O výstavbu čtrnáct metrů vysoké stavby se zasloužil slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch, kterému patřily pozemky na severních svazích Krkonoš. Rozlehlé rodové panství bylo ale zkonfiskováno poté, co se jeho otec postavil císaři a jako vzbouřenec byl v roce 1635 v Řezně sťat. Císař mu majetek zabral, ale Schaffgotschův syn byl později omilostněn a část panství získal zpět. Kapli na Sněžce začal Schaffgotschův syn stavět jako výraz díků za to, že mu byly pozemky vráceny. První práce začaly v roce 1653, ale dalšímu pokračování zabránili lesníci hraběte Černína, který si na Sněžku činil nárok. O pozemky na Sněžce se šlechtici dohadovali jedenáct let, než je soud přiřkl Schaffgotschovi. Práce na kapli hrabě obnovil v roce 1664 a trvaly dalších 17 let. Nová kaple byla vysvěcena 10. srpna 1681.

V minulosti Sněžka bývala především poutním místem. V kapli se konaly pětkrát do roka bohoslužby. Tehdy sem přicházely zástupy lidí, na vrcholu stály kramářské a jarmareční boudy. 

Po roce 1810, kdy se rušily kláštery, byla uzavřena i kaple na Sněžce. Ta poté několik desítek let sloužila jako přístřešek a příležitostná hospoda. V roce 1854 byla znovu vysvěcena, ale pak několikrát vyhořela. Naposledy byla kaple opravena v roce 1999. Objekt byl zpevněn a zateplen, uvnitř byl instalován nový oltář a restaurovány nástěnné malby.

V posledních několika letech se na vrcholu Sněžky 10. srpna na svatého Vavřince scházejí polští a čeští duchovní, horalé a poutníci, aby se zúčastnili mše za horské záchranáře a vůdce. Svatý Vavřinec je jejich patronem. Před několika lety chtěli Poláci na Sněžce vztyčit až dvacetimetrový kříž, ale proti jejich záměru se postavila Správa Krkonošského národního parku, která by tam naopak chtěla počet objektů snížit.