Pevnost Josefov (pevnost)


Seznam lokalit v okol


pevnost, opevnn, hradby Pevnost Josefov (pevnost) vzdlenost: 0 km

Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780 a 1787 z podntu císae Josefa II. Mla slouit k ochran zemských hranic proti výbojnému Prusku. Dobývání pevností patilo tehdy k vojenské strategii kadé evropské armády. Projekt pevnosti zpracoval francouzský inenýr v habsburských slubách generál Duhamel de Querlonde, který stavbu zpoátku také ídil. V pomrn krátké dob vznikla nad soutokem ek Labe a Metuje mohutná bastionová pevnost, jedna z nejmodernjších a nejvýznamnjších v habsburské monarchii. Patila k vrcholným dílm evropského pevnostního stavitelství. V pípad obleení ji mlo bránit a 12 000 voják. Pevnost byla od poátku stavna jako msto, proto je té významným urbanistickým celkem s pravoúhlou uliní sítí a domovní zástavbou. Hlavní vojenské budovy nesou rysy empirového slohu. Dominantou Josefova je posádkový kostel a jeho zdaleka viditelná v. V období napoleonských válek se Josefov nkolikrát pipravoval na obléhání. Vojenskou slávu v boji však nezískal ani za války prusko-rakouské v roce 1866. Pruské vojsko se pi svém taení obléháním pevnosti nezdrovalo a v bezpené vzdálenosti ji obešlo. Vojenská strategie se ji výrazn zmnila. Roku 1888 pišel Josefov o pevnostní statut. Vojenská posádka tu však zstala a garnisona nedíln patila k mstu dalších sto let. Za 1. svtové války byl v Josefov zízen velký zajatecký tábor, kterým prošlo nkolik desítek tisíc Rus, ale i Ukrajinc, Srb, Ital aj. Bhem fašistické okupace byla v Josefov umístna nmecká posádka a v letech 1968 - 1991 zde mla posádku sovtská armáda. Nynjší pokraovatelkou vojenské tradice Josefova je nevelká posádka Armády R. Obrana a opevnní josefovské pevnosti spoívala v mohutných bastionových hradbách, palebné síle pevnostního dlostelectva, inundaních (zátopových) kotlinách a pedevším rozsáhlém podzemním obranném systému. Vnitní zástavba pevnostního msta a jeho obranná zaízení jsou zachovány v pomrn velkém rozsahu. Kadým rokem se opravuje nkterý památkov chránný objekt. Pozoruhodným místem pro návštvníky msta je vojenský hbitov. Josefov se stal v roce 1948 souástí msta Jarome. V roce 1971 byl prohlášen mstskou památkovou rezervací. Svým charakterem je pln srovnatelný s Terezínem, ale i dalšími evropskými pevnostními msty jako jsou Komárno (Slovensko), Zamo (Polsko), Palmanova, Peschiera (Itálie), Neuf-Brisach, Verdun (Francie), Konigstein (Nmecko)

Podzemní obranný systém - Podzemní obranný systém byl pvodn nejmocnjší zbraní v rukou obránc Josefova. Umooval pedevším „zaminovat“ pístup k pevnosti a odpálenými náloemi niit postavení obléhatel. Rozsáhlý labyrint rzných druh chodeb dosahoval celkové délky asi 45 km. Chodby byly zízeny bhem stavby pevnosti a jsou dokladem technické vysplosti tehdejších vojenských inenýr a hlavn minér, kteí byli cennými odborníky.

Lapidárium - Lapidárium se nachází v kasematních prostorách bastionu . I, kam se lze dostat spojovací chodbou pímo z podzemí. ást kasemat je opatena dobovým vojenským vybavením. V lapidáriu jsou instalovány originální plastiky svtc, které v letech 1723 - 1727 vytvoila umlecká dílna genia barokního sochaství Matyáše Bernarda Brauna. Pocházejí z mariánského sloupu na námstí v Jaromi.

Hradby josefovské pevnosti - Hradby josefovské pevnosti byly postaveny podle francouzských fortifikaních doktrín 18. století. Mohutnost hradeb byla ve své dob zárukou odolnosti proti úinkm dlostelecké palby nepítele. Po zrušení pevnosti v r. 1888 se však staly lákavým zdrojem stavebního materiálu. Msto se navíc chtlo zbavit hradebního sevení, a tak likvidanímu úsilí padly za ob nejen všechny tyi pevnostní brány, ale i další hradební objekty. Pesto však zstal zachován hlavní hradební val a v místech vnjšího opevnní vyrostly pvabné promenády. Vstupní areál podzemních chodeb získal dnešní podobu v prbhu uplynulých dvaceti letech, vtšina oprav byla provedena dobrovolníky. Ti ješt díve opravovali vlastní podzemní chodby. Procházka po pšinách na vnjší stran hradebního píkopu umoní návštvníkm pevnosti vytvoit si pedstavu o uspoádání josefovských hradeb.

Zajímavosti

Vojenský hbitov - Vznikl pi stavb josefovské pevnosti v letech 1780 a 1787 a jako jeden z prvních v echách byl zaloen mimo msto. Nalézají se tu hroby vojenských hodnostá, prostých voják a josefovských mšan. V novjší ásti hbitova jsou pohbeni zajatci, kteí zameli v Josefov bhem 1. svtové války. Dominantou této ásti hbitova je monumentální 9 m vysoký pomník ruských zajatc. Vytvoil ho v r. 1916 se svými spolupracovníky ruský zajatec, socha N. A. Suškin. Stalo se tak se souhlasem vídeské vlády v dob války.

Natáení filmu "Musíme si pomáhat" v Josefov - Josefov nabízí atraktivní prostedí i pro filmae. Filmové štáby (i ze zahranií) tu pracují prakticky kadý rok. V roce 1999 tu natáel Jan Hebejk rozhodující ást svého filmu Musíme si pomáhat. Ve filmu vedle Bolka Polívky, Jaroslava Duška, Anny Šiškové, Simony Stašové, Jiího Kodeta, Jiího Pechy a dalších úinkovali v roli komparsist i josefovští obané. Atmosféra josefovských ulic, ve kterých se film natáel, pispla k jeho celkovému úspchu.

Ravelin XIV. - Areál podzemních chodeb není jediným místem, kde se návštvník Josefova me seznámit se zajímavými hradebními objekty. Další takovou píleitost nabízí Ravelin XIV. Ravelin byl obranný objekt postavený v píkopu ped kurtinou mezi dvma sousedními bastiony. Chránil pevnostní brány, posiloval palebnou sílu obránc a celkov vysunoval obranu do pedpolí pevnosti. Ravelin XIV. byl vybavený dlosteleckými kasematy, demoliními minami a samostatným obranným jádrem - reduitem. Ji nkolik let jej opravují mladí lidé, kteí zde pro zájemce pipravují prohlídkovou trasu. Ji dnes je moné shlédnout nkteré prostory. Je té moné jim i pomoci s rekonstrukcí. Tato nabídka je urena pedevším mladým. Kontakt na vedoucího skupiny Milana Libicha zaizuje Mstské muzeum Jarom. Navštivte stránky Ravelinu XIV. na adrese .josefov.com.

Vykopaný most - Krátce po zrušení pevnosti v r. 1888 se zaaly boit nkteré hradební objekty. Cihly výborné kvality patily k ádanému stavebnímu materiálu. Zkáze podlehly i mosty, které stávaly ped pevnostními branami. Podle všech pedpoklad ml být znien i most ped Královéhradeckou bránou. Místo, kde stával, bylo zasypáno hlínou. Zvídavost a snad i sázka vedla tyi leny Klubu pátel Josefova k nápadu zjistit, co vlastn z mostu zbylo. K pekvapení všech Josefovák narazili hned po nkolika sondách na dobe zachovalý most, který peil pod píkrovem zeminy. Vykopání mostu a jeho následná obnova pro uívání pak doslova hýbaly po dva roky celým Josefovem. K obnovení mostu spojili síly mnozí dobrovolníci, pomohli sponzoi a Technické sluby msta. Most, který je souástí areálu podzemních chodeb, byl slavnostn pedán veejnosti v r. 1999.


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocen nvtvnk: 7.0000

zdroj: www.KrasneCesko.cz