Starobylý kostel sv. Mikuláše stojí ve Třtici na mírném návrší uprostřed návsi. Kdy byl založen, nevíme. Původní stavba bývala obehnána zdí, takže kostel se nalézal v centru ohraničené plochy, do níž vedly tři vchody. Bezpochyby tu býval hřbitov, neboť na východní straně kostela stávala kostnice. Dnešní barokní podobu získal sv. Mikuláš kolem roku 1840, kdy byl zcela přestavěn podle návrhu architekta Františka I. Préea.

Je to jednolodní orientovaná omítaná stavba obdélníkového půdorysu. Kryta je taškovou střechou. Báň věže a sanktusník jsou pobity plechem. Loď je 11m dlouhá a 8m široká. V bočních zdech je po třech oknech a na jihu, ve středu zdiva, boční vchod. Hlavní vchod se nachází na západní straně pod věží zakončenou cibulovou bání. Čtvercový presbytář s jedním oknem měří 5,5m. K severní stěně kostela přiléhá sakristie. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami, presbytář je plochostropý. Zařízení kostela sv. Mikuláše je pseudogotické. Vévodí mu hlavní oltář z roku 1871, jehož dominantou je obraz sv. Mikuláše od L. J. Bernarda. Na dvou bočních oltářích z roku 1872 jsou obrazy sv. Terezie a sv. Alžběty od E. Lauffera. Unikátem byla cínová křtitelnice, která nyní tvoří součást expozice hradního muzea na Křivoklátě. Do východní stěny kostela je zasazen obdélný kámen, v němž je vytesán nápis z několika záhadných písmen. Čitelné je pouze písmeno W uprostřed 52cm dlouhého a 9cm vysokého nápisu. Může jít o vladislavské W, které by mohlo nápis situovat na přelom 15. a 16. století. Zda jde o kryptogram však nemůžeme s určitostí tvrdit.

Věž kostela bývala opatřena dvěma zvony. Velký zvon se nazývá Svatá Trojice a byl ulit v dílně rakovnického mistra Flemmika roku 1607. Menší zvon se jmenoval Josef (250 kg) a slit byl roku 1737 na Malém městě pražském v dílně Valentina Lissaka.