Původně snad románská stavba, zřejmě před rokem 1400 Lackem z Kravař byl znovu postaven goticky, jak lze soudit z jeho označení jako kostela „novae fundations“ v listině z roku 1406, kterou Boček z Labut rozšířil jeho pozemkový majetek. V této listině je zřízena také nadace pro nově vybudovanou kapli Panny Marie při kostele sv. Jakuba a pro jejího kaplana. V žádných pramenech není zcela jistě uvedeno, zda se jednalo o samostatnou kapli, a pokud ano, co se s ní v pozdější době stalo. Zdá se však, že se jednalo spíše o boční kapli v kostele. Prameny dále uvádějí, že v roce 1594 byla přistavěna kaple Panny Marie a kostel byl změněn na luteránský. Věž byla roku 1596 zvýšena a završena renesančním arkádovým ochozem a bání. Roku 1604 město pořídilo nový velký zvon Michal, který však nebylo možno zavěsit na věž. Proto zakoupilo roku 1609 Šmicův dům a na jeho místě byla postavena mohutná samostatná zvonice. Ve zvonici byly zavěšeny i zvony z kostelní věže, datované 1464 a 1578. Roku 1613 kostel se zvonicí vyhořel, téhož roku však byl opraven včetně nové střechy věže. V roce 1693 byla postavena za působení P. Balšánka kaple sv. Barbory a v roce 1694 rozšířena kaple P. Marie. V 60. letech 18. století byl kostel rozsáhle přestavěn a zbarokizován za projekční účasti Františka Antonína Grimma. Byly odstraněny pilíře trojlodí a prolomena nová okna, postaven hudební kůr, presbytář rozšířen a doplněn dvěma sakristiemi s oratořemi, také přistavěny kaple Bolestné Panny Marie a sv. Kříže. Když roku 1788 kostel opět vyhořel, byla roku 1789 věž završena jehlancovitou střechou a byly sneseny kopule bočních kaplí. Ochoz na věži obklopuje ze všech stran světničku věžníka.

Zařízení kostela je převážně z 60. let 18. století, kdy byl kostel zbarokizován. Podíleli se na něm sochaři Gottfried Fritsch a Václav Böhm.Obraz sv. Jakuba většího pochází z roku 1810 a namaloval ho Jan Jiří Frömmel. Dva boční oltáře zdobí reliéfy. Na levé straně zobrazuje svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy, po stranách jsou barokní sochy sv. Václava a sv. Floriána. Uprostřed ve výklenku stojí socha Panny Marie Lurdské. Na protější straně je oltář sv. Františka Xaverského. Reliéf znázorňuje umírajícího apoštola Indiánů v opuštěné chýši. U sloupu stojí sochy patronů proti moru sv. Šebestiána a sv. Rozálie. V oltářním výklenku je socha Božského srdce Páně. Nápisy nad reliéfy napomínají věřící slovy ORATE – VIGILATE (modlete se a bděte). Boční kaple ústí do kostela dvěma klenutými oblouky na každé straně. Vpravo je kaple Zvěstování Panny Marie s dřevěným oltářem a rokokovými sloupy. Obraz je dílem zdejšího řídícího v.v. Františka Novotníka. Nahoře je oválný obraz sv. Františka Serafínského. Vedle oltáře jsou na konzolách sochy socha sv. Josefa s Jezulátkem a sv. Františka. V druhé části je kaple sv. Kříže. Je zde oltář s krásným velikým křížem a sochami P. Marie a sv. Jana. Také jsou tu umístěny sochy svatých Cyrila a Metoděje.