V České Lípě sídlil vůbec nejstarší Turisticko - Vlastivědný spolek na našem území, byl to tak zvaný exkursní klub. Jeho členové, se nechali nadchnout fejetonem Dr. Hantschela otištěným v Lipských novinách koncem roku 1880, v němž se poprvé objevila myšlenka na postavení rozhledny na nedalekém Špičáku. Spolku se podařilo získat pozemek od hraběte Kaunitze, i když prozatím neměl na stavbu dost peněz, a žádal Její Císařskou milost princeznu Stefanii, jestli by rozhledna mohla nést její jméno. Finanční sbírky pořádané formou kulturních akcí a loterií trvaly čtyři roky. Spolek dokonce vydal album básní opěvujících krásu výhledu ze Špičáku. Snaha nakonec byla korunována úspěchem. Cihlová, 14m vysoká rozhledna, vystavěná podle návrhu Varnsdorfského architekta Gottlieba Albera nákladem 5000 zlatých, vyrostla na vrcholu během roku 1884 a 10.května 1885 byla s velkou slávou otevřena. Zájem ze strany místních obyvatel byl obrovský. I proto byla přistavěna restaurace, za provozu doplněná letní verandou. Ne vždy ale stálo štěstí na straně rozhledny. Již dva roky po jejím dokončení se ji jakýsi nepřející žhář pokoušel vypálit. Někoikrát byla také poničena bouří a bleskem. Vždy se však klub i město rychle postaraly o nápravu, neboť rozhledna na Špičáku byla považována za chloubu i symbol České Lípy. Bohužel po roce 1945 se na věž úplně zapomnělo a místo údržby se rozhledna nechala zpustnout do podoby, připomínající spíše zříceninu. Až v roce 1997 věž zakoupila Českolipská telekomunikační firma, která ji velkým nákladem opravila, jenom vyhlídková plošina zůstala nepřístupná.