návštěvníky brány a započala náročná generální rekonstrukce celého objektu. Bylo nutno odstrojit expozice, depozitáře přestěhovat do náhradních prostor, všichni pracovníci se po dobu rekonstrukce museli značně uskromnit, ale výsledkem těchto útrap byly nové moderní pracovny, dostatečné depozitáře, výtah, návštěvnické zázemí a především netradičně pojaté expozice, o nichž byla řeč již na počátku této stati.
V muzeu, jež nese od roku 1990 název Prácheňské, dnes pracují podle odbornosti archeolog, historik středověku, historik novověkých dějin, historik kulturních dějin, etnograf, zoolog, mineralog, konzervátor, restaurátor a fotografka. Mimo péče o sbírkový fond, jenž přesahuje přes sto tisíc položek, provádějí pracovníci muzea celou řadu činností. Jsou to například záchranné archeologické výzkumy a archeologické dohledy při zemních pracích, stavebněhistoricképrůzkumy církevních památek, dokumentace výročních zvyků, komplexní ornitologický výzkum v Národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně, mineralogické expedice do Alpských oblastí, zoologické expedice do exotických zemí, každoročně zhruba tři desítky výstav a stejný počet přednášek, k jejichž proslovení jsou často zváni i přední čeští vědci. Muzeum každoročně pořádá předvánoční burzu minerálů, letní tábor mládeže - Akce "Acrocephalus" - kroužkování ptáků, spolupodílí se na soutěži v rýžování zlata. Badatelům je přístupná bohatá regionální knihovna se studovnou.

Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocení návštěvníků: 7.0000



zdroj: www.KrasneCesko.cz