Vystoupali jsme na Tanečnici - 597 metrů vysokou horu. Kopec byl prý pojmenován podle staré pověsti, která pravila, že sem chodívala tančit a svádět myslivce, překrásná mladá dívka - tanečnice. Ale pověst není nikde doložena. Zato můžeme s určitostí tvrdit, že stojíme u nejsevernější rozhledny v Čechách. Historie stavby sahá až do let třicátých devatenáctého století, kdy zde pravděpodobně stála dřevěná vyměřovací věž.. Když byl potom v roce 1885 založen v Krásné Lípě Horský spolek pro nejsevernější Čechy, dal si za jeden z úkolů, obnovení rozhledny na Tanečnici. Už napřesrok se začalo s výstavbou. Opět to byla dřevěná, důmyslně vyztužená věž, navíc ukotvená čtyřmi silnými lany. Její úctyhodná výška (26 m) ji předurčovaly stát se turistickou atrakcí jak pro obyvatele Mikulášovic, tak i pro výletníky z nedaleké saské Sebnitz. Na vyhlídkovou plošinu vedlo celkem 128 schodů a ve čtvrtém ze sedmi pater byla zřízena obvodová galerie.Dřevěná rozhledna sloužila 17 let až byla na jaře roku 1903 silně poničena bouří - musela být uzavřena a brzy nato rozebrána. Vedení spolku okamžitě vyhlásilo architektonickou soutěž na novou rozhlednu, z níž vítězně vyšel návrh místního stavitele Josefa Scholze. Nová kamená věž byla stavěna za peněžní podpory hraběte Františka Václava Salma Reifferscheidta. Základní kámen byl položen 10. července 1904 a za necelý rok, 28. května 1905, byla při slavnostním otevření pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Její výška se přesně shoduje s výškou původní dřevěné rozhledny, provedení je však odlišné. Na masívní žulové podezdívce spočívá 16 m vysoká osmiboká konstrukce z cihel. Stylové provedení dnes narušují ocelové pásy, jimiž byla věž opásána při generální opravě provedené v 70. letech. Nahoru na vrchol věže můžeme vystoupat po 138 schodech, otevře se nám výhled na nejsevernější území ČR, na Českosaské švýcarsko a nedaleké město Sebnictz.