Zámek Kravaře - Barokní zámek z let 1721-28 se zámeckým parkem v anglickém stylu, upraveném pro golfové hřiště. V zámku barokní expozice rodu Eichendorfů a etnografická expozice života na Hlučínsku. Perla barokního Slezska. Zámek leží na cyklotrase č. 6055 - "Prajzká cesta".
Historie - Nejstarším dokumentem o existenci kravařského zámku je listina pocházející z roku 1377, která se zmiňuje o tvrzi, jež stávala za pánů z Kravař pravděpodobně v místech dnešního farního kostela. Podrobnější zprávy o vzhledu a rozsahu tvrze se nedochovaly. Že však existovala i nadále, pro to je dostatek dokladů z dějin rodů, které se zde vystřídaly, jako např. vladykové ze Šlevic, Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka. Prvotní výstavbu zámku v místech, kde stojí dodnes, můžeme datovat lety 1649 až 1662. Od tohoto roku již máme jeho existenci archivně doloženou. Nová přestavba z let 1721 - 28 v duchu vrcholného baroka byla provedena za Jana Rudolfa svobodného pána Eichendorffa. Náhodné odkryvy potvrzují, že barokní zámek byl stavěn na starších základech i s částečným použitím původní stavby. Jedná se o čtyřkřídlou, jednopatrovou budovu uzavírající centrální dvůr s arkádovou lodžií. Figurální výzdoba portálu zámku je přisuzována opavskému sochaři Janu Jiřímu Lehnerovi, který je zřejmě i autorem dvou putti v tympanonu a u slunečních hodin na dvorní straně vstupního traktu. Autor přestavby není dosud jednoznačně určen, ale kvality stavby ukazují na některého z předních architektů té doby, pravděpodobně z okruhu vídeňského dvora. Mohl jím být významný rakouský barokní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656 - 1723), po jehož smrti zřejmě stavbu dokončil některý z jeho žáků nebo druhý představitel vídeňského baroka Johann Lukas von Hildebrandt (1668 - 1745). Jednou z posledních stavebních úprav byly nepatrné změny za Eufémie Rudzinské z Rudna, jež zdědila kravařský velkostatek v roce 1844. Zasloužila se také o rozšíření zámecké knihovny, zakoupila mnoho obrazů a zámecké chodby nechala vyzdobit mozaikou. Na jedné z nich je zobrazen její rodinný erb a erb manžela Andrease hraběte Renarda. V roce 1937 vypukl na zámku požár, který zničil střechy, stropy zdobené figurální štukaturou, vnitřní zařízení i dřevěné vstupní schodiště. Neporušený zůstal pouze interiér zámecké kaple. V provizorním zastřešení pak zámek přečkal druhou světovou válku. Teprve od roku 1952 započala postupná rekonstrukce zámku, která skončila prakticky až v roce 1970. V té době zde bylo instalována stálá expozice Muzea Ostravské operace, která zde zůstala až do roku 1989. K zámku se váže i několik pověstí. Jedna z nich se zmiňuje o tajné podzemní chodbě vedoucí ze zámku až do kaple sv. Maří Magdalény na Štítině a o "Zlaté kačici", která je zakopána na tajném místě ve sklepení zámku.
Expozice - Expozice zámku v Kravařích je rozdělena do dvou částí. Menší expoziční prostor tvoří ukázku života vesnického lidu na Hlučínsku koncem 19. století. Druhá část představuje životní styl majitelů zámku v 18. století, kterým byl rod Eichendorffů.
Expozice Kravař ukazuje v nástinu některé zajímavosti z historie obce, povýšené v roce 1960 na město (připojeny Kouty a Dvořisko). Zároveň expozice představuje, jak žili a pracovali kravařští obyvatelé ve 2. polovině 19. století. Protože šlo o zemědělský kraj, je představena hlavně sbírka zemědělského nářadí. V interiéru hlučínské chalupy jsou zajímavé hodiny s celodřevěným mechanismem. Jde o slezskou práci z roku 1839. Expozice Kravař je na chodbě doplněna ukázkami z činnosti místních hasičů a Sokola.
Zámecká expozice je sestavena hlavně ze sbírek opavského slezského muzea a doplněna sbírka z jiných slezských muzeí (Bruntál, Jeseník, Raduň u Opavy). Původní zámecký mobiliář se nedochoval, částečně si ho odvezl původní majitel, částečně byl rozprodán a rozdán po roce 1920, kdy se objekt dostal do rukou státu, částečně shořel. Jsou známy pouze čtyři obrazy malíře Augusta Qerfurta, které jsou dnes uloženy v Bratislavě.
Zámecká kaple - Zámecká kaple anděla Michaela je součástí zámku již od roku 1662. Její barokní výzdoba se však datuje až do let 1727 – 30. Stropní fresku na kopuli, přestavující Nanebevzetí Panny Marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů, namaloval nejvýznamnější představitel barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku František Řehoř Ignác Eckstein (1689 – 1740). Oltářní obraz Pád andělů je připisován Josefu Sternovi. Bohatá výzdoba kaple se dochovala dodnes jako jediná část původního interiéru zámku.
Nabídka zámeckých prostor - Zámek v Kravařích nabízí reprezentativní prostory zájemcům o semináře, svatební hostiny, rodinné oslavy, vystavovatelům nebo prodejcům. Společenské akce (plesy, koncerty, svatební hostiny) - max. 250 lidí Semináře a školení - max. 150 lidí Koncerty a divadelní představení - max. 80 lidí Zámecká kaple (koncerty, církevní obřady) - max 60 lidí Dvorana zámku (divadelní představení, koncerty, taneční zábavy) - max. 350 lidí
Výstavní činnost - Další z náplní Zámeckého muzea je různorodá výstavní činnost. Jedná se o výstavy fotografické, přírodovědné nebo historické. Za zmínku stojí například výstava starých rádií, panenek, nebo historických šicích strojů. Prostory zámku nějakou dobu vystavovaly také skutečný exponát medvěda hnědého. Svoje místo mají v muzeu také výstavy dokumentující minulost i současnost Hlučínska a výstavy představující umělce Hlučínského regionu. Zámecké muzeum se velkou částí podílelo na rozsáhlém projektu mladých lidí nazvaném "Moje droga". Cílem projektu bylo umožnit mladým tvořivým lidem prezentovat svou tvorbu a nabídnout prostor pro seberealizaci. Prostřednictvím doprovodných kulturních a osvětových akcí seznámilo děti i mládež s problematikou drog a návyku na ni. Na zámku v Kravaařích se tak konala rozsáhlá výstava fotografických prací, mladí lidé představili veřenosti také dřevořezbu a malířské práce. Součástí akce byly také koncerty nebo přednášky na dané témata.
Zámecký park - Součásti zámeckého areálu je i 20 hektarový park budovaný v anglickém stylu. Park je vhodně rozložen mezi dvě strouhy, které spolu s uměle vytvořenými rybníčky dodávají parkové zeleni romantičnost a malebnost. Vlastní jádro s nejvzácnějšími dřevinami je soustředěno na partie kolem budovy zámku. Založení se klade do doby výstavby barokního zámku a představu o tom, jak vypadal, máme z plánu z roku 1782 a pak až z fotografií kolem roku 1920 a pozdějších. V současné době se provádí rozsáhlá rekonstrukce parku a úprava vodních toků a mostků. Část parku je upravena jako devítijamkové golfové hřiště. Z dřevin je zajímavý nádherný exemplář ořešáku černého, rostoucího poblíže kaple. K němu se váže pověst, že pod ním plakala Marie Terezie, když v roce 1742 prohrála válku o Slezsko s pruským králem Bedřichem Velikým. V parku roste 9 forem jehličnatých a 82 forem listnatých stromů. Na něj navazuje lužní les, řeka Opava a blízké rybníky.