Pevnost Josefov (pevnost)


Seznam lokalit v okolí


pevnost, opevnění, hradby Pevnost Josefov (pevnost) vzdálenost: 0 km

Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780 až 1787 z podnětu císaře Josefa II. Měla sloužit k ochraně zemských hranic proti výbojnému Prusku. Dobývání pevností patřilo tehdy k vojenské strategii každé evropské armády. Projekt pevnosti zpracoval francouzský inženýr v habsburských službách generál Duhamel de Querlonde, který stavbu zpočátku také řídil. V poměrně krátké době vznikla nad soutokem řek Labe a Metuje mohutná bastionová pevnost, jedna z nejmodernějších a nejvýznamnějších v habsburské monarchii. Patřila k vrcholným dílům evropského pevnostního stavitelství. V případě obležení ji mělo bránit až 12 000 vojáků. Pevnost byla od počátku stavěna jako město, proto je též významným urbanistickým celkem s pravoúhlou uliční sítí a domovní zástavbou. Hlavní vojenské budovy nesou rysy empirového slohu. Dominantou Josefova je posádkový kostel a jeho zdaleka viditelná věž. V období napoleonských válek se Josefov několikrát připravoval na obléhání. Vojenskou slávu v boji však nezískal ani za války prusko-rakouské v roce 1866. Pruské vojsko se při svém tažení obléháním pevnosti nezdržovalo a v bezpečné vzdálenosti ji obešlo. Vojenská strategie se již výrazně změnila. Roku 1888 přišel Josefov o pevnostní statut. Vojenská posádka tu však zůstala a garnisona nedílně patřila k městu dalších sto let. Za 1. světové války byl v Josefově zřízen velký zajatecký tábor, kterým prošlo několik desítek tisíc Rusů, ale i Ukrajinců, Srbů, Italů aj. Během fašistické okupace byla v Josefově umístěna německá posádka a v letech 1968 - 1991 zde měla posádku sovětská armáda. Nynější pokračovatelkou vojenské tradice Josefova je nevelká posádka Armády ČR. Obrana a opevnění josefovské pevnosti spočívala v mohutných bastionových hradbách, palebné síle pevnostního dělostřelectva, inundačních (zátopových) kotlinách a především rozsáhlém podzemním obranném systému. Vnitřní zástavba pevnostního města a jeho obranná zařízení jsou zachovány v poměrně velkém rozsahu. Každým rokem se opravuje některý památkově chráněný objekt. Pozoruhodným místem pro návštěvníky města je vojenský hřbitov. Josefov se stal v roce 1948 součástí města Jaroměře. V roce 1971 byl prohlášen městskou památkovou rezervací. Svým charakterem je plně srovnatelný s Terezínem, ale i dalšími evropskými pevnostními městy jako jsou Komárno (Slovensko), Zamość (Polsko), Palmanova, Peschiera (Itálie), Neuf-Brisach, Verdun (Francie), Konigstein (Německo)

Podzemní obranný systém - Podzemní obranný systém byl původně nejmocnější zbraní v rukou obránců Josefova. Umožňoval především „zaminovat“ přístup k pevnosti a odpálenými náložemi ničit postavení obléhatelů. Rozsáhlý labyrint různých druhů chodeb dosahoval celkové délky asi 45 km. Chodby byly zřízeny během stavby pevnosti a jsou dokladem technické vyspělosti tehdejších vojenských inženýrů a hlavně minérů, kteří byli ceněnými odborníky.

Lapidárium - Lapidárium se nachází v kasematních prostorách bastionu č. I, kam se lze dostat spojovací chodbou přímo z podzemí. Část kasemat je opatřena dobovým vojenským vybavením. V lapidáriu jsou instalovány originální plastiky světců, které v letech 1723 - 1727 vytvořila umělecká dílna genia barokního sochařství Matyáše Bernarda Brauna. Pocházejí z mariánského sloupu na náměstí v Jaroměři.

Hradby josefovské pevnosti - Hradby josefovské pevnosti byly postaveny podle francouzských fortifikačních doktrín 18. století. Mohutnost hradeb byla ve své době zárukou odolnosti proti účinkům dělostřelecké palby nepřítele. Po zrušení pevnosti v r. 1888 se však staly lákavým zdrojem stavebního materiálu. Město se navíc chtělo zbavit hradebního sevření, a tak likvidačnímu úsilí padly za oběť nejen všechny čtyři pevnostní brány, ale i další hradební objekty. Přesto však zůstal zachován hlavní hradební val a v místech vnějšího opevnění vyrostly půvabné promenády. Vstupní areál podzemních chodeb získal dnešní podobu v průběhu uplynulých dvaceti letech, většina oprav byla provedena dobrovolníky. Ti ještě dříve opravovali vlastní podzemní chodby. Procházka po pěšinách na vnější straně hradebního příkopu umožní návštěvníkům pevnosti vytvořit si představu o uspořádání josefovských hradeb.

Zajímavosti

Vojenský hřbitov - Vznikl při stavbě josefovské pevnosti v letech 1780 až 1787 a jako jeden z prvních v Čechách byl založen mimo město. Nalézají se tu hroby vojenských hodnostářů, prostých vojáků a josefovských měšťanů. V novější části hřbitova jsou pohřbeni zajatci, kteří zamřeli v Josefově během 1. světové války. Dominantou této části hřbitova je monumentální 9 m vysoký pomník ruských zajatců. Vytvořil ho v r. 1916 se svými spolupracovníky ruský zajatec, sochař N. A. Suškin. Stalo se tak se souhlasem vídeňské vlády v době války.

Natáčení filmu "Musíme si pomáhat" v Josefově - Josefov nabízí atraktivní prostředí i pro filmaře. Filmové štáby (i ze zahraničí) tu pracují prakticky každý rok. V roce 1999 tu natáčel Jan Hřebejk rozhodující část svého filmu Musíme si pomáhat. Ve filmu vedle Bolka Polívky, Jaroslava Duška, Anny Šiškové, Simony Stašové, Jiřího Kodeta, Jiřího Pechy a dalších účinkovali v roli komparsistů i josefovští občané. Atmosféra josefovských ulic, ve kterých se film natáčel, přispěla k jeho celkovému úspěchu.

Ravelin XIV. - Areál podzemních chodeb není jediným místem, kde se návštěvník Josefova může seznámit se zajímavými hradebními objekty. Další takovou příležitost nabízí Ravelin XIV. Ravelin byl obranný objekt postavený v příkopu před kurtinou mezi dvěma sousedními bastiony. Chránil pevnostní brány, posiloval palebnou sílu obránců a celkově vysunoval obranu do předpolí pevnosti. Ravelin XIV. byl vybavený dělostřeleckými kasematy, demoličními minami a samostatným obranným jádrem - reduitem. Již několik let jej opravují mladí lidé, kteří zde pro zájemce připravují prohlídkovou trasu. Již dnes je možné shlédnout některé prostory. Je též možné jim i pomoci s rekonstrukcí. Tato nabídka je určena především mladým. Kontakt na vedoucího skupiny Milana Libicha zařizuje Městské muzeum Jaroměř. Navštivte stránky Ravelinu XIV. na adrese .josefov.com.

Vykopaný most - Krátce po zrušení pevnosti v r. 1888 se začaly bořit některé hradební objekty. Cihly výborné kvality patřily k žádanému stavebnímu materiálu. Zkáze podlehly i mosty, které stávaly před pevnostními branami. Podle všech předpokladů měl být zničen i most před Královéhradeckou bránou. Místo, kde stával, bylo zasypáno hlínou. Zvídavost a snad i sázka vedla čtyři členy Klubu přátel Josefova k nápadu zjistit, co vlastně z mostu zbylo. K překvapení všech Josefováků narazili hned po několika sondách na dobře zachovalý most, který přežil pod příkrovem zeminy. Vykopání mostu a jeho následná obnova pro užívání pak doslova hýbaly po dva roky celým Josefovem. K obnovení mostu spojili síly mnozí dobrovolníci, pomohli sponzoři a Technické služby města. Most, který je součástí areálu podzemních chodeb, byl slavnostně předán veřejnosti v r. 1999.


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocení návštěvníků: 7.0000

zdroj: www.KrasneCesko.cz