Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, jehož stavba byla zahájena před koncem 14. stol. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.

Celá staletí trvající zápas o duchovní samosprávu mezi Kutnou Horou, reprezentovanou ambiciózními důlními podnikateli a nedalekým Sedleckým klášterem, sídlem řádu cisterciáků, vyústil ve zbudování prestižního chrámu. Ten byl postaven za okrajem městských hradeb, na pozemku Pražské kapituly - tedy mimo dosah působnosti Sedleckého kláštera, a zasvěcen Svaté Barboře - patronce havířů.

Chrám založený v roce 1388 byl z vel­ké části zbudován pod patronací horníků. Jeho velkolepá stavba, která měla podle některých historických pramenů dosahovat dvojnásobku dnešní délky, probíhala v několika etapách a do značné míry souvisela s prosperitou kutnohorských dolů. Vlivem nejrůznějších událostí byly práce několikrát přerušeny a od jejich zahájení do definitivního ukončení v roce 1905 uběhlo více jak 500 let.

Kutná Hora se vždy snažila vyrovnat Praze a není náhodou, že se na stavbě podíleli i pražští stavitelé. Prvním projektantem chrámu se stal Jan Parléř, syn Petra Parléře - stavitele Svatovítské katedrály. Shoda architektury chrámu s pražským Svatovítským dómem není tedy náhodná. Nejstarší část s věncem ochozových kaplí napodobuje rozvržení francouzských katedrál. Původně budované trojlodí bylo však poměrně rychle rozšířeno o široké vnější lodi.

S příchodem husitských válek je stavba přerušena na více než šedesát let, avšak ještě před jejich vypuknutím se projevovaly značné finanční obtíže a začínalo být zřejmé, že původní záměr nebude možné splnit. Od roku 1482 stavba znovu ožívá, pracují zde místní stavitelé, kteří víceméně plní stavební program svých předchůdců. Opravdovým zlomem bylo působení pražských mistrů - zprvu stavitele Matyáše Rejska a po něm královského architekta Benedikta Rejta. Matyáš Rejsek - původním povoláním učitel rýsování na pražské Týnské škole, později člen kamenického cechu proslul nejen jako vynikající stavitel, ale i jako dekoratér. Jeho jméno je spojeno se stavbou Prašné brány v Praze a své umění uplatnil i zde. Zaklenul chór, dostavěl triforium a stavbu doplnil množstvím zdobných kamenických prací. Příchod jeho nástupce Benedikta Rejta (Ried) znamenal pro stavbu řadu radikálních změn. Rejt odvážně změnil zamýšlené pětilodí znovu na trojlodí, které uzavřel monumentální klenbou s krouženými žebry, již předtím použil ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Podle Rejtova projektu se stavělo i po jeho smrti. Existuje podnes nikoliv neopodstatněný názor, že se jednalo o nepoužitý projekt vypracovaný původně pro pražskou katedrálu. Spolu s poklesem těžby stříbra pozvolna vysychaly i finanční zdroje a tak byl v r. 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Stalo se tak v době zatopení nejbohatšího, tzv. oselského rudního pásma.

V roce 1626 byl chrám předán do sprá­y jezuitům a do značné míry zbaroki­zován. Více jak třista let zůstává tato jedinečná stavební památka nedokončena.

V roce 1884 přistupuje město na podnět místního archeologického spolku Vocel k další stavbě, ukončené definitivně v roce 1905. Architektura chrámu sv. Barbory je podnes vynikající učebnicí vývoje gotického stavitelství v Čechách. Do zařízení chrámu patří vedle barokních uměleckých děl sanktuarium z roku kolem 1510 pocházející z dílny Matyá­še Rejska (umístěno v kněžišti) a pozdně gotické chórové lavice zdobené řezbami mistra Jakuba Nymburského z let 1480 - 1490 aj. Pozoruhodné a zcela ojedinělé ve středověkém umění jsou zde i pozdně gotické fresky s báňskou tematikou v některých kaplích. Nejhodnotnější z nich se nacházejí v hrobní kapli místního podnikatele Michala Smíška z Vrchovišt' (Příchod královny ze Sáby, Trajánův soud, Kumská Sibyla aj). Malby zde provedené patří k nejlepším nástěnným malbám pozdní gotiky. Je tu patrná souvislost maleb s nizozemským okruhem malířů D. Boutse a R. Weydena. Autorem byl tedy umělec, který se v Nizozemí vyškolil.

V Hašplířské kapli jsou tématem ná­stěnných maleb práce u rumpálu - hašplu, výkup rud apod. Umělec zdobící Hašplířskou kapli přímo čerpal ze znalosti prostředí.

V Mincířské kapli je malbami znázorněna technika středověké ražby mincí. Je zde patrný pokus o znázornění konkrétní osoby pregéře, jehož jméno se ve zlomcích zachovalo.

Ve svahu u chrámu je zachován pozůstatek gotické kaple Božího Těla, postavené někdy v druhé pol. 14. století. Kaple Božího Těla prošla rekonstrukcí a je otevřená i pro veřejnost. Z bývalých hradeb u chrámu se nám otevírá panoramatický pohled do údolí říčky Vrchlice, i na město směrem k Sedleckému klášteru.