Drobná lidová architektura obdélníkového půdorysu. Nad obdélným vchodem široká zděná římsa, boční fasády prolomeny vždy jedním oknem s půlkruhovým záklenkem. Fasády ukončeny oběžnou profilovanou korunní římsou, nad kterou je z čelní strany trojúhelníkový štít s nikou vyplněnou obrazem Panny Marie. Vodorovné i příčné linie průčelí kaple jsou vlivem nestabilního podloží a stavebních úprav značně zdeformované.

Majiteli zdejšího pole Janu Šubrtovi se zdál kolem roku 1750 sen, ve kterém viděl, že se velké množství lidí ubírá kolem toho pole a žádají na něm, aby tam pověsil obrázek k veřejné úctě. Hned ráno vyprávěl svůj sen domácím lidem, mezi nimiž byl nějaký malíř, který u něho bydlel. Tento mu slíbil, že namaluje takový obraz, a skutečně namaloval obraz bolestné Panny Marie na dřevě. Šubrt skácel olši, udělal z ní sloup a na něm zavěsil obrázek, který mu malíř daroval. Uplynulo několik let. Obrázek vystaven venku všem nepohodám, proti nimž nebyl chráněn, časem úplně vybledl, takže na něm nebylo ani rozeznat, co vlastně tam bylo namalováno. Po nějakém čase se však začaly barvy opět objevovat a několik jednotlivců, jimž to bylo nápadné, se začalo u obrázku zastavovat a modlit se. Posléze začala přicházet procesí a davy poutníků přilákaly také kramáře. Stala se zde prý i zázračná uzdravení – čtyři slepí nabyli zraku, šestnáct chromých uzdravených zanechalo zde své berly a vrátilo se bez nich domů.

Farář Antonín Cyril Ambrož prý však poutím, vzhledem k tomu, že tato náboženská úcta podléhala církevnímu schválení a církev se k zázračným uzdravením dívala kritickým pohledem, mnoho nepřál. Kaplička byla postavena Janem Šubrtem v roce 1770. Před rokem 1775 byl obrázek přenesen do farního kostela, kde byl umístěn na bočním oltáři sv. Jana Nepomuckého. Na původní místo byla umístěna do nově postavené kapličky kopie. Když v roce 1784 nařídil císař Josef II. odstranění různých devótních darů a obětin z milostivých obrazů, bylo z obrázku sňato mnoho těchto předmětů a prodáno za 149 zl.

Po válce měla areál doplnit monumentální kamenná Pieta, která však byla dokončena až v roce 1994.

Z kapličky pochází tzv. Zábřežská Madona z 15. století.
V březnu 1991 byla kaplička vykradena a její interiér neznámými vandaly zdevastován.
Kaplička byla naposledy opravena v roce 1994.

Součástí poutního areálu je také Pieta - monumentální moderně řešené sousoší vysoké 472 cm stojí na masivním podstavci s nápisem VEZMI KAŽDÝ SVŮJ KŘÍŽ. Panna Maria drží v náručí svého syna pod křížem s drapérií. Některé detaily soch nebyly dokončeny. Na sousoší z hořického pískovce (skála Bohatec) je autorská signatura akademického sochaře Antonína Berky.

Původní záměr P. Stanislava Sedláka byl vytvořit malou pietu do interiéru kapličky. Akademický sochař Antonín Berka však pojal zakázku velice velkoryse a začal s budováním monumentálního sousoší, které mělo být hotové v roce 1949. Z politických důvodů bylo dokončení sousoší komunistickou mocí všemožně bráněno, například krajská komise výtvarníků zakázala dodělat břevno kříže. Části Piety byly sice v roce 1967 ze dvora u Švédů dovezeny ke kapličce, zůstávaly však dlouho neosazené. V osmdesátých letech inicioval Mojmír Pospíšil dokončení sousoší, které se podařilo až po pádu komunizmu. Práce provedl kameník Leo Beneš. Pieta byla slavnostně posvěcena 10. září 1994.

Text převzat z publikace: JOHN, František et PÁTEK, Aleš. Drobné sakrální památky Zábřeha a okolí. Zábřeh : Město Zábřeh. 2005. s. 17-18 a 45-46.