Rokoková zámecká kaple z poloviny 18. století, propojená v prvním patře krytou chodbou (prampouchem) s východním křídlem zámecké budovy. Dnes lánský farní kostel.

Kněžna Marie Anna, rozená z Valdštejna, provdaná za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka, dala v letech 1748 – 1752 nákladem 14 344 zlatých vybudovat rokokovou zámeckou kapli Nejsvětějšího Jména Ježíš, která od r. 1850 slouží jako lánský farní kostel. V době stavby kaple byl zámek ještě obkroužen vodním příkopem, a poněvadž kaple měla být propojena s východním zámeckým křídlem, bylo třeba vést krytou spojovací chodbu z prvního patra zámku po arkádových obloucích. Budovu kaple projektoval architekt František Ignác Prée (ten patrně konzultoval i stylové umělecké vybavení interiéru), ale realizoval ji stavitel Slon. Převážně jednotná vnitřní výzdoba je dílem sochařů Richarda Prachnera, Josefa Jelínka a Ignáce Platzera, štukatéra A. Odelliho, malíře Franze Barberriho, mramoráře Josefa Lauermanna a dalších. Dva kostelní zvony odlil r. 1750 malostranský zvonař Johann Georg Kühner. Zvon s vyobrazením Svaté rodiny visí na věži doposud, druhý Kühnerův zvon byl v r. 1852 přelit a nesl pak obraz sv. Františka Xaverského, ale když ho v únoru 1917 zrekvírovali pro vojenské účely, nebyl už nikdy nahrazen novým. Na severní straně kostela stojí proti sobě pozdně barokní sochy svaté Ludmily a svatého Václava od neznámého autora.