Obec Zámrsk s osadou Nová Ves (založena po roce 1780) leží ve východních Čechách na řece Loučné pět kilo­metrů severozápadně od města Vysokého Mýta. První písemná zmínka o obci se objevila 3. prosince 1349 v dopise pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klimentu VI. V dokumentu bylo psáno o existenci farního kostela v obci Zámrsk, což zároveň i dokládá, že vesnice je ve skutečnosti mnohem starší, neboť stavby kostela a fary byly již delší dobu zbudovány.
K Zámrsku byla k 1. lednu 1962 připojena obec Janovičky. Do poloviny 19. století náležel Zámrsk k Chrudimskému kraji a byl centrem stejnojmenné územněsprávní jednotky, statku Zámrsk. V roce 1850 se stal samostatnou obcí v rámci správního okresu Vysoké Mýto. Do vysokomýtského okresu spadal Zámrsk až do roku 1960, kdy se stal součástí okresu Ústí nad Orlicí. Od téhož roku po zrušení Pardubického kraje (byl vytvořen v roce 1949) byla obec součástí Východočeského kraje, který zanikl v roce 1990. Podle nového územně správního členění bude opět součástí Pardubického kraje. Okresní soud a další úřady státní správy byly až do roku 1960 ve Vysokém Mýtě. Některé úřady vznikly v tomto městě po roce 1989 znovu (finanční úřad), nebo tam působí pracoviště okres­ního i jiných úřadů. Od roku 1958 spadá Zámrsk do vysokomýtského matričního obvodu.

Zámrsk je nejníže položenou obcí ústeckoorlického okresu (triangulační bod "U Křížku" je 279 metrů nad mořem, na křižovatce 271 m.n.m., nejnižší bod 254,6 m.n.m. severně od železniční stanice a 253 m.n.m. v Janovičkách).

Celková výměra katastru dosahuje 747 hektarů (Zámrsk s Novou Vsí 543,30 ha; Janovičky 203,70 ha). Zámrský katastr sousedí na východě s katastrem obce Slatina (část hranice vede řekou Loučnou), na severovýchodě a severu s dobříkovským katastrem a vsí Rzy (část hranice opět tvoří řeka Loučná), na západě až k Tyleškám s Janovičkami, na jihozápadě v místech Pod hájem a Podhajskou s vraclavským katastrem a konečně na jihu a jihový­chodě s městem Vysokým Mýtem (velkou část hranice tvoří tzv. hraniční cesta). Ves Janovičky sousedí na východě a jihovýchodě se Zámrskem, na jihu a jihozápadě s Vraclaví, na západě a severu s Radhoští, Týništkem a vsí Rzy, přičemž většinu hranice zde tvoří řeka Loučná. Tato řeka, která byla ještě v minulém století nazývána také Mejtka nebo Mejtnička, přitéká k Zámrsku od Vysokého Mýta, tvoří část hranice katastru, u Záveských luk se stáčí k západu a dělí Zámrsk na severní a jižní díl, u mostu odděluje Novou Ves, zahýbá na severozápad, podtéká železniční trať, obloukem se obrací k západu, potom se vrací na jihozápad a jih a u Malejova se mírně obtáčí na severovýchod k Radhošti. Na pravém břehu při­jímá Loučná v místě "U Dubu" potok zvaný Říčka, tekoucí ze Slatiny. V obci se tok řeky rozdvojuje v hlavní a jalovérameno a tvoří tak ostrov zvaný Obec (na jeho části dnes hřiště) a malý ostrov Obička. Řeka se znovu rozdvojuje u mlýna (dříve škrobárny, elektrárny) čp. 61/I a tvoří další protáhlý ostrov.
Loučná vždy měla pro obec velký význam. Poháněla dva mlýny v čp. 56/I a 61/I, v našem století v těchto objek­tech vyráběla elektrický proud a vodní silou byl v minulosti roztloukán len v pazderně čp. 81/I. Přes řeku vedly četné lávky a mosty (v našem století byly komunikačně nejdůležitější: u brodu lávka a most ke staré vsi - dřevěný most z roku 1848 byl vyměněn v roce 1905, lávka s piloty nahrazenými po povodni v r. 1891 a vrchní částí z roku 1921, v roce 1947 postaven nový most z konstrukce železničního přechodu; dnešní most přes okresní silnici na Novou Ves z roku 1959). Řeka se v minulosti při jarních táních, ale i při povodních, rozvodňovala, vystupovala z břehů a zaplavovala okolní pozemky a domy. Velké povodně máme doloženy z let 1879, 1883, 1891, 1897, 1908, 1937 a v živé paměti mají zámrští velkou vodu v červenci 1997.

Obec měla k 1. lednu 1999 celkem 696 obyvatel. Obec je rozdělena na tři části: Zámrsk, Nová Ves, Janovičky. V roce 1944 bylo zavedeno označení popisných čísel římskými číslicemi I (Zámrsk) a II (Nová Ves). Ves Janovičky má po připojení v roce 1962 označení III. Dnešní číslování domů v Zámrsku je doloženo již kolem roku 1805 (původ­ní číslování z roku 1771 se od dnešního odlišovalo). Zámrsk má číselnou řadu od 1 do 177 (č. 11 sloučeno sč. 29, č. 83-85 do č. 1 - zámek; č. 17, 37, 51, 52, 72,77 volná a dosud nepřidělená). Nová Ves má řadu od 1 do 72 (č. 9, 36, 38 volná a nepřidělená). Janovičky mají řadu od 1 do 45 (č. 7, 30 - stará hasičská zbrojnice, 36 volná a nepřidělená). Obec má velmi nepravidelný tvar a jednotlivé části jsou od sebe vzdáleny.
Zámrsk se tradičně dělí na ves, tj. část od zámku dolů k řece Loučné, starou ves za řekou, Úvoz a Závodní stranu. Sídliště po levé straně silnice na Choceň vznikalo od 50. let 20. století (pět bytovek) a od 70. let (rodin­né domy). V 90. letech bylo započato s výstavbou více než 30 nájemních domů – tzv. sídliště Na Skalce. Součástí Zámrsku I jsou rovněž rodinné domy podél staré státní silnice od Stráně až k železniční stani­ci.
Nová Ves začíná od mostu na levém břehu řeky ke křižovatce (horní strana), dále se rozkládá při cestě ke Stráni (dolní strana zvaná také Lipová podle lip vysázených v roce 1908 k jubileu 60ti let panování císaře Františka Josefa 1.) a od křižovatky po obou stranách staré státní silnice ke Stráni.

Převzato z publikace ZÁMRSK 1349 – 1999, vydané u příležitosti výročí 650 let od první písemné zmínky o obci Zámrsk; publikaci vydal Obecní úřad Zámrsk ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Zámrsku.