Děčín (zámek)


Seznam lokalit v okolí


hrad, zámek, tvrz, hradiště Děčín (zámek) vzdálenost: 0 km

Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, vystavěné zřejmě na konci 10 st. jako opěrný bod českého knížete pro správu okolní oblasti, tzv. děčínské provincie. První písemná zmínka o této provincii pochází z roku 993, vlastní hradiště je poprvé zmíněno k roku 1128. Toto původní hradiště bylo ve 13. stol. přestavěno na královský hrad, který kolem roku 1305 přechází za nejasných okolností do rukou mocného rodu Vartenberků.

Přesnou podobu původního středověkého děčínského hradu neznáme. Víme však, že byl rozdělen na dvě části - horní (zadní) a dolní (přední), které fungovaly víceméně samostatně. Tato dispozice bylo zachována až do konce 18. století. Díky četným pozdějším přestavbám se ze středověké podoby hradu dochovalo jen několik drobných fragmentů.

K významnější proměně sídla došlo ve 2. pol. 16. stol., kdy byl zámek v držení saského rodu rytířů z Bünau, kteří dolní hrad postupně přestavěli na renesanční zámek. Horní hrad si ovšem podržel svůj středověký charakter. Těmito úpravami ovšem nebyl dotčen pevnostní charakter sídla. Díky pozdějším přestavbám se z gotické a renesanční podoby hradu dochovalo jen několik drobných fragmentů.

Současná podoba zámku je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628-1932. Thunové pocházeli původně z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např Lev Thun působil v 19. st. jako ministr kultury a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (v letech 1889-1896 a 1911-1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898 - 1899 byl dokonce předsedou rakouské vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu, který od té doby dědí prvorozený syn.

Thunové nechali zámek celkem dvakrát přestavět. První přestavba, barokní, je spojena se jménem Maxmiliána z Thun-Hohenstein, císařského vyslance a diplomata. Byla vedena snahou posílit reprezentační funkci objektu. Tento dojem vytvářela především impozantní přístupová cesta, tzv. Dlouhá jízda, přestavěné vstupní křídlo, okrasné zahrady či nový zámecký Kostel Povýšení sv. Kříže.

Druhá a poslední přestavba zámku proběhla v letech 1786 - 1803. Jejím provedením byl pověřen děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký organismus sjednotit a dát celému objektu kompaktní vzhled. Proto nechal strhnout starší gotické a renesanční paláce, zarovnal všechny budovy do stejné výše a poté je opatřil jednotnou fasádou. Na straně k řece byla jako nová dominanta zámku postavena štíhlá hodinová věž. Zámek tak získal barokně-klasicistní podobu, ve které se zachoval až dodnes.

Přestavěný zámek se v průběhu 19. století stal významným střediskem kulturního i politického života. Díky postavení Thunů přivítal zámek celou řadu prominentních hostů. Roku 1854 se zde například konal diplomatický kongres panovníků Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II). Častým hostem na zámku byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn. Proto byly po sarajevském atentátu jeho osiřelé děti, Max, Ernst a Sophie vychovány právě na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové.

Rod Thunů udržoval kontakty také s mnoha předními vědci či umělci - Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, malířskou rodinou Mánesů atd. Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl ovšem hudební skladatel Fryderik Chopin, který zde pobýval v září roku 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho pobyt zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.

V roce 1932 museli Thunové z finančních důvodů prodat zámek československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, znovu československá a v letech 1968 - 1991 sovětská armáda. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zchátralého objektu.

V současnosti je opravena zhruba polovina zámeckého jádra. Východní křídlo slouží jako pobočka Oblastního muzea Děčín, severní křídlo využívá Státní okresní archiv.

V opravených prostorech se konají individuální a skupinové prohlídky, svatební obřady, koncerty, výstavy, literární čtení, ochutnávky vín a další kulturní akce. Zámecké nádvoří oživují v průběhu celého roku nejrůznější festivaly či trhy. Nejvýznamnější z nich je Historický trh májový pořádaný každoročně v květnu. V areálu zámku působí také pobočka Oblastního muzea Děčín, Státní okresní archiv a Bonsai galerie. Celoročně funguje také informační centrum nabízející množství publikací o zámku a jeho okolí. V květnu 2005 byla v západním křídle otevřena nová zámecká expozice, která zahrnuje nejatraktivnější prostory s nádherným výhledem na město a řeku.


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit









zdroj: www.KrasneCesko.cz